Legionáři - Všechno bylo jinak
Olin Jurman
Příběh a neobyčejný příběh legionáře Vlčka z 10.střeleckého pluku legií a jeho násilný ozbrojený pochod z Ukrajiny celou Sibiří až do Vladivostoku. Po rozkazu T.G.Masaryka zpět přes celou Sibiř až na Povolží, aby začali novou válku proti Rudé armádě. V Irkutsku, rok po ukončení světové války, odmítne s ostatními dále bojovat s „rudými“. Postaví se proti francouzským generálům, kteří s vedením našich legií nařídili další válku za cizí zájmy. Do republiky se vrací s válečným křížem. Odměnou za služby vlasti dostane post cestáře. Jako vzbouřenec v legii dostane válečný kříž až v roce 1938. Kniha ukazuje pravou tvář vnucené války i nečestnou snahu nejvyššího velení použít dobrovolnickou armádu k dalším bojům za cizí zájmy. Snaha je ukázat i skutečnou úlohu českých rudoarmějců. Cenným a asi nejzajímavějším prvkem celého vyprávění je postupný přerod negramotného mladíka v sebevědomého legionáře, který se po všech bitvách vrací domů jako uvědomělý mladý muž, který již velmi dobře ví, za co bojoval a vrací se jako vítěz do nového československého státu, který si ne vždy dost váží hrdinů, prolévajících za něj svou krev. Kniha je doplněna řadou cenných dobových dokumentů a neznámých fotografií, které výborně dokreslují pravdivý pohled na neznámé aspekty života našich legionářů v této vypjaté a hrdinské době. V příloze čtenář najde i zkrácený deník 10.pluku legií a fotogalerii hlavních aktérů děje včetně dnes již zapomenutých protagonistů.... celý text
Přidat komentář
Nebolo všetko inak, len niektoré udalosti bolo treba dopovedať. V zásade, čo sa týka informácií je to dobrá kniha. Beriem však jednu hviezdu z hodnotenia kvôli autorovmu štýlu. Mal si rozmyslieť, či chce beletriu alebo literatúru faktu. Dialógy sú zjavne autorova invencia, a nie citáty zo spomínaného denníka. Ale potom to vyznieva veľmi nedôveryhodne, pretože daným spôsobom tie rozhovory neprebiehali. (Aj to už predo mnou niekto tuná kritizoval.) Taktiež viditeľné vyžívanie sa v popisovaní prvých sexuálnych skúseností hrdinu, resp. zbytočné používanie lascívnych výrazov ako "kurvička" a pod. uberá na serióznosti. Aby bolo jasno, mne tieto výrazy nevadia, mám rád aj expresívnejšie, ale to patrí do iných žánrov a nie do historickej literatúry faktu, kurvafix!
Autor se snažil nalézt nějaký styl, kterým by se s námi podělil o informace, které zjistil při pátrání o životě svého příbuzného-legionáře v Rusku v průběhu První světové války a po bolševickém převratu. Zvolil směsici beletrie (životní příběh příbuzného) a částečnou literaturu faktu. Myslím si, že cíl je splněn. Předložil nám spoustu nových informací, podnětů k zamyšlení - k čemu mohli být legionáři používáni - či zneužíváni. Na jejich působení můžeme být hrdi, méně však na jejich okolí, nebo politiky.
Název této knihy je poněkud nadnesený. Rozhodně "všechno jinak" nebylo, nicméně informace které tu zaznívají nejsou úplně vždy a všude prezentovány. Teprve se v legionářské problematice pomalu rozkoukávám, takže můj pohled je rozhodně zatím velice zúžený, ale co se týče toho názvu, tak Kaplického Gornostaj (první vydání v roce 1936), kde autor otevřeně straní rudým, by si v tomto pohledu a výkladem, onen název, že všechno bylo jinak, zasloužil více. Trochu mi vadil i způsob podávání informací, kdy autor, zřejmě z důvodu aby text nebyl jen strohým výčtem dat a událostí, používá místy u některých postav přímé řeči, což pak může vést ke spekulacím, jak může autor vědět, že zrovna toto a takto bylo ono řečeno a jestli to není jen jeho výmysl, sloužící k zpřístupnění knihy širšímu okruhu čtenářů. Tím se ale může vnucovat otázka, zda se to týká jen těchto vět, které mají v celé knize spíše tuto doplňkovou funkci a nebo jestli fantazie zapracovala i u zásadnějších událostí a především jejich výkladů. Osobně si myslím, že pokud fantazie zapracovala, tak pouze v té, pro výklad nedůležité rovině a sloužila pouze k dokreslení doby, pocitů a atmosféry ve vojsku. Koneckonců v některých těch důležitých událostech se právě s Kaplickým autor shoduje.
Rozhodně zajímavé, doplněno i fotografiemi a na některé další tituly, od tohoto autora mám políčeno.
S postupem četby a zvyknutí si na výše popsaný styl, to kniha u mě dotáhla až na čtyři hvězdy.
Vždy trvá až příliš dlouho, než se z legendárních událostí stane uvěřitelná historie. Legionářskému mýtu to, zdá se, trvalo sto let. Oficiální oslavování za 1. republiky bylo vystřídáno oficiálním potlačováním, přičemž z pravdy se stávala chudá a ušmudlaná příbuzná. O nepříjemném se mlčí, nebo zkreslí, nebo se tomu dá jiný význam.
Zdá se, že Jurmanova kniha se z obvyklého syžetu oslavných či pomlouvačných publikací poměrně významně vymyká, přičemž nijak nesnižuje význam sibiřské anabáze na vznik republiky. Všímá si ovšem také kontextu mezinárodních událostí a snah zneužít úspěchů legionářů k jiným cílům. Negativně hodnotí především zásahy M. R. Štefánika. Ale to už si přečtěte, stojí to za to. Uvědomíte si, že takto to chodí v naší historii pořád. Znovu a znovu.
Jediné štěstí že z našich vojáků se stali vyšší důstojníci a generálové s vlastním uvažováním. Kdyby veleli francouzské trosky stálo by to za h.... . Masarykovcům se názor a pojetí autora líbit nebude. Ti muži už měli po krk války. Podunajská monarchie by stejně padla, bolševici by se stejně v Rusku dostali k moci. Stejně tak to viděl generál Pleský, generál Gajda , podplukovník Krejčiřík, podplukovník Veist. Plukovník Švec se nezastřelil z lásky (........) . Je potřeba přečíst vše i to co bolí. Legionáři v Rusku trpěli.
Štítky knihy
legionáři zahraniční vojenské jednotky východní fronta (1. světová válka)
Autorovy další knížky
2019 | Převrat - Pravda, fámy a lži o 17. listopadu |
2019 | Čeští jidášové: Největší zrádci v našich dějinách |
2016 | Ve službách Ministerstva vnitra - Chránil jsem tři prezidenty |
2016 | Dvojitý agent - Utajená zákulisí špionáže |
2019 | Legionáři - Všechno bylo jinak |
Legionáři se mi v první polovině dost špatně četli. Nemohla jsem se zorientovat v událostech, autor trochu skákal dopředu v ději, Čeljabinský incident byl zmíněn několikrát, a to mě mátlo. Jsem ale ráda, že jsem si knihu přečetla, protože mi zaplnila na některá bílá místa mých znalostí a dostala jsem odpovědi, na některé své otázky. Už vím, proč se legionáři nevraceli nejkratší cestou, ale přes celou Sibiř, a už chápu, proč vlastně celá anabáze trvala tak dlouho. Samotný příběh hlavního hrdiny Jeníka Vlčka i jeho přítele Rudolfa Krčála je poutavou červenou nití celé knihy.