Kola hrůzy
Sven Hassel (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/296993/mid_kola-hruzy-7rB-296993.png
4
121
121
Legie prokletých série
< 2. díl >
Válečný román popisuje osudy malé skupiny příslušníků Hitlerova trestního tankového pluku odehrávající se uprostřed pekla východní fronty, kde lidskost a čest přehlušil řev tanků a bojových letadel, zvuk hvízdajících kulek, zoufalý křik umírajících a vše ovládla nesmírná touha přežít krutou zimu, neustálý hlad, naprosté vyčerpání a uniknout nelidským podmínkám v zajetí.... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 2016 , Československý spisovatelOriginální název:
Døden på Larvefødder, 1975
více info...
Přidat komentář
Skvělá kniha! Je mě upřímě jedno nakolik je to sci-fi a nakolik je to podle reality. Hasselovky mě prostě baví. Strhující, čtivé, napínavé. Autor to popisuje vyloženě syrově a přímo, některé scény jsou opravdu kruté. Vsadím se že válka byla ve skutečnosti mnohem horší.
Nejedná se o klasický román, ale spíš o soubor povídek, které na sebe časově navazují, ale každá nese zcela samostatný, ohraničený a uzavřený příběh.
Osobně mám raději klasické Hasselovo romány, ale na druhou stranu zde to vynahrazuje obsahem - např. jak do "party" přibyl Legionář, apod.
Trochu zklamání a pár slabších míst mě místy nudilo. Ovšem,hrůza a strádání děj žene dál.
Od Hassela jsem četl asi vše, tak to tady shrnu.
Neznám lepšího autora knih o válce. I když tam třeba nebyl, po čertech dobře to popsal. Navíc mnohdy vtipně. Pokud jste byli na vojně, víte, že vše je možné, zvlášť cylindr, nebo Drobečkův "sloní pesar".
Silný zážitek, každá ze Svenových knih. Jsou o přátelství, ale hlavně o tom, co je ta válka vlastně zač.
Engineere, také jsem měl problém si Portu s cylindrem představit. Ale docela to snad vystihli ve filmu The Misfit Brigade (Kola hrůzy, Wheels of Terror) z roku 1987; dá se dohledat na netu.
Abych pravdu řekl, kniha pro mě byla zklamáním a příliš mi nesedla. Nebo spíše styl, jakým je psaná. Nejedná se o jeden souvislý příběh, ale o mnoho krátkých povídek se stejnými postavami, které na sebe navazují jen chronologicky a několikrát vás kniha postaví doprostřed děje a chvíli trvá než zjistíte "která vlastně bije".
A když už se bavíme o postavách, ty mi přišly velmi nezajímavé, až na pár výjimek. Z těch sedmi hlavních postav si pamatuju 3, ostatní jsou prostě nezajímavé a těžko zapamatovatelné. Ačkoliv je kniha psaná z pohledu vojáka Svena, zmínky o něm se k dění vyskytují jen velmi zřídka.
A celkový příběh mi přijde až moc fantastický a nepříliš autentický, jakoby popisoval dění amerického válečného filmu, nebo počítačovou hru Call of Duty, namísto opravdového válečného konfliktu z východní fronty. (Opravdu, účastnit se tajné průzkumné akce k ruským pozicím s otrhaným cylindrem na hlavě. Ne, prostě ne.) Osobně mi dělalo velké potíže si představit prostředí, ve kterém se postavy nachází a to kvůli ne-příliš detailním popisem scén.
Nicméně abych nekončil negativně, knížce dám 3 hvězdy. I přes všechny výtky se kniha čte rychle a velmi snadno. Je místy vtipná a autor nešetří popisováním hrůz a bídy, které k východní frontě patří. Ale to je asi to jediné, co popisuje do detailů.
Tohle je moje druhá kniha od tohoto autora a musím říct, že tenhle výtisk byl mnohem poutavější a drsnější. Rozhodně nelituju a doporučuju rozhodně dále ke čtení.
Kniha se četla jedním dechem!! a tento spisovatel splnil má očekávání kvalitní knihy. Jen škoda, že už se jeho díla skoro neseženou v knihkupectvích.
Opravdu zajímavý, skutečný a hodně upřímný román z hnusné východní fronty. Čte se to samo už jen kvůli tomu že se jedná o příběh z německé strany. Má první kniha od autora a už v půlce jsem věděl že není zdaleka ani poslední! Povinná četba pro všechny, kteří se zajímají o příběhy z druhé světové války.
Autorovy další knížky
| 2002 |  Legie prokletých |
| 2005 | Generál SS |
| 2008 | Gestapo |
| 2010 | Kola hrůzy |
| 2003 | Komisař |
Mně prostě Hassel nesedí. Cpe tam na sílu humor, neustále opakuje stejné motivy, rozmluvy vojáků a popisy situací, do kterých se dostávají, jsou až příliš přitažené za vlasy. Za mě to má blíž k červené knihovně než k válečné literatuře. Sice je to přečtený hned a není to nuda, ale mnohem lepší jsou obvykle paměti skutečných účastníků bojů (za mě zatím nejlíp kniha Na mušce lovce), nebo klasická literatura faktu, zejména takový Paul Carell.