Let čarodějnice
Emil Hakl (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/12_/12936/bmid_let-carodejnice-aneb-civilni-dobrod-nhJ-12936.jpg
3
56
56
Hlavní hrdina románu je obyčejný devětatřicetiletý Pražák. Jediné, co jej odlišuje od masy okolních bezejmenných, je, že hned v úvodu nedopatřením zabije jiného bezvýznamného občana. Pochybnosti, výčitky a drobné psychické výmyky se u něj začínají dostavovat až postupně, na pozadí dalšího děje. V něm nescházejí ne vždy chytré a krásné ženy, poněkud komická a nenaplněná láska, a filmy, jakkoliv spíš staré a špatné, než nové a dobré. Nic z toho hrdinu nepřipoutá k přítomnosti natolik, aby se nakonec nepokusil z toho všeho uprchnout. Město v jiné evropské zemi, kde se pokouší zakotvit, naučit se podle stručného turistického slovníku dosud neznámý jazyk a začít nový život, jej zprvu okouzlí. Avšak po roce, naplněném pochybnou obživou a nečekaně vřelými vztahy s jistou vdanou maďarskou emigrantkou a její nepravou budapešťskou tetou, která se živí jako druhořadá věštkyně, se vrací zpátky do srdce Evropy. Když nastupuje do letadla, má dojem, že má za sebou nejnáročnější dobrodružství svého života. V tu chvíli netuší, že to nebylo nic proti tomu, co ho čeká po přistání.... celý text
Přidat komentář
Nějak jsme se nesešly... kniha a já. To, co mě na jiných Haklových knihách a textech baví a zajímá, tady kdovíproč dostává jiný podtón... možná se k ní vrátím, nevím...
Let Čarodějnice mne sice v průběhu dvakrát trochu naštval, nejdřív když jsem si myslel že to bude o vraždě, pak o drogách a to spojení a navazování my přišlo trochu umělý. Ale pak se to v tom Portugalsku tak dobře spojilo a ukázalo se, že je to o životě a o tom, jak s ním chce člověk naložit. A k tomu všechny ty kouzla, vztahy, kamarádský, milostný, rodinný. Moc dobrá věc a tohle mi stojí za to citivat: “Na chodnících postávalo tolik nevratně utahaných, vyšisovaných lidí, že to nešlo nevidět. Lidí, které už nečeká žádná budoucnost, protože se nechali odkráglovat vlastními nadějemi. Protože dopustili, aby jim mediální buchar vymlátil z makovice i poslední vzpomínku na to, jaké to je, když moucha leze po skle, z kafe se kouří a člověk nikam nemusí.” Asi pro mne zatím nejsilnější Hakl.
Doteď jsem nevěděla, že čtení knihy může fyzicky bolet.
Není to špatná kniha. Něco v ní je, ale já nejsem cílová skupina. Nemám ráda příběhy o čtyřicátnících, kteří hnilobně probublávají životem odnikud nikam. Navíc se mi nečetla dobře. A to jsem zvyklá na knihy, které jsou komplikované a vyloženě špatně se čtou. Let čarodějnice se nečte špatně, spíš tak nějak nepříjemně; zůstává po něm pachuť jako po přesmažených hranolkách ve smíchovské nádražce.
Hakl psát umí, o tom žádná, co trochu pokulhává je příběh. A občas vlastně i ta forma. 40ti letej editor omylem v rozmaru někoho zabije v Tescu na Andělu (teda aspoň si to myslí) a pak utíká před svým svědomím do Portugalska. Paralela s Cizincem je doufám čistě náhodná.
Tendle pán středního věku pak dohání mládí a hledá sám sebe ve fetu a v jeskyních v Portugalsku. Jeho ženský protějšek z Prahy je vykreslen jako úplná píča, která ale neni tak úplná, protože občas řekne něco chytrýho. Stejně tak Hakl občas napíše něco chytrýho a něco vtipnýho. Občas taky napíše totální hovno, typu "Phil Glass se hodi k tuňákový rolce" a "V ošatce ležela houska, roztrhl jsem jeji křehké tělo".
Silně intelektuální nádech podtrhuje nejen častování Philipa Glasse Philem, ale hlavně obliba hlavního hrdiny v intelektuálních filmech, kde Hakl předvádí co všechno zná za filmy.
6/10. Přiznám se, že kdyby to na Kosmasu nebylo ve slevě, tak si to nekoupim. Stejně tak jako bych si tenkrát nekoupil dres Teplic s Pavlem Verbířem na zádech, kdybych byl střízlivej.
Jsem na straně 56 a nemám sílu číst dál. Připadá mi, jako by byl autor zfetovaný :-(.
Kniha byla dobrá, bohužel nebyla "čtivá" - neměla jsem nutkání ji otevřít znovu a pokračovat, čtení totiž nebylo úplně jednoduché.
Autorovy další knížky
| 2001 |  Konec světa |
| 2008 | O rodičích a dětech |
| 2013 | Skutečná událost |
| 2016 | Umina verze |
| 2014 | Hovězí kostky |
Knihy a filmy o plácajících se životem čtyřicátnících jsou mi z duