Ledový ostrov
James Rollins (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/10_/1086/bmid_ledovy-ostrov-M5y-1086.jpg
4
351
351
Americká vědecká expedice Omega, která se ve speciální ponorce Polar Sentinel vydala na průzkum hlubin Severního ledového oceánu, narazí na obří plovoucí ledovec. Brzy zjistí, že na ledovém ostrově cele skrytém pod hladinou se nachází dávno zapomenutá polární stanice Grendel – vybudovaná Sověty zhruba před sedmdesáti roky tak, aby zůstala běžně nepřístupnou a prakticky neviditelnou. Sonar ponorky zaznamená uvnitř cosi živého, což je v daných podmínkách zcela vyloučeno. Tak začíná bádání, do nějž se zapojí rovněž americké a ruské výzvědné služby a námořnictva. Tak začíná rovněž boj o přežití, neboť všichni zúčastnění se stávají předmětem hrůzného experimentu, který se na stanici rozvíjel, aby změnil budoucnost lidstva, anebo zničil veškerý život na naší planetě.... celý text
Přidat komentář
Moje první kniha od Rollinse. Mě se to líbilo, a nijak jsem se do čtení nenutil . Napínavý to bylo až dost, zvlášť dole v tý polární stanici a bejt hluchej no, jdu si najít nějakou jeho další knížku.
Napětí a akce je tam docela dost a každý normální člověk, kdyby měl stihnout v daném čase to, co postavy, by v půlce knihy zdechnul na vysílení .. Autor měl asi z fyziky pětku, protože jestli má ten ostrov kilometr pod vodou, musel by nahoře trčet přes sto metrů vysoko. Nemluvě o tom, že to bludiště v ledovci by voda zaplavila, kdyby to bylo tak, jak autor nakreslil schema.
Skvělá oddechovka o objevení zapomenuté polární výzkumné stanice plná dobrodružství, napětí a politických machinací. Rollins prostě umí.
Poslouchala jsem audioknihu robotický hlas Eliška tak zato ubírám jednu hvězdičku. Těžko zařaditelný žánr dobrodružný sci -fi triller s hororovými prvky. Některé postavy se vyskytují i v jiných knihách.
Dala jsem autorovi druhou šanci u této knihy. Příběhy dokáže vymyslet zajímavé, šťastný konec předpokládám, že je také u každé knihy. Přesto se nedokáži přesvědčit začít číst další knihu. Cosi mě ve stylu jeho psaní ruší a nedokáži přesně říct co, možná přílišná předvídatelnost. Ke čtení doporučuji, zvlášť pokud máte rádi šťastné konce.
Na straně 260 odkládám, příběh je příliš předvídatelný. Kdo viděl Vetřelce, už ví prakticky všechno.
To byla jízda :-) velice se mi líbilo, hltala jsem stránku po stránce. Skvělé. Dokážu si představit filmové zpracování, skvělé !!!
Zajímavý nápad s grendelem. Děj, u něhož jsem se nenudila od začátku do konce. A ten závěr! Vzpomenu si na něj i po letech a vždy mi přitom naskáče husina. :)
Čtivá a přiměřeně napínavá kniha. Nicméně: zvratu je tam tolik, že nebýt hrdinové literární, tak jsou mrtví asi tak 50x. Jejich nepřátelé mají, zvláště ze začátku knihy, nadpřirozené jasnovidecké schopnosti, jinak si to nedokážu vysvětlit. Samozřejmě nesmí chybět pár silných ženských hrdinek, pár mužských hrdinů a nějaké to zvířátko, které nakonec zázračně přežije. Záporáci tentokrát alespoň nejsou, alespoň někteří, tak nerealisticky bondovsky ďábelští.
Jsem nadšená. Mám ráda takovéto tajemné knihy. Děj velice napínavý, akční, stále vás drží v napětí. Dobrudružné, nechybí ponorky, které miluju v knize i ve filmu. Prostě pohádková jízda, plná napětí, pro dospělé. Já si knihu užila.
Rollinsův Ledový ostrov je akční jízda se zablokovanou záchrannou brzdou. Své čtenáře rozhodně nešetří a pouští se do toho pěkně hned zkraje. Člověk se ještě ani nestačí aklimatizovat na třeskutý mráz polárních oblastí a už tu začíná být pěkně horko, to když americká ponorka Polar Sentinel objeví ukrytou sovětskou výzkumnou stanici. Kolotoč, který se následně roztočí, by dokázal rozehřát snad i zmrzlého yettiho. Akce střídá akci a štěstí se přelévá z jedné strany na druhou jako na houpačce. Chvíli tahají pilku Američané, chvíli zase Sověti. Maně mě napadá, co by si světová literatura asi počala, nebýt studené války a věčného sovětsko-amerického hašteření. Dokázali by si autoři vyfabulovat takové ukázkové protivníky a vzájemné vztahy? Rollins si nicméně udržuje přehled a kočíruje zdivočelá spřežení obou stran zkušenou rukou královského vozataje. Neváhá do ohně přihodit slzavě dojímavou lyrickou linku, s níž lehounce zabrnká na citlivé spodní vrstvy, nebo poučení z krizového vývoje člověka v mezních životních situacích. Chvíli si říkám, že je těch zvratů na jednu knihu až moc a hned vzápětí se těším, co se stane za dalším ohybem chodby stanice Grendel nebo v ledových pustinách, sužovaných blizardem. Jednoduše a prostě: Rollins mě bavil…
Hodně napínavá akční pohádka pro dospělé , dokonce i s prvky červené knihovny v závěru. Možná místy zdlouhavé, příběh sleduje několik skupin pohybujících se v ponorkách, vědecké polární stanici, další skupinky ve vrtulnících a na pevnině. Ještě navíc se složení skupin různě mění během akcí, tady mi často v orientaci pomohl seznam jmen v úvodu knihy. Jestliže srovnám s kdysi přečtenou Ledovou kletbou, tady jsem se v rámci žánru bavila víc. Matta , Jenny ,Amandu nebo Toma, případně Washburnovou bych klidně ještě někdy ráda potkala.
