Knihkupectví & kostní prach
Travis Baldree
Legendy a latéčka série
Orkyně Viv je na své první velké výpravě. Rakemovi Havrani jsou špička v oboru, nekromantka Varina představuje pořádnou výzvu a ona sama je plná sil a odhodlání ukázat, jak se správně ohánět šavlí. Jenže mládí vpřed neplatí vždycky. Zvlášť když stojíte proti přesile kostlivců. A tak Viv najednou trčí v Šeráku, malém přímořském městečku, kde možná nechcíp pes, ale rozhodně má na kahánku. Rakem a jeho Havrani ji tu nechali vyléčit těžce zraněnou nohu a sami pokračovali dál vstříc osudu. Pro orckou válečnici něco hrozného! Jenže pak Viv během svých toulek po okolí narazí na zašlé knihkupectví vedené krysačkou Fernou. A ta jí doporučí knihu. K vlastnímu překvapení Viv čtení podlehne a rozhodne se z krámku před krachem něco udělat. Společně s hrstkou nově nabytých přátel bude čelit prachu, slevovým akcím, elfsky vznešeným autorkám dobrodružných romancí a nakonec i té nekromantce Varině. Protože jasně, můžete někomu rozsekat armádu nemrtvých, ale na knihy se nešahá. Zvlášť když je ta kniha grimoár nejčernější magie...... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno: 2024 , Laser-books (Laser)Originální název:
Bookshops & Bonedust, 2023
více info...
Přidat komentář
Mě se knížka líbila. Je to taková prázdninová oddechovka s klidným příběhem a zajímavým světem.
To co fungovalo u latéček a co se mi na nich líbilo tady nefunguje. Prostě jak se autor snaží o akci už to nemůže být na půl plynu tam už to musí létat. Taky nedotaženosti příběhu a detailů tady už mi vadí a bohužel nijak mně celkově příběh nezaujal. Na rozdíl od Latéček tohle si neumím představit že bych si znovu přečetl.
Jedná se o zajímavý typ fantasy, jaký jsem četl asi poprvé v životě. Odpočinková literatura s minimem akce, takže bych knihu určitě nedoporučil těm, kteří mají rádi fantasy, kde řady lučištníků kosí hordy nepřátel, spousta mávání mečem atd.... je to opravdu na vyklidnění mysli.
Dobrých 75% knihy hlavní postava tráví v zapadákově jménem Šerák, takže budete číst, jak chodí po pláži, jak opravuje knihkupectví a navazuje romance.... vážně, 75% knihy, ale je to dobře napsané a čte se to dobře. Akce je pak na cca posledních 40ti stranách, ale i ta je taková hodně na spočnutí :D .
Romance... přijde mi, že po hlavní postavě vyjíždí snad každá :D ... je to takový svět žen, kde se muži jen tak letmo objeví. Je to tak roztomile napsané a k další knize to dělá pravděpodobně dobré odůvodnění pozdějších rozhodnutí Viv.
Za mne, pokud chcete odpočinkovou fantasy literaturu, jděte do toho. Pokud ale víte, že by Vás 100 stran čtení o tom jak hlavní postava kupuje pečivo a chodí po pláži nebavilo.... nejspíše to nebude pro Vás.
Těším se na další "předcházející" díl.
Stejně jako Legendy a Latéčka je tohle těžce odpočinková četba, kde se toho zase tolik neděje. Což jsem čekala. Jenže jsem nečekala, že oproti latéčkám bude ten děj o tolik utahanější. Měla jsem z toho stejný pocit, jako Slezadav. Utahané městečko, kde se nic neděje a pomalu nikdo nežije, romantická linka mi tam vůbec neseděla a ta troška akce mě už nějak nevytrhla z toho utahaného stylu, který se knihou táhne.
Ono to není špatné, to vůbec. Ale to nejsou ani Latéčka a tady se ten vývoj právě dost podobá první knize. Autor píše celkem čtivě, mile, ale něco tomu prostě chybí. Zkrátka neurazí, ale ani nijak nenadchne. Knihu jsem si přečetla ze zajímavosti, jak moc se bude lišit od prvotiny autora, ale ta se mi líbila asi o fous víc než tohle.
Bohužel prequel Legend a latéček spíše zklamal, než potěšil. Ne, že by kniha byla úplně špatná, ale na rozdíl od Legend se jí nepodařilo vymanit z pout průměrnosti.
Zatímco město Thule v prvním díle působilo celkem živě a uvěřitelně, městečko Šerák, kde se odehrává tato kniha vzbuzovalo opačné pocity. Zapadákov kde téměř nenarazíte na dvě postavy, které by byly stejné rasy, každý je ultra liberální a má prakticky nekonečno času zapojovat se do příběhu. Romantická linka byla nepropracovaná a úplně zbytečná. Něco typu "líbíš se mi, pojďme spolu chodit","taky se mi líbíš, tak jo". Nehledě na to, že každá část páru je jiný živočišný druh. Tohle působilo fakt absurdně.
Děj je taky takový všelijaký, různě odbočuje a není moc jasné, kam vede. V druhé části knihy byl pokus o něco tradičnější fantasy zápletku, ale to v téhle knize vůbec nefungovalo.
Samozřejmě jsou zde i kladné stránky. Zejména první půle knihy se docela blížila v úspěšnosti předání pohody Legendám a latéčkům. Bavila mě postava Kufírka, která mi připadala dost neotřelá a originální.
Rozhodně to není taková pecka jako autorova prvotina, ale pokud se vám Legendy líbily, je velká šance, že si něco najdete i zde. Osobně mi to moc nesedlo. Zaujalo mě, že autor měl dle doslovu "korektorku na nekorektnosti". Už během čtení jsem si říkal, že se na sílu snaží reprezentovat všechny a neurazit nikoho. Tohle je asi ten důvod. Pokud autoe vydá další díl, budu na vážkách, protože tahle kniha opravdu nepřesvědčila.
Tohle je pohlazení po duši. Tak pohodové fantasy, kde prim hrají knížky a boj je okrajový, se jen tak nevidí. Čte se to samo, zasmějete se, nenajdete tam žádný nesmyslný předsudky, každý je sám sebou. Různé rasy, různé povahy, sem tam nějaký kostlivec. No a pak ten epilog! Upřímně mě zamrzelo, když jsem dočetla poslední stránku.
(SPOILER)
S potěšením jsem se vrátila do starých známých končin s Viv, bylo zajímavé nahlédnout do její minulosti bez kofeinu :)
Osobně bych dala přednost klasickému pokračování knih chronologicky po sobě namísto prequelů, které mohou přinést trochu chaos - například epilog z Knihkupectví se odehrává až 20 let po ději Legend, takže logické pořadí je Knihkupectví BEZ epilogu, Legendy a epilog Knihkupectví :')
Jinak ale i prequel parádní, Fernu a Maylee si prostě zamilujete hned, zatoužíte si také pořídit malého gryfíka, navštívit přímořský Šerák a otevřít nějakou pořádnou elfskou knížku :)
A Kufírek se samozřejmě zapsal hluboko do srdcí nás všech :D
Líbí se mi, že vlastně celý příběh a boj doslova zachrání kniha, ukáže se tak, jak silné mohou knihy být :)
Druhý díl alias prequel se mi líbil, ale ne víc než první. Nejvíce mi k srdci přirostla Ferna a Perkelt. Pokud bude trojka mohlo by to navazovat na konec. To by nebylo špatné.
Všechny postavy jsem si moc oblíbila, první polovina knihy byla skvělá jenže pak už jsem se musela do čtení nutit. Podle mě by neškodilo, kdyby byla o nějakou tu stránku kratší.
Naše oblíbená orkyně tady ještě nevaří kávu, ale ještě se stále věnuje svému původnímu povolání - ohání se mečem. Tedy oháněla by se, kdyby se nezranila a nemusela si dát přestávku v jednom zapomenutém ospalém městě. Druhý díl už pro mě nebyl takovým žánrovým překvapením jako díl první, který byl navíc takový... upřímnější. Tady už je do všech těch feelgood propriet zamontován klasický a bohužel trochu generický fantasy příběh, který tu pohodovou atmosféru tak trochu narušuje. Výsledný dojem byl pro mě tak trochu rozpačitý, ale stále potěšil 70%
Kniha která mi opět nahodila pocit pohody. Tentokrát se podíváme do mládí Viv. Celá její žoldnéřská kariéra je ještě před ní a v partě je poměrně nová. Po zranění zůstane sama v nudném městě a kurýruje se. Bude tu opravdu taková nuda? Zaprášené knihkupectví, voňavé pekařství a nějaké ty záhady. Viv kolem sebe opět vytvoří partu sympatických postav a já jim fandila až do konce. Doufám, že se brzy v dalším díle vrátíme do voňavé kavárny v Thune
U lattéček bylo krásné, že jsem po celou dobu čtení cítila vůni kávy a skořicových šneků. Vyvolat takové chutě se jen tak každému nepodaří, ale pan Baldree to zvládl skvěle. V prequelu jsem si naopak dokázala přesně představit vůni zatuchlého knihkupectví.
Nědokážu říct, který díl se mi líbil více. Oba jsem si zamilovala z jiných důvodů. Knihkupectví odhalilo mnoho dalších sympatických postav. Velmi jsem si oblíbila Kufírka i Gallinu, které jsem v lattéčkách skoro nevěnovala pozornost.
Navíc epilog napovídá, že bychom se možná mohli někdy příště vrátit do Thune. Osobně bych to opravdu uvítala, protože jsem tomuto feel good čtení naprosto propadla.
A nakonec musím vyzdvihnout skvělou obálku a nádhernou ořízku.
