Amanda
Kristýna Sněgoňová
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/454576/bmid_amanda-xX4-454576.jpg
4
626
626
Vesmír je kruté místo. Právo na život má pouze ten, kdo si jej uhájí v boji. To ví i posádka lodi Kraksna. Lidstvo je zotročeno mocnou mimozemskou rasou, a tak za pomoci technologie prastaré vesmírné civilizace hledají cestu, jak svoji planetu osvobodit. Nebo alespoň nakopat zadek těm modrým parchantům, co ji vyplenili. Život je ale otázkou priorit. Na planetě Namathé se údajně nachází lidská žena, kterou je třeba zachránit. Hlavně ze vznešených humanitárních důvodů, to dá přece rozum. Jenže když při tom pracujete pro mimozemského mafiána, co vypadá jako slepice, mají věci tendenci se poněkud komplikovat. Vítejte v sérii Legie – novém světě Františka Kotlety a Kristýny Sněgoňové, space opeře temné, akční i zábavné, jak jen to chladný vesmír dovolí.... celý text
Přidat komentář
Dovolím si přeskočit obligátní část o tom, jak jsem pochyboval, že "nějaká Sněgoňová" bude držet krok s Kotletou, abych byl během chvíle vyveden z trapného omylu a nezbylo mi nic jiného, než se tady veřejně Kristýně omluvit. Omlouvám se :-)
Druhý díl Legie byla jízda ve větším stylu než otevírací díl. Nejvíc mě bavilo, jak Gerasim pod autorčinýma rukama rozkvetl do krásy a pro mě byl on a jaho pošťuchování s kapitánem hlavním koření příběhu. To, co posádka Kraksny vyvedla na Namthé byla jízda od samého začátku, přes Gersaima v hambinci, využití vesmírného slimáka jako biologické zbraně až po safari. Parádně jsem se pobavil a hned se těšil na další výlet na palubě Vzdorující.
Na závěr opět děkuji panu Stránskému za nezapomenutelný přednes.
Na sérii Legie spolupracuje František Kotleta s Kristýnou Sněgoňovou. Přestože se Kristýna snaží stylem a slovníkem přiblížit Kotletovi, tak jsou mezi knihami znát odlišné vypravěčské postupy. Přijde mi to, jako by Kotleta vyřezával sochy (=děj) motorovou pilou, zatímco Sněgoňová je opracovává dlátkem. Kotleta se v ději rychleji posouvá a umí ve zkratce načrtnou podstatné. U Sněgoňové se bohužel navíc objevuje v ději až moc náhod, které z knihy zbytečně dělají sci-fi pohádku.
Nicméně, musím uznat, že mě hodně bavilo slovní popichování hlavních postav. V tomto ohledu Kristýna předčila i samotného Františka Kotletu :)
Od této autorky jsem se párkrát pokusil přečíst Krev pro rusalku a nikdy ji nedočetl. Považuju ji za jednu z nejhorších záležitostí, co se mi dostaly do rukou.
Takže, jak si vedla při psaní série s Kotletou?
Dá se to. Na jedno přečtení dobrý, ale vše působí uměle a tak nějak už dopředu víte, jak to dopadne. Popravdě, tuhle knihu jsem za týden pustil z hlavy a absolutně si nevzpomenu na jediný, zajímavý moment. První díl sice prošel jedním uchem tam, druhým ven, ale tam si vzpomenu aspoň na nějakou zajímavou scénu. Tady ne. Uměle nafouknuté prázdno.
Když se člověk zorientuje ve vší té mimozemské havěti, tak je to super čtení s dobrými hláškami, které určitě někdy využiju. Děj je opravdu nepředvídatelný, pokaždé, když si říkám, jó a teď to dopadne takhle, tak to dopadne úplně jinak i když stejně blbě :) Takže posádka Kraksny má mou plnou pozornost a jdu na další díl. Ještě musím pochválit za načtení Martina Stránského, dokázala bych ho poslouchat do nekonečna a ještě dál.
Řekl bych že se tahle nová série od Kotlety a Sněgonové pěkně rozjela. První díl byl nadprůměrnou Kotletovkou - tj. napěchován akcí, drsnými hlášky i vtipem a druhý díl vůbec v ničem nezaostává. Možná bych si i dovolil říct že se mi líbí trochu víc.Postavy jsou jaksi více vyrýsované a příběh komorně zajímavější. Legie má teď moji plnou pozornost a doufám že si tuhle vysokou kvalitu udrží.