Po třetím setkáním s Rollinsem je asi už zřejmé, co od něj mohu očekávat. Po počátečním představení hlavních postav není složité odhadnout, jakým směrem a k jakému konci se bude děj ubírat. Ukrutně předimenzovaná akce místy až neuvěřitelných činů hrdinů v mrazivých podmínkách s nekonečným počtem zvratů mi nejednou pozvedla koutky do úsměvu a přinutila zavrtět nevěřícně hlavou. Snad se příště dočkám něčeho podobného jako v Amazonii, která u mě rozhodně vede, v tomto případě dávám lepší průměr - 60 %
Kniha je nabitá akčním dějem od začátku až do konce, přičemž akce samotné jsou popisovány celkem čtivě a napínavě. Děj má pár nečekaných zvratů, ale konec je více méně předvídatelný. Že bych nějak přilnul k postavám říct nemůžu, i když o to tu snad ani nešlo. Jako nenáročnou četbu plnou akce můžu doporučit.
Připadala jsem si trochu jako na horské dráze-to vám totiž v té rychlosti okolní svět splývá a ledacos přehlédnete. ...Jako například jsem neměla vůbec šanci dlouho přemýšlet,jestli mě pan spisovatel trochu netahá za fusekli,protože jsem musela rychle číst dál,abych věděla,jak to dopadne. Nekonečno zvratů a dějových kotrmelců..Postavy k zamilování. Krvácející hrdinové plovoucí v ledové vodě.Kolem nich žravé příšery.Úžasný pes.Konspirace...
A nakonec i docela vážná konfrontace politiky dvou světových velmocí,které obě (co se dějin týče) mají veliké ale VELIKÉ máslo na hlavě..No ale kdo ho dneska nemá,že...ani to naše malé není zrovna malé. Úplný závěr knihy po té divoké párty působil jako studená sprcha.
Jen se musím připojit k připomínkám o sluchově postižených. Jelikož jsem pracovala v chráněné dílně s lidmi,kteří slyšeli omezeně a nebo vůbec ne,vím z vlastní zkušenosti,že na to aby mohli dobře odezírat,musí člověk mluvit opravdu pomalu a ne moc složitě, ideální je zjednodušovat věty jak to jde. Takže buďto mí obdivuhodní neslyšící kolegové jsou úplné máčky,nebo jsou v Americe jinší kujóni..
Tak to mě nebavilo, začátek vypadal napínavě, ale pak mě to začalo nudit, všude samá akce hlavní hrdinové jsou supermani, kteří všechny přemůžou, v mrznoucí vodě a ledovém počasí se maximálně trochu zchladí... přečetl jsem přes 60% knihy a asi už nedočtu.
Osciluji mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami. Z nějakého důvodu jsem měl s touto knihou problém. Buď to bylo počtem postav a rychlého a pro mne nepřehledného simultánního děje, nebo mi kniha nesedla jen proto, že jako typicky letní člověk si nehovím v příbězích o ledu a sněhu. Výtek by mohlo být i víc, ale vzhledem k žánru beru chybu na sebe. 4 hvězdy.
Klasický Rollins, opět nezklamal, i když o odezírání ze rtů a neslyšících by si měl asi ještě něco nastudovat
Štítky knihy
boj o přežití ostrovy napětí výpravy a expedice polární stanice Severní ledový oceán
Autorovy další knížky
| 2008 |  Amazonie |
| 2013 | Krvavé evangelium |
| 2006 | Mapa z kostí |
| 2007 | Černý řád |
| 2008 | Jidášův kmen |
I u mě šlo o první knihu od autora J. Rollinse, po které jsem se začala o jeho tvorbu zajímat více. Teď po x letech jsem se k Ledovému ostrovu vrátila - a divím se. Ano, je to velmi čtivé, napínavé, obsahuje velmi zajímavé náměty i lidské charaktery, ale - kvalitativně je to úplně "jednoduché" čtení. Místo 1000 % akce by bylo lépe držet se jen 100 % a raději lépe a promyšleněji vést děj, i třeba ke shodným závěrům. Na mě je prostě té akce už opravdu moc a fakt, že hlavní hrdinové jsou doslova nesmrtelní, mi také vadí. Ne proto, že bych k nim necítila sympatie, ale jednoduše proto, že neskutečné štěstí může mít člověk jednou, max. dvakrát, ale ... No prostě, knihu bych doporučila jako čtení na dovolenou, kde člověk nechce nad dějem moc přemýšlet - a to je také to, co v souvislosti s tímto románem radím.