Legenda H + Z - První cesta
Jiří Hanzelka , Miroslav Zikmund
https://www.databazeknih.cz/img/books/56_/56653/bmid_legenda-h-z-prvni-cesta-im8-56653.jpg
4
37
37
Legenda H+Z série
1. díl >
Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund: Fenomén českého cestopisu - První cesta. Nakladatelství JOTA přináší čtenářům dvoudílnou knihu, která mapuje 2 společné cesty Jiřího Hanzelky a Miroslava Zikmunda po Africe, Americe a Asii. Kniha je výběrem kapitol z celkem 13 originálních titulů (7 knih z první cesty, 6 ze druhé), které spolu cestovatelé napsali a vydali v letech 1953 až 2008. Výběr textů, jež pro aktuální vydání upravil Miroslav Zikmund, vytváří kompaktní celek ve dvousvazkové knize. Ta je zajímavá i po stránce výtvarné: je vybavena bohatou fotografickou přílohou, kopiemi dobových dokumentů a kresbami výtvarníka Aleše Čumy.... celý text
Přidat komentář
Moc hezky zpracovaná kniha, zajímavá hlavně tím, že se odehrává z dnešního pohledu v historii, v době, kdy ještě nežili nebo se narodili mí rodiče. Hází to celému obsahu zajímavý odstup a případné srovnávání. Kniha místy zábavná, místy smutná. Trochu mi v ní chybí přesun z Afriky do Jižní Ameriky. Alespoň letmo tam ta cesta mohla být zmíněna. A ke konci už je to takové trochu zkratkovité, v samotném závěru až lehce zmatečné.
Tak strašně rád bych tento cestopis ohodnotil lépe. Cesta Afrikou je fenomenální. Je na ní krásně vidět, že druhá světová skončila teprve nedávno, pánové všude potkávají fyzické i psychické pozůstatky této události. A těch zajímavostí - neměl jsem tušení, že Britové používali vrcholky pyramid jako stanoviště. Jenže pak se vydáme do Jižní Ameriky a celá kniha se začíná podivně sypat. Události nějak nemají hlavu ani patu (například uvěznění pánů), celé důležité kusy bolestivě chybí (jak a kde si Hanzelka zlomil ruku a musel odletět domů?) a ten konec... tam už asi měli páni cenzoři pré. Francie zlá, hnusná, Anglie zlobivá, šedivá, odporná... Ale bratři Poláci a Norové pijící pouze mléko posilující kosti. Ale no tak. Hodně mě zajímá i druhá cesta, ale trošku se teď bojím.
Opravdu poutava kniha, az se cloveku zda neuveritelne, jak vypadal svet vlastne jeste pred par lety. Musim se priznat, ze africkou cast jsem doslova hltal, americka byla pro me mene zajimava. Opravdu klobouk dolu, co panove prozili a s cim se museli potykat, krasny pribeh.
Co je vedlo k první cestě, s čím se museli potýkat a která místa jim učarovaly? Kniha dává nahlédnout do dobrodružství, která tito dva cestovatelští bardi zažili. Jsou tam zachyceny nejdůležitější momenty a kniha je o to cennější, že ji pan Zikmund pomáhal dát dohromady. Celou dobu jsem měla pocit, že jsem v autě společně s oběma cestovateli a objevuji vše s nimi. Je to moc dobře napsané, ostatně jako všechny knihy, které sepsali.
Fenoménu Zikmund a Hanzelka je ťažké odolať. A ani ja som neodolal. Obstaral som si obidva tituly Prvú aj Druhú cestu. Prvá cesta cez Afriku a Latinskú Ameriku na jednom aute mala dokázať aj kvalitu československého výrobku. Ale cieľ cesty bol iný. Kapitola za kapitolu hltám ich príbehy a ich opisný jazyk je vybraný takým štýlom, ako by som bol na cestách s nimi. Všetky príbehy sú úžasné a neskutočne podmanivé. V knihe ma po rozbalení prekvapili aj bonusy ako zvláštny cestovný list, kópia listu ministerstva průmyslu o zapůjčení vozidla Tatra typ 87, mapa a pod. Skvelý klenot do knižnice.
