Vojenská káznice
Sven Hassel (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/13_/13070/bmid_vojenska-kaznice-B2D-13070.jpg
4
78
78
Legie prokletých série
< 13. díl >
Děj dramatického románu z doby 2. světové války se odehrává mezi příslušníky trestního komanda na východní frontě. V dalším románu dánského autora, který sám prošel jako člen wehrmachtu peklem 2. světové války, se opět setkáváme s hrdiny z trestního komanda. Úspěchy nacistické armády jsou již minulostí a zoufalým vojákům jde už jen o jediné - přežít. V hrůzách války, v absurdním světě, kde je nesmyslné násilí a vraždění každodenní realitou, si hrdinové uvědomují, že jedině soudržnost a přátelství jim dávají šanci na návrat z válečného běsnění. 1. vydání.... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 2003 , BaronetOriginální název:
O.G.P.U. Prison, 1981
více info...
Přidat komentář
Díky drsnému a černému humoru je kniha extrémně čtivá. Nelze na Hasselovy knihy nahlížet jako na realistické vyobrazení války dle skutečných událostí, což bývá mnohdy autorovi vyčítáno. Ale jako válečný román je dílo skvělé :)
Válka je věčné literární téma, a proto bylo napsáno spoustu příběhů. Četla jsem jich nepřeberné množství a dílo tohoto autora řadím k těm lepším, snad proto, že i všechny ty hrůzy jsou odlehčeny drsným humorem a obyčejní němečtí vojáci byly také oběti těch, co to vymysleli. Určitě si přečtu i ostatní z téhle série.
Jako každé dílo Svena Hassela naprosto úžasné, vtipné, neotřelé a Portovy průpovídky a humor k nezaplacení.
"Můžete sedět na motorce? No vy, starší svobodniku!"
"Promiňte, pane, to nemůžu, pane, to bohužel nejde, pane! Ustřelili mi prdel, pane! Rusové, pane!"
Další bezchybná hasselovka, tahle pro mě ještě o chlup lepší než jiné, díky dokonalému mixu klasické pochmurné hasselovské drsné a syrové akce a humoru. U pasáží s panterem Ulrichem jsem opravdu nemohl :-)
Hlavní hrdinové ještě žijí......jedinečný styl vyprávění autora....kniha se čte sama. Hurá na další.
Autorovy další knížky
| 2002 |  Legie prokletých |
| 2005 | Generál SS |
| 2008 | Gestapo |
| 2010 | Kola hrůzy |
| 2003 | Komisař |
Prvních 40 stran jsem nechápala, to má být nějaký Švejk od Němců?
Všichni ožralý, jeden gag za druhým, neskutečné situace, mluva začínajíci a končící poslušně hlásím, sprostá slova, kdy drž hubu je to nejkrásnější, a hovno a prdel je součástí každé věty.
Pochod oživlých mrtvol napříč nepřátelským územím ve snaze dostat se do bezpečí, a dosáhnout alespoň bazálního lékařského ošetření, to je jen pro silné nátury.
Ač to protagonisté líčí jako v podstatě báječnou jízdu lemovanou potoky krve, hromadami mrtvol a vyhřezlých vnitřností, doplněnou o neskutečný smrad sraček, spáleného a hnijícího masa, pro čtenáře je to šok.
Kdy lidský život má hodnotu - a to cituji-
Ne větší, než hovno, který instalatér prostrčí zacpaným odpadem.
Je to jízda, kdy držíte palce všem hlavním aktérům, aby se stal zázrak a v tom šíleném ohňostroji sestaveném z výbuchů, ohlušujícího řevu, v ledovém sevření všudypřitomného sněhu,
v chladu a apatii vyhořelých unavených zdravotníků, za fanatického ječení nadřízených, kteří mají místo očí hákové kříže, prokličkovali až na teplá místečka někde v zázemí daleko od fronty a hrůzností války. A mohli spát až do půlky příštího roku.