Lesk a bída vzdělávání
Jiří Smrčka , Vladimíra Dvořáková
Vysoké školství se změnilo. Brány vrcholného vzdělávání se otevřely masám studentů a soukromému podnikání. Zrodily se různé patologické jevy, na které nikdo nebyl připravený a s nimiž se společnost vyrovnává se zpožděním a s velkými obtížemi. Některé jejich důsledky jsou přitom nevratné. Mají dopady nejen na úroveň vzdělanosti české společnosti, ale i na otázky národní bezpečnosti. A co hůře, deformují obecné povědomí o tom, jaké jednání je správné a společensky přijatelné. Vysoké školy nenastavují jen zrcadlo společnosti, ale mnohdy se samy stávají jejím smutným obrazem.... celý text
Přidat komentář
Poměrně přímočará kniha o aktuálním fungování vysokého školství. Jelikož v této oblasti pracuji, tak jsem cca 90 % popsaných obecných záležitostí a principů vysledoval v praxi sám a tato kniha mi mé domněnky jen potvrdila. Ovšem líbí se mi, že ač kniha poukazuje na negativní záležitosti, tak končí poměrně nadějně s naprosto logickým vysvětlením, proč k napsání knihy došlo.
Kniha, která ukázala na nešvar současné doby si rozhodně zaslouží naši plnou pozornost. Plně se ztotožňuji s textem. Bohužel mi chyběly rozsáhlejší pasáže o nešvarech veřejných vysokých škol a hlavně státních vysokých škol. Ruku na srdce, nejsme jako na západě, kdy soukromé vysoké školy chrlí ty nejlepší absolventy a tady je jasný důkazem toho, že titul si může v podstatě "koupit" kdo chce.
Útlá kniha s docela "výživným" obsahem. Vysokoškolské vzdělávání má sice v našich zemí dlouhou tradici, ale bohužel zvlášť v posledních dekádách se ukazuje kolik zásadních problému hnilo pod povrchem. Autoři bolestivá témata popisují a doplňují je příklady ze špatné praxe. Kniha zejména soukromé školy primárně anonymizuje, ale poučení čtenáři netápou. Obávám se však, že problémů má české terciální vzdělávání mnohem více než prezentuje kniha.
Kniha se snaží postihnout klady a hlavně nešvary, které jsou spojeny s masivním rozvojem terciárního vzdělávání. Je sice dobře, že nekalé praktiky, které se v posledním době ve vysokoškolském prostředí projevují, (snadno získané tituly, činnost různých agentur zpracovávajících kvalifikační práce ap.) jsou zde otevřeně ač anonymně popsány, ale zaráží mne, že předsedkyně Akreditační komise při znalosti těchto problémů věci neřešila, ale jen popsala. K čemu je dobrá akreditační komise, když zjištěné nedostatky oznámí, ale nenavrhne účinná opatření pro jejich nápravu? Nebo je náš právní systém tak bezzubý, že toleruje v knize popsané nešvary a nemá žádný efektivní způsob jak tyto praktiky alespoň omezit?
Značné zklamání. Kniha se dá rozdělit do dvou částí - výrazná kritika soukromého školství a obecné fráze typu jak by se měl chovat učitel a jak student. Z toho plyne, že první část je asi to nejzajímavější, co může tato kniha nabídnout, a to ještě s několika zásadními výhradami. Zatímco autoři rozsáhle kritizují soukromé školství (což, přihlédneme-li k uvedeným příkladům, je opravdu důležité), státního školství, které rozhodně není na nějaké kvalitní úrovni, se nikterak nedotýká. Autoři toto téma zcela vynechali, z čehož lze chybně vyvodit, že veškeré státní či univerzitní školy jsou naprosto v pořádku. Přitom jsem si osobně prošel dvěma institucemi a na každé bych našel mnoho bodů, které jsou zde vyčítány soukromým vysokým školám. Takže prvním bodem - absolutní jednostrannost (výjimkou je případ plzeňské univerzity) . Druhým bodem je téměř absolutní anonymita. Dozvíte se dopodrobna všechno o plzeňské univerzitě - jak se odehrávalo celé kupčení s tituly, ale když jde na zmínku soukromých univerzit, všechno je psáno formou "na jedné škole..." Je to stejné, jako kdybyste psali kritickou knihu o politice, ale nejmenovali ani jednoho představitele. Zkrátka jen nejmenovité zajímavosti, které nikomu (natož společnosti) nepomohou.
Za mě suprová publikace a od člověka, který tomu dobře rozumí. Paní Dvořákovou mimochodem znám z VŠE. Navíc, během studia na mé alma mater jsem se věnoval bezplatné konzultaci zájemců o studium na českých vysokých školách. Kritika soukromých vysokých škol mě přivedla k tomu, že na mě bylo podáno trestní oznámení (no, na mě teda ne, na neznámého pachatele, ale s tím, že bylo poukázáno na mě), takže problematika vysokého školství je mi blízká i teď, byť jsem vystudoval skoro 15 let zpět.
Publikace je zaměřená na vysoké školství v širším pojetí: neplechy soukromých škol, vize vysokoškolského vzdělání jako takového, dopady na společnost atd. Jsem si jist, že kniha bude zajímavá jak pro studenty stávající, tak i budoucí.