Lesní majáles
Tony Wolf (p)
Pohádková kniha o životě lesních zvířátek.
Literatura světová Pro děti a mládež Pohádky a bajky
Vydáno: 1992 , Fortuna Libri (ČR)Originální název:
Meet The Woodland Folk, 1983
více info...
Přidat komentář
Velká škoda, že se další díly shánějí tak těžko, asi jsme odsouzené mít pouze tento první díl, který má velmi krásné ilustrace a mockrát jsem v dětství knihou listovala. Dcera jí zatím nijak neocenila, ale to přijde s věkem:)
Knížka z mého dětství :-) Teď čteme a prohlížíme a naším synem. V knížce jsou hezké příběhy, které doprovází nádherné ilustrace, zvířátka skoro jako skutečná. Tu knížku miluju!
někdy je potřeba sáhnout i po dětské knize...….ilustrace i příběhy se mi oživily stejně, jako když jsem ji četla svým dětem
Kniha mého dětství.Má moc krásné příběhy a ještě krásnější ilustrace.Jsem rád,že jsem ji mohl v tento čas předčítat svému synkovi.
Koupila jsem tuhle knížku pro dceru když měla rok.Pohádka má tak nádherné ilustrace,že dcera neuměla pořádně mluvit,ale poznávala na obrázku různá zvířátka.
Až na jeden ,máme doma všechny díly víl,skřítků a obrů.A pokud bych ten chybějící našla v obchodě koupím ho.Pak ho za pár let vytáhnu a až budu mít vnoučata, naučím je poznávat lesní zvířátka a kruh se uzavře.
Milovala jsem ty ilustrace :-) ani děj si moc nepamatuju, ale obrázky ano :-)
Tohle je asi jediná knížka, kterou jsem přečetla víckrát než Pána Prstenů a kolikrát jsem jí otevřela jen abych se kochala nádhernými ilustracemi, to se ani nedá spočítat.
Tohle bylo mé dětství! Knihu jsem milovala. Hlavně díky překrásným animacím které jsem měla před sebou rozprostřené prostě pořád. Fascinovaly mě domečky těch zvířátek.
Autorovy další knížky
| 1992 |  Lesní majáles |
| 1994 | Poplach v trpasličím lese |
| 1991 | Má velká kniha |
| 1993 | Trpaslíci |
| 1999 | Draci a trpaslíci |
Nádherná kniha s příběhy lesních zvířátek, jedná se o nejkrásnější knihu mého dětství (jsem ročník 1986). Zvířátka řeší milé všední tvořivé radosti - dělají si příbytky, budují bazén, připravují kosí svatbu i slavnost, pozorují hvězdy. V zimě pletou pro srnky kabátky, v létě dělají šťávu. Využívají všechno, co najdou v lese, pohozené sklenice, spadlý strom, starý dřevák... ta všední nenásilná atmosféra, ty tvůrčí věci - to je to, co mne jako malou naprosto nadchlo a nepustilo.
Zato můj syn knihu opomíjel a pro čtení před spaním ji nikdy nechtěl. Teprve až přišel konec druhé třídy a z něj byl malý čtenář, teprve tehdy ji dokázal ocenit. Když sám četl příběhy, bavily jej. Zkoumal obrázky asi tak pozorně, jako já když byla malá a příběhy mu vykouzlily na ústech úsměv. Ty ilustrace jsou nádherné, podrobné, okouzlující. Prostě tahle kniha chce správný čas, ve kterém děti nadchne. Asi bych ji doporučila dětem pro čtení ve třetí třídě.
Jediné, co jsem neměla ráda, byl poslední příběh. Je totiž takovou předehrou pro další díly v sérii, které jsem nikdy neměla. Zvířátka opustí své místo a odplouvají a vždycky mě to štvalo. Se synem jsme poslední díl přečetli až v momentě, kdy se nám podařilo sehnat i další díl.