Lesní pohádky
Zuzana Pospíšilová
Les a pohádky, to jde od pradávna kouzelně dohromady. Jestli si ale myslíte, že les a život jeho obyvatel už na žádné nové pohádkové příběhy nevydají, tak jste na omylu. Přečtěte si knihu plnou fantazie a nádherných ilustrací. Vzhůru do lesa na pohádky!
Přidat komentář
Knížka čtená dceři. Lesní pohádky jsou čtvrtou knihou, kterou jsme od autorky četly. Chtěla jsem napsat, že je to kniha poslední...ale pak jsem zjistila, že máme doma k přečtení ještě Popelářské pohádky, ty jediné nejsou z knihovny, ale dcera knížku dostane jako dárek (kupovala jsem v době, kdy jsme s autorkou ještě neměly zkušenost). Kapitoly jsou krátké, většinou jsem před spaním četla dvě pohádky za sebou. Je to takový pohádkový mix všeho možného, pokaždé je zde nějaká, alespoň malá, vazba na les. Ale žádný z příběhů nebyl takový, že by mi vyloženě utkvěl v paměti. Kniha je určena pro děti od pěti let. Ilustrace jsou celkem fajn, ale mě zkrátka vadí „autorčino smýšlení“...v příbězích se objevují věci/postoje/názory, se kterými nesouhlasím a tím pádem se mi to pak dcerce nechce předčítat. Takže ještě přečteme ony zmiňované Popelářské pohádky, a doufám, že budou lepší, a s knihami od paní Pospíšilové už končíme. Slabší tři hvězdičky.
Teď si ušetřím práci a jeden komentář přidám hned ke dvěma dětským knížkám Zuzany Pospíšilové. Mají podobný název, stejný počet pohádek o čtyřech či pěti stranách a především stejný koncept – všechny příběhy se více či méně dotýkají prostředí vody, resp. lesa. Jen je škoda, že ona podobnost se netýká i grafické stránky, knížky mají jiné ilustrátory. Se čtyřletým synem jsme četli každý večer jednu lesní a jednu mokrou pohádku. Jejich hrdiny byly děti, ale i zvířátka či strašidýlka a víly. Některé příběhy byly vydařené, vtipné či poučné, jiné trochu prostuduché, občas bylo znát, že do prostředí lesa či vody byl příběh našroubován jaksi uměle, aby bylo dodrženo téma. Většina z nich se synovi líbila.
Moc milá a příjemná dětská pohádková knížka, která je hezká nejen textově, ale především vizuálně. Už dlouho se mi nedostala do ruky kniha, která by byla opravdu tak krásně výtvarně zpracovaná. Jednotlivé stránky na čtenáře působí, jako by byly opravdu na ručně vyráběném papíře a za zmínku stojí i moc pěkné, jakoby sfumatem provedené ilustrace, kterých je v knize tak akorát. Jednotlivé pohádky jsou krátké, vhodné jak pro rodiče, které je budou číst malým dětem, tak pro začínající malé čtenáře. Oceňuji i zakuklená ponaučení v závěru některých pohádek.
Autorovy další knížky
2010 | Kouzelná třída |
2012 | Detektivové |
2010 | Školní detektiv |
2007 | Pohádky před spaním |
2017 | Podivná hra |
Čteno se synem, pohádky a příběhy paní Pospíšilové má moc rád. Kniha opět nezklamala.