Knihy H+Z by se měli stát povinnou četbou, aby mládí lidé věděli, jak se dřív cestovalo, když nebyly mapy celého světa k dispozici v mobilu, jak se orientovali podle hvězd bez GPS a jak byl svět před pár desetiletími jiný a možná i paradoxně bezpečnější. Krásné zakončení Čtenářské výzvy!
Velmi krásná kniha. Moje první zkušenost s cestopisem. Kniha se dá rozdělit na dvě části. Část Afrika a část Jižní Amerika. Jak jsem byl nadšený z Afriky, tak mě jižní Amerika bavila trošku méně. Proto si dovolím knihu ohodnotit jen 4 hvězdičkami. Ale je to čistě subjektivní záležitost. Na druhou stranu to, co prožili pánové zrovna v Jižní Americe je až neuvěřitelné. Jak komplet za mě krásných 90%. Kniha je luxusně zpracovaná, jak vazba, tak formát. Křídový papír, plno fotek, doprovodné materiály. Cenu si kniha zaslouží. Za mě určitě doporučuji pro někoho jako "startovací cestopis". Je možné, že v budoucnu přečtu všechny jejich knihy z cesty právě po Africe. Zde je to jen výběr z díla.
Africkou část cesty jsem četl jedním dechem. Po přeplutí Atlantiku se ale změnil nejen kontinent, ale v mnoha kapitolách i styl knihy. Přiznám se, že jsem se místy těšil, aby daná pasáž byla už za mnou... Před "Druhou cestou" si dám trochu pauzu.
Na propagační cestě Tatrou kolem světa by zas nebylo nic tak neuvěřitelného. A takových lidí, co cestovali kolem světa, bylo podle mě v i v roce 1947 celkem dost. Proč se ale zrovna tihle dva stali nejznámějšími cestovateli, kteří se mohou v klidu postavit např. vedle Emila Holuba? Myslím, že z četby tohoto výboru jejich díla, to lze dobře pochopit. Cestování Hanzelky a Zikmunda byla totiž fakt velká věc, a tihle dva ve své době prostě byli o kus dál než většina tehdejších cestovatelů. Nejen, že napsali spoustu knih, nafotili tuny materiálů, využívali různé tehdejší moderní technologie, natočili kilometry filmu, pro které museli na zádech tahat kamery do vyhaslých i činných sopek, v bažinách i pralesích.. Průběžně ale stihli vést spoustu korespondence s lidmi, kteří je podporovali a vytvářet pravidelný pořad v rádiu. To je sice hodně, ale uměli taky poutavě psát o všech zážitcích, které v průběhu cesty prožili. Jejich vypravování rozhodně nechybí napětí. Ale má taky další rozměr. Na mě působilo hlavně hodně moderním a svěžím, ale přitom velmi inteligentním dojmem. Připadali mi, jako dva skvěle připravení geekové, kteří když je potřeba tak seženou zmenšenou uříznutou lidskou hlavu, aby s domorodci v Amazonii natočili tajemný obřad tsantsa. Se stejnými domorodci, o kterých by jiný cestovatel psal, jako o lovcích lebek, ke kterým je možné se přiblížit pouze s armádním oddílem za zády. Jindy se zase nebojí vydat natáčet probuzenou sopku. Nebo cestu na Kilimandžáro, o které by někdo v té době psal, jako o expedici provedené jako oběť za povznesení lidstva, píšou trochu jako o výletu do Krkonoš se dvěma přítelkyněmi, které v té době zrovna potkali. Proto myslím, že knihy Hanzelky a Zikmunda, neztrácejí po šedesáti letech nic ze zábavnosti. Naopak se v nich dají i objevit zajímavosti, na které se dnes již zapomnělo. Určitě si přečtu i 2. díl.
Neuvěřitelné čtení, stejně jako v době prvního zveřejnění, tak i dnes, kdy se v mezičase zase svět hodně změnil... S celníky, vízovými úředníky, vojáky bývá ovšem stále potíž, jen jiná, na jiných místech a představiteli jiných národností...