Prequel ke kavárenskému prvnímu dílu napsaný ve stejném duchu. Až na trochu ucouraný konec se mi zdál dokonce o fous zábavnější.
Příjemná nenáročná fantasy.
Tohle bylo tak strašně moc příjemné čtení! Celou dobu jsem se ke knížce natěšená vracela a vždy jsem se uvelebila a uvolnila v objetí jejích stránek a hřejivého příběhu. Kéž se dočkáme ještě nějakého dalšího návratu Viv a jejích přátel.
Druhý (vlastně první :) ) díl se mi líbil vlastně více než první. (tedy druhý :)) Asi to bylo tématem kafe nepiju, ale knížky hltám. Jinak systém byl stejný a děj velmi předvídatelný. Jen mě hrozně baví, že někdo umí i předvídavý děj tak dobře napsat. Jsem zvědav zda to bude fungovat i do třetice.
Jestli byly Legendy & latéčka prodchnuté vůní kávy a sladkého pečiva, při čtení knížky Knihkupectví & kostní prach ucítíte maximálně zaprášené regály a plíseň na stěnách... Ale kdepak. To bylo předtím, než se orkyně Viv ocitla ve starém knihkupectví vedeném krysačkou Fernou a rozhodla se jí pomoct dát obchůdek trochu do kupy.
Tohle je příběh jako stvořený pro všechny knihomoly! Sama hlavní hrdinka, neohrožená válečnice, se díky knihkupkyni Ferně do knih zamiluje a snaží se ke čtení přilákat i další obyvatele městečka. Samozřejmě se ale nemůže ze dne na den vzdát své kariéry, takže v příběhu dojde i na nějaký ten boj se zlem.
A já jsem se skvěle bavila od první do poslední stránky. Bylo to stejně milé a vtipné jako Legendy, ale tady byla z příběhu navíc cítit ta láska ke knihám a tím si mě autor prostě získal. Doufám, že se do tohoto světa třeba ještě někdy vrátíme...
Paráda. Dokonca mám pocit, že to bolo ešte lepšie ako jednotka. Voľné pokračovanie Legendy a latéčka ma určite zaujalo. Či už znova peknou tlačou obalu, ale aj obsahom knihy. Autor sa zlepšil. Čo mi vadilo v jednotke, v druhej časti sa neopakovalo.
Znova je to príbeh orkiny Viv, no tento raz sa vraciame späť do jej histórie, keď ešte pracovala ako žoldnierka. Viv bola zranená a musela sa liečiť v prímorskom mestečku, kde tento príbeh začína. Znova pohodové čítanie. Viv sa snaží rozbehnúť kníhkupectvo, ktoré vedie krysáčka Ferna. Stretávame tu samozrejme veľa nových postáv, ktorým autor dáva obzvlášť zaujímavé vlastnosti. Určite by ste nepovedali, že nejaký ork bude milovať poéziu. Príbeh sa mi páčil. Bol jednoduchý, autor použil obrovské množstvo fantasy prvkov a nepreháňal to agresivitou. Samozrejme, kniha potrebuje záporáka, preto sa na scénu objavuje nekromant. Nebyť nekromanta, tak by sa na scénu nedostala jedna z najvtipnejších postáv tejto knihy. :)
Látečka byly fajn fantasy oddychovkou z prostředí kavárny. Byť je prequel taktéž příjemným počtením, je o stupínek slabší, protože má téměř totožné schéma. Orčice Viv poznává obyvatele městečka, pomáhá jim a k tomu tentokrát tráví čas ještě čtením. Uvidíme, jak na tom budou další knihy z téhož světa... epilog slibuje návrat knihkupectví... ale je otázkou, jak moc bude fungovat další kniha, pokud bude mít opět tentýž způsob vyprávění.
Za mě rozhodně byly lepší Legendy a Latéčka, bavily mě o dost více. Autor se zde snažil přiblížit k prvnímu dílu, ale tolik se mu to nepodařilo.
Ze začátku jsem si myslela, že se snaží "okopírovat" Latéčka, jelikož byl začátek prakticky stejný, takže jsem se docela nudila, protože mi bylo celkem jasné, kam chce směřovat. Ale!!! Vše se změnilo před půlkou knihy, kdy se na scéně objevil Kufírek, více fantasy scén, dobrodružství, humoru a akce, což já jsem s nadšením uvítala a ocenila. Atmosféra celé knihy se opět snažila držet v takovém tom útulném a hřejivém módu.
Postavy v tomto díle byly opravdu humorné, vtipné a hlášky zde byly úžasné, že jsem se zasmála. Hodily se zde naprosto skvěle a jim nemám co vytýkat.
Konec byl takový příjemný a působil i celkem roztomile. Řekla bych, že do děje pasoval úplně perfektně a vlastně mě i celkem překvapil, čekala jsem trochu, že to dopadne jinak.
Stejně krásné dojemné a hřejivé jako Latté. S příběhem i postavami se nechci loučit a četla bych klidně mnohem více příběhů.