A zničte Paříž
Sven Hassel (p)
Legie prokletých série
< 7. díl >
Hlavní postavy románu A zničte Paříž Dědek, Drobeček, Legionář, Barcelona se nezměnily, jenom čas jim připsal pár měsíců a přenesl je do poslední válečné etapy. Ti, kterým se podařilo přežít Stalingrad i Kursk, zjišťují, že válka na západní frontě je stejně hrůzná a zoufalá jako kdekoli jinde. Válečná krutost a šílenství se změnily jen nepatrně, nastal však čas na představení hlavních hrdinů, válkou ostřílených vojáků, i z jiné stránky než jenom z pohledu jejich umění zachovat si život. Nastal čas na obecně platné životní úvahy o tom, co bude dál, co bude s nimi, až tahle válka skončí všeobecně očekávaným fiaskem. Už teď, léta oslavované hrdiny bojující za tisíciletou celosvětovou říši nejčistší rasy na světě, je jejich nejbližší odepsali. Citově hluboce přesvědčivé epizody takové úvahy vedou až k zoufale tragickým závěrům. Říká se, že v každé sebevraždě je velká dávka beznaděje. A hlavní hrdinové románu vědí, že válčení, i na západní frontě, sebevraždou je.... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 2004 , BaronetOriginální název:
Liquidate Paris, 1971
více info...
Přidat komentář
Válečný román plný vtipu, krutosti, přátelství, dobrodružství, snahy přežít, prostě je vidět, že ten kdo napsal, ve válce byl. Nejdřív jsem okolí stále popisovala to, co mne zaujalo, ale od poloviny jsem četla nahlas. Mužům je bližší, protože Ti, kteří byli na vojně chápou, že to "špatné vyfučí a dobré ostaně". Kdo četl Čtyři z tanku a pes (ne seriál, kniha je daleko lepší), mi možná dá za pravdu, že válka z pohledu vojáků Rudé armády nebo Wermachtu je líčena velmi podobně. Jen v této knize bez okázalého hrdinství. Určitě doporučuji a ani holky se nebudou nudit. Mimochodem, Amíci v závěru knihy měli o jméně prasete a jeho vlastníku pravdu.
Tenhle díl byl opět perfektní. Krutý a syrový, zároveň ale vtipný. Nevíte, jak se jmenovalo Ódinovo prase?
O tom, že válka, jak kdosi slavný prohlásil, je kurva. O tom, že obyčejní vojáci dělali to, co museli a byli si rovni, ať stáli na té či oné straně. Kniha je psaná lehce a čtivě, ale nenechte se mýlit. Je surová a syrová a čtenáře i s minimem představivosti musí zasáhnout. Já, s léty trénovanou fantasií, jsem jak černobílý film viděla obrazy jednotlivých pasáží: pes s dětskou ručičkou v rozkladu v tlamě, pár starých manželů, žijících uvězněné v minulosti éry snobismu a noblesy a je vítán každý, kdo ji jim vzdáleně připomene, ať přítel či nepřítel. Operace v tanku, sutiny, jejichž obsah raději moc neprohlížet, kopnutí do oddělené hlavy jako do kopacího míče atd. Chlapíci německé páté roty mě přirostli k srdci svou obyčejností. Ale viděli a zažili toho tolik, že si nějak nedokáži představit, jak fungovali, když válka opravdu skončila. Ale to už jejich další osudy kniha nevypráví. A je dobře. Za mě celých poctivých pět.
Jako vždy od tohoto autora...výborné.
Hezky se čte a podává válku tak jak byla a to ze svého pohledu bez příkras a výmyslů.
Všechny hrdiny si člověk musí zamilovat...byli to jen obyčejní vojáci kteří měli rádi život.
Autorovy další knížky
| 2002 |  Legie prokletých |
| 2005 | Generál SS |
| 2008 | Gestapo |
| 2010 | Kola hrůzy |
| 2003 | Komisař |
V tomto díle nás autor provede od vylodění spojenců v Evropě po upouštění Paříže nacisty. Autor se opět nebojí popisovat hrůzy války a zvěrstva na nacistické straně, zároveň se ale strefuje i do spojenců, odbojářů, kolaborantů nebo Pařížanů (ke konci knihy). Tento díl prostě ukazuje na ty nejtemnější stránky války. Trochu mi vadilo přeskakování v ději, na druhou stranu různé vsuvky, třeba u utíkajícími veliteli, byly dobré. Celkově je knížka smutnější a obsahuje méně humoru než předchozí díly, které jsem četl.