Ledové povídky Eskymo Welzla
Jan Welzl , Bedřich Golombek , Edvard Valenta
https://www.databazeknih.cz/img/books/37_/37835/bmid_ledove-povidky-eskymo-welzla-kZ7-37835.jpg
4
23
23
Další příběhy pana Welzla, které zažil na dalekém severu. Zpracovali Bedřich Golombek a Edvard Valenta.
Přidat komentář
Jedinečné vyprávění svým stylem, kde se mísí čeština (moravština) s němčinou a angličtinou. I ty nejobyčejnější příběhy dostávají magický háv.
Začínám si víc a víc užívat FORMU děl - až někdy dokonce upozaďuji obsah. Veškeré skutečnosti – prostředí, postavy a příhody kolem Eskyma Welzla jsou přitom nadmíru zajímavé (třeba i tím, jak ošidné je aplikovat naše morální normy na extrémní podmínky). Ale ten JAZYK, to je prostě Něco; jak já si to užívala... Autoři se snažili Welzlovo vyprávění co nejvíce zachovat i v psané podobě: směs nářečních slov a zkomolenin je kombinována s opakováním slov, občas jejich fonetickým přepisem, chybným umisťováním mezer, divokými slovními spojeními a slovy významově nesprávně užívanými (např. – a to je kouzelné – Welzl zapomněl slova "příhoda", "zážitek", "příběh" a všemu svému vyprávění říkal "pohádka"). Kompozičně je knížka vyřešena také zajímavě: Eskymovy pohádky :-) jsou uvozeny krátkým, většinou vtipným doprovodným textem, který zasvětí čtenáře do situací, jež potom dostane naservírované od Eskyma v oné svérázné podobě.
Ty lidi, kery tam zvostali a jim tam domov hledali, to nebévali žadny nejaky obzláště pořádny lidi. Nepovdám, že voni se tam na ty naše vostrovy, kde já sem taky potem muj domov našel, nějak hnali alebo že tam ze špekulace nejaky přišli. To byli névic veliky chudáky, kery kaptáni velrybářskéch parniku ven vysadili na led, dyž voni se protivá nim postavili a rebeliju udělali hotovou pro špatny potravini, kery jim kaptán k jidlu dával. To se vi, že takovy lidi se proměnili v dravce a nédivočéši zvěř, aby jim v drapách něco k jidlu zvostalo, že nic se nešanovali, ani s nikym voni smilováni neměli.
Bavilo mě to maximálně.
jako nekritický obdivovatel Eskymo Welzla musím za 5* :D nalezena v knihobudce, to bylo radosti ! a jak jsem si čtení strýčka Eskymáka užila :) podobně jak píše kap66 - ta forma ! připoměla hanáčtnu tetičky a strejdy od Kroměříže...o to blíž mi rázem Arctic Bismarck byl. A opět jsem se ponořila do vyprávění pravopolárního syna Zlatého Severu... i když to snad ani není možné, aby někdo dobrovolně živořil v takových pustinách...a nebo jo ?? Doporučuji všemi 10 !!!
"běžim nazad a povdám kamarádům : - Měl Jonny čapku z šedé volveriny a gatě z bilyho medviďa ? Všeci hned kévali, že měl. - Tož máme pěkny naděleni, chlapci. Leži tady mrtvé, rozežhrané nějakou divokou zvěřou......
Zatim co voni nosili dřevo stavěli stan, já jsem ty stopy prohližel a viděl jsem, že to tady nikdo iné nebyl než linxi, než ty divoké kočky, alebo jak vy jim tady povdáte, ty ryse. No ja, hergot, co teď ? Kdopak se v tom vyzná, co teď ? "