Udržuje Kotletův styl, v některých částech kniha lehce pokulhává, ale celkově dobrá a co se děje týče, tak na rozdíl od první knihy zde graduje správným směrem.
Pochopíte to? Další dobrodružství, a sakra nebezpečné, se rozehrává kvůli ženské. Tvor nazývaný pracovně Slepic potřebuje dostat z emzáckého paláce disk a navnadí posádku, že by mohli přitom osvobodit ženu. Lidskou ženu. Tomu se prostě nedá odolat. Takže zatímco Aga jde předat chepit, Moravec, Gerasim a Vodička za podpory (naprosto neschopného) Guisseppeho zůstávajícího na kosmické lodi, přijmou výzvu. A rozjede se bláznivá jízda, která končí novým kontraktem. Nebo vlastně nekončí...
Fakt jsem se dobre bavila. Zhltla jsem druhy dil stejne jako ten prvni. A musim rict, ze takhle zamotanou a napinavou knihu jsem v ruce uz dlouho nemela. Ta scena v palaci a v zahrade se zviraty, to byla pecka! Fakt jsem se bala, ze Vodicka (muj favorit) umre diky nejake blbe nahode. Ale nastesti vse dobre dopadlo a ja se radostne vrham na dalsi dil.
První díl série psal F. Kotleta a myslím, že Kristýna je hodně důstojný nástupce. V podstatě jsem nepoznal rozdíl a to je určitě dobře, Dokonce mě napadlo, zda Kristýna není další alias Kyši/Kotlety :D
Koho baví scifi s ufony, tuny rozježděných střev, utrhaných hlav a mozků v rozletu, ten se tu určitě bude bavit stejně jako já :)
Amanda válí, ale jednu hvězdu ubírám za to, že paní spisovatelka neumí pracovat se slovy soustředit se a soustřeďovat se a používá takové patvary jako budu se soustředit. (Ty vidy, ty nám dávají, co?:-))
(SPOILER)
Musím říct, že jsem necítil žádný rozdíl po změně autora/ky. Kristýna pokračuje ve stejném tempu a naprosto stejným směrem jako řezník z Bruntálu. Příběh se nám po polétání vesmírem přesunul na Tatooini a i ve známém baru začíná hlavní zápletka této knihy... eh, teda Tatooine ona je to vlastně Namathé, ale v mysli jsem tuto planetu viděl jasně :)
Gerasim s Kápem zmrví na co chytnou, ale Gerasim mně celou knihu neskutečně bavil. Trochu mi tu vadil přehnaný Deus ex machina. Ne že by v prvním díle nebyl, ale tady to bylo už moc, naši hrdinové bez pomoci náhody nevyřešili sami vůbec nic. Taky Amanda, ač příjemné zpestření ancáblu, mi přišla příliš moc ultimátnísuperzbraň.
Mám nachystaná třetí díl a i přes neutuchající touhu se do něj pustit si od příběhu raději pár dní odpočinu.
Poslouchal jsem jako audioknihu.
V čem první díl začal, v tom druhý díl skvěle pokračuje. Už dlouho se mi nestalo, abych knihu dočetl tak rychle. Pro mne osobně mají postavy zajímavé motivy a celkově se mi "vesmír" těcho knih líbí. Určitě si od paní Sněgoňové musím koupit Město v oblacích :-).
Tak, jako mnoho jiných, jsem měla obavy ze změny autora. Ovšem pokud je Kotleta král, našel důstojnou královnu. U mě kurva dobrý.
Skvělá oddychovka. Méně sprostých hlášek než v prvním díle. Druhá polovina knihy, která se odehrává ve vesmírné ZOO , mi připomínala Jurský park :) . těším se na další díl. Jen doufám, že se v něm objeví více chana Aga.
Trochu jiná kniha, je vidět změna autora. Ale hrdinové jsou pořád ti samý, super svět a prostě pohodové čtení.
Amanda je důstojné pokračování. Dostaneme se na planetu, kde se do kompanie přidají další postavy a rozehraje se velká hra o přežití. Některé obrazy a potvory jsou nezapomenutelné, a i když se jedná o brak, tak zatraceně čtivej. ♡
Jelikož staří mazáci v žánru toho již moc nepíšou, tak je Kristýna příjemné překvapení a doplnění zdroje bezduché zábavy. Doufám, že se dočkáme ještě několik pokračování.
Tři měsíce zpátky jsem zde vyjádřil své pocity a nadšení okolo prvního dílu ze série Legie, která měla název Operace Thümmel. Tento první díl mě naprosto dostal, a tak bylo jen otázkou času, než se vrhnu i na díl číslo dvě, který dostala na starost druhá část spisovatelského týmu Kristýna Sněgoňová. U ní jsem měl před začátkem čtení obavy, zdali bude schopna držet styl psaní podobný Kotletovi, nebo zdali bude už od prvních stránek jasné, že druhý díl tvoří ta jemnější část spisovatelského dua. Tyto obavy však během prvních několika stran naprosto zmizeli, až jsem se sám nestačil divit, jak podobný, někdy dokonce ještě tvrdší humor je schopna tato spisovatelka vyplodit.
I přesto, že akce začíná prakticky okamžitě, jsme postupně na začátku obeznámeni zpětně s událostmi prvního dílu, což určitě kvituji, protože za ty tři měsíce od přečtení prvního dílu mi spousta věcí postupně vyšuměla z hlavy. Jak jsem už zmínil mé obavy z absence humoru, který je hodně často za hranou, tak ty byly tentokrát naprosto liché, protože už během prvních třiceti stránek je nám servírována taková kadence hlášek a černého, místy až fekálního humoru, že by si vystačily na samostatnou knihu. Věta - Ještěrka vypadala jako Han Solo, kdyby ho hrál krokodýl, mě vyloženě zbourala ze židle ve vlaku, za což se ještě jednou dodatečně spolusedícím omlouvám.
Po strhujícím začátku se dozvídáme základní příběh této knihy, který na první pohled může působit jako epizodní záležitost a vedlejšák, který si musíte splnit, abyste mohli postupovat nadále v hlavním příběhu. Což je na jednu stranu pravda. Přeci jen, když se po přečtení knihy zamyslíte, zdali děj posunula vpřed a jestli by její vynechání totálně poškodilo vaši orientaci v ději, tak musím říct ne. Kniha děj neposouvá vpřed. Tento díl jde spíše do šířky. Představuje nové mimozemské rasy, novou lokaci a také nová vesmírná zvířátka, přičemž u jednoho je vidět silná inspirace dílem Franka Herberta Duna, což jako fanda Duny určitě chválím. Samotná akční zápletka je typický Heist (něco se krade), který je však vhodně doplněn právě novými postavami, o kterých pevně doufám, že se v dalších dílech dozvíme daleko více. Jediné menší mínus pro mě je menší zapojení Agy, která byla jedním z hlavních tažných motorů prvního dílu. V tomto díle je dost upozaděna a posunuta na vedlejší kolej. Pozornost je tak více rozdělena na zbylé členy posádky, což je za mě menší mínus, protože nejsou natolik zajímavými charaktery jako právě Aga.
Jak už bylo řečeno, druhý díl sice neposouvá příběh naši posádky nikam daleko, nicméně je potřeba brát v potaz, že je v plánu dvanáct dílů ze světa Legie a tudíž těžko můžeme sprintovat vpřed mílovými kroky. Za předpokladu, že si to čtenář uvědomí, tak získá ve druhém díle perfektní akční podívanou prošpikovanou skrz na skrz černým humorem, krví a kupou odhalených ženských ňader. 95%
Zhluboka jsem se nadech. „Tak jo. Jak zní plán?“
„Blbě?“ hádal Giuseppe ve sluchátku.
„Rychle dovnitř, rychle ven,“ mrkl na mě Rus.
„Jako všechny moje plány.“
Mne sa to páčilo. Čakal som oddychovku a túsom dostal. Pani Sněgoňová dokázala naviazať na Kotletov Thümmel a humorom sa nešetrilo ani tento krát. Menej priestoru dostala humanoidná jašterka Aga, do príbehu sa zapája až na konci. Autorka sa dokonca zamerala na jednú planétu, takže cestovanie nekonečným vesmírom sa v tejto časti nekoná, ale príbehu to neublíži. Milím prekvapením bola aj Amanda, páči sa mi, že to ide multikultúrnym smerom.
Amanda se mi jevý jako lepší než Thummel, ale problém paní spisovatelky čpí v tom, že se nejedná o její vlastní styl psaní. Místo toho se snaží v zájmu zachování kontinuity, psát stylem Kotleta. Kurva jí sice jde, ale linie příběhu je předvídatelná a tak ztrácí spousty napětí.
Autorovy další knížky
| 2020 |  Město v oblacích |
| 2018 | Krev pro rusalku |
| 2020 | Amanda |
| 2021 | Šprti & frajeři |
| 2021 | Země v troskách |
Hodně dobré pokračování, které přináší nové figury a umně vytváří další podhoubí série. Ke konci mi přišlo, že tomu trochu dochází dech.