Leni Riefenstahlová
Steven Bach
Život a dílo "Hitlerovy filmařky" Životopis Leni Riefenstahlové (1902-2003), jedné z nejkontroverznějších osobností dvacátého století, je příběh velkého talentu a ještě větší ambicióznosti, který je důkazem, jak se hranice mezi uměním a krásou na jedné straně a pravdou a lidskostí na straně druhé občas stírají. Leni, vlastním jménem Helene Amalie Bertha Riefenstahlová, se narodila v Berlíně, její otec byl obchodník, bratr zahynul na ruské frontě. Začínala jako baletka a toužila se tanci věnovat, ale zranění kolena zmařilo její naděje po pouhých osmi měsících. Poté si zahrála v několika němých filmech, až se nakonec ve třiceti letech stává filmovou režisérkou. Právě v té době se k moci dere fašismus, do jehož služeb dává mladá ambiciózní umělkyně svůj nezpochybnitelný talent a píli. Autor shromáždil všechna dostupná fakta, která přinášejí mrazivé svědectví: o jejím vášnivém nadšení pro Hitlera už od prvního nahlédnutí do Mein Kampfu, o vztazích s nacistickými pohlaváry Josephem Goebbelsem, Martinem Bormannem, Albertem Speerem či Juliem Streicherem, které postrčily její kariéru, i se samotným Hitlerem, jenž jí osobně pomohl financovat její filmy. Dokládá i její podíl na využívání otrocké práce ve formě romských vězňů z koncentračního tábora určených pro Osvětim. Dva filmy, pod nimiž je Riefenstahlová podepsána, Triumf vůle a Olympie, jsou všeobecně považovány za nejinovativnější dokumenty, jaké kdy byly natočeny. Jsou však zároveň rafinovanou oslavou třetí říše. Stigma, které po válce na její tvorbě i jí samotné ulpělo, se jí nepodařilo setřást do konce života a její pokus v 50. letech oživit svou režijní dráhu skončil neúspěchem. S použitím dosud neznámých zdrojů - včetně rozhovorů s jejími kolegy a důvěrnými přáteli i předtím neznámé nahrávky se samotnou Riefenstahlovou - nám autor předkládá vynikající biografii, která vrhá nové světlo na minulost a je zároveň mistrovským hodnocením ženy úžasného talentu poznamenaného bezohlednou osobní ctižádostivostí.... celý text
Přidat komentář
Kniha je zajímavá tím, že je tak krásně psaná a navíc o životě, tak silné a neústupné ženy, která byla obdivovala Hitlera a dožila se neuvěřitelných 101 let. Byla to žena, která nerozeznala lež od pravdy. Byla zajímavá svým postojem a chováním a také tím jak se z tanečnice stala nakonec režisérka a fotografka. Krásně zpracovaná kniha o životě "Hitlerovy filmařky".
Kniha informuje čtenáře o jedné velice kontroverzní osobnosti 20. století a odhaluje její skutečnou povahu a skutky pomocí konfrontace jejích vlastních tvrzení se vzpomínkami pamětníků a také s dobovými dokumenty.
Kvalita a hodnota knihy je bohužel znehodnocena velkým množstvím chyb, i když ji údajně někdo redigoval a upravil překlad. Jde například o následující:
místo "do Berlína" je zde uvedeno "z Berlína", slovo "tituly" (filmy) je uvedeno jako "titulky", ve větách je záporné sloveso, i když to do věty nesedí, a Streicherův citát, o kterém se v celém jednom odstavci mluví, je nakonec citován jako Speerovo tvrzení.
Pokud se ale čtenář přes tohle všechno dokáže aspoň trochu přenést, tak četby této knihy nebude litovat a dozví se spoustu zajímavých informací.