Lelio
Josef Čapek
Čapek se o tomto souboru svých prvních samostaných povídek sám vyjadřuje: „Mínil jsem skládati literaturu asi tak jako hudbu, ovšem ne hudebností slohu, ale samotným způsobem skladby. Zároveň zůstává ale ve mně mnoho z malíře; proto to nejsou příběhy s časovým rozvinutím, ale věci kladou se k sobě spíš symfonicky a klenou se jakoby kolem sebe; žádná anekdota, děj…“... celý text
Přidat komentář
Dost mi to připomnělo Demla. Najdete tu záznamy snů, vidin, vzpomínek. Mají i stejnou dikci, myslím.
Jakýsi jinotaj, uvádějící člověka do jiné až nadčasové sféry. Dá se říci, že až básnicé dílo podané prósou. Tak na mne působylo první čtení toto díla.
Část díla
Lelio
1917
Opilec
1917
Plynoucí do Acherontu
1917
Rukopis nalezený na ulici
1917
Syn zla
1917
Autorovy další knížky
| 1956 |  Povídání o pejskovi a kočičce |
| 2004 |  Ze života hmyzu |
| 1964 | Stín kapradiny |
| 1997 | Kulhavý poutník |
| 1990 | Proč nejsem komunistou |
Občas dobré, občas slabší. Špatné to určitě není, ale také to není vyloženě můj „cup of tea“. Po literární stránce velice pěkné, i některé myšlenky jsou zajímavé, ale do dočtení jsem se musel nutit.