Ledový dech

20.06.2019

Pokračování:

Mojí nejoblíbenější postavou v tomto svazku byla jednoznačně bílá prasnice :-D.

A bacha: pořád jsem se nedozvěděla, kdo Claire ošmatával nohu v minulém díle!!

20.06.2019

!!! POZOR SPOILERY !!!

Úvodem svého komentáře srdečně děkuji KVKLI, že ještě před uzavírkou stihla knihu koupit, zařadit do fondu, vytvořit mi na ni rezervaci, a pak mi ji půjčit. Jak jsem Vám již říkala při výpůjčce u pultu, miluji Vás!

Formální stránka:
- Opět mi vadila absence obsahu - při takovémhle rozsahu knihy (nemluvě o opomíjení skutečnosti, že sama autorka knihu člení do částí a kapitol, označených názvy) by byl víc než žádoucí! Není možné ho vytvořit dodatečně a dát na stránky vydavatele v PDF??
- Neseriálová obálka - než jsem pochopila, na co se koukám, myslela jsem, že jde o nějaký portál do "upside down" ze Stranger Things. Chápu, že když není natočena 6. série, těžko se nějaký obrázek vybírá, ale pořád si myslím, že s trochou snahy by něco vybrat mohli...
- Stejně jako u předchozích dílů, lehce rušivě na mne působilo přepínání vyprávění z Ich formy (Claire) do Er formy (ostatní postavy). Ale stejně jako prve, zvykla jsem si.

Co napsat dál? Kniha je tak obsáhlá, rozvíjí se v ní tolik linek, obsahuje tolik zvratů, že stejně při psaní komentáře na něco zapomenu...

Na začátku si neodpustím malé rýpnutí - vím, že Gabaldon přiznává existenci teseraktu (viz úvod u jedné povídky v Sedmi kamenech), ale týdenní miminka se a) fakt nehihňají, b) nestrkají si předměty do úst, c) ani nefixují něčí obličej. Coby čerstvou trojnásobnou matku mě obecně věci kolem malých dětí v knihách trochu iritují, protože neodpovídají vývoji. Uznávám však, že kdybych knihu četlo mé mladší a bezdětné Já, tak bych si něčeho takového vůbec nevšimla.

A teď už k věci. Autorce musím přiznat, že své postavy nešetří a hned úvodní únos Claire byl chvílemi silná káva. (Co se stalo s Tebbem?) Ostatně hlavní hrdinka tentokrát dostala hodně naloženo - zápletka s císařským řezem a následným převozem do věznice byla dost sugestivní. Jak to tak bývá i životě obyčejných lidí, stačí málo a vše se podělá, člověk aby chodil kanály a nikomu nevysvětlí své průzračné motivy... Obzvlášť, měl-li předtím nějakého nepřítele či rivala, který jeho pohnutky interpretuje v naprosto odlišném světle...

Když jsem naťukla Malvu - u Christieových jsem už u minulého dílu čekala, co je s nimi špatně. Při čtení jsem vždy měla takový vtíravý divný pocit, a když Malva oznámila zemanovi Fraserova hřebene své těhotenství, ihned jsem si říkala, že je ta holka fakt mrcha, k tomu ještě navíc coura, a kdo jí toho sviště upletl. Podezírala jsem dokonce i jejího otce a v tomto ohledu jsem ráda, že jsem se zmýlila. Ale když se pak vrah na scéně objevil - nu, mohu jen konstatovat, že mne potěšilo, že Malva vlastně zlá nebyla a Claire měla ráda.
(Ale pořád nevím, jak se Malva dozvěděla o jizvě na Jaimeho zadku??!?)

Jak to je u Gabaldonové zvykem, v knize zodpověděla většinu nastolených otázek, kolem nichž se příběh točil. Po celou dobu čtení jsem čekala na odhalení, kdo je oním třetím mužem od francouzského zlata, a když jsem se to ke konci knihy dozvěděla, byla jsem upřímně překvapená. Toto jsem OPRAVDU nečekala. A jelikož jsem si spoilerovala další díly, tuším, že na samotné zlato ještě dojde...

Cestovatelé časem: I když bych osobně uvítala větší rozvedení Donnerovy linky, jsem ráda, že jeho příběh se uzavřel. Ovšem z jeho původní party nám tu ještě někde časoprostorem běhají další dva Indiáni. Setkáme se s nimi v dalších dílech?
Návrat Brianny a Rogera mne až tak nešokoval. Opět - protože jsem si v Sedmi kamenech studovala chronologii příběhů ze světa Cizinky, bylo mi s ohledem na uvedené letopočty jasné nejen to, že C+J neuhoří, ale i to, že někdo z rodiny se musí vrátit do budoucnosti. A jelikož v knize bylo jasně řečeno, že Jaime skrz kameny cestovat nemůže, volba byla jasná. Ale zas abych tak nemachrovala, jak jsem vše předvídala - co opravdu netuším je, jestli se MacKenziovi k rodině nakonec vrátí. Něco mi našeptává, že ano, ale co já vím, autorka ještě ságu nedopsala ;-).
Jestli Raymond z roku 1968 je tentýž, který byl v Paříži, stále odhaleno nebylo...

Dalším zajímavým motivem pro mne byla Jaimeho věštba o devíti úmrtích. Oceňuji i další pozitivní vzpomínky na Franka (tak jsem se dozvěděla, že manželé přece jen sex měli - minimálně jeden a vyvolání Briannina porodu), včetně různých narážek na Claiřiny rodiče. Ti doposud těžce stáli stranou, takže by mne zajímalo, zda tyto narážky znamenají, že se s nimi (potažmo se strýčkem Lambem) ještě setkáme?

Oceňuji i realistický pohled na dějiny - z učebnic má člověk tendenci se domnívat, že revoluce začala nějakým konkrétním datem od nuly, ale zde je hezky vylíčeno, že všem historickým mezníkům předchází náznaky, houstnutí atmosféry, anonymní zapomenuté potyčky, podezírání mezi sousedy, věci dopadající na běžného člověka...

Vynikající bylo samozřejmě odhalení toho, jak to bylo s požárem. Jakmile jsem četla o fosforu, bylo mi jasné, co bude následovat. A když se k tomu přičetla paruka a Adso, bylo vymalováno. A pak přišel prosinec a s ním Donnerova návštěva... Závěrečná kapitola v tiskárně byla nakonec luxusní třešničkou, která čtenáře dostala do kolen.

A co Stephen Bonnet? Byť byl postavami hodně démonizovaný, mně od samého počátku tak špatný nepřišel. Vždyť i to Briannino znásilnění bylo vlastně z její strany "zaviněno" dobrovolným příchodem a bylo jasné, že jí snubní prsten nedá jen tak. A vlastně na ni nijak krutý nebyl. (Nedobrovolnost celého aktu, včetně nezkušenosti hrdinky, která na jeho vnímání musela mít vliv, teď ponechávám naprosto stranou.) Ani jeho další vývoj nepoukazuje na to, že by byl nějaká zrůda, a ano, chtěl Briannu prodat do otroctví, ale na druhou stranu jí neubližoval, i když mohl... Takže jeho smrt vnímám nejen jako jistou katarzi, ale v kontextu zlých snů i jako čin milosrdenství ze strany B., která mu při probuzení z noční můry slíbila, že nedovolí, aby se mu cokoli zlého stalo...

11.06.2019

Tak dočteno a jsem nadšená, příběh se mně moc líbil. Byl plný akce, napětí ale i klidných pasáží popisujících život na Fraserově hřebeni. Jsem zvědavá, jak se bude celý příběh dále ubírat, na podzim se dočkáme pokračování. Těším se a zárověň pociťuji smutek, protože již jen dva díly. Tedy pokud nemá paní autorka rozepsán další díl, což by mě jako fanouška série Cizinka velmi potěšilo.

09.06.2019

Tento díl byl opravdu akcemi obsáhlý, dostalo se opravdu na každou postavu a pořád se něco dělo. Knihu jsem četla měsíc s tím, že kdybych měla více času , věčně unavená neusínala po práci večer co večer a nebo neměla víkend naplánovaný rodinnými výlety věřím, že by to bylo dříve, jelikož mi drasálo srdce, když jsem knihu musela odsunout na jindy. Kniha má přes 1500 stránek. V knize se vytváří další generace, najdou se zde nečekaná odhalení a co mě nejvíc zasáhlo bylo brutální znásilnění jedné z hlavních postav,jsou zde, ale také zábavné a akcemi napěchované kapitoly, jedna skončí a další během chvíle začíná. Musím říci, že tento a první díl pro mě jsou jedny z nejlepších

04.06.2019

Super kniha, naprosti předčila očekávání (většinou, pokud je knih delší řada, je v dalších knihách víc a víc politiky. Tady sice taky je, ale velice čtivě napsané).

25.05.2019

Další z řady 'kronik' rodiny Fraserů. Za mě povedený, napínavý i zábavný díl, který se nese v klasickém duchu 'chvíli máme klidný život a pak přijde pohroma'. Obsahově i popisně (možná dáno překladem) je lepší a poutavější než Hořící kříž. Rozhodně spokojenost. A povinnost pro fanoušky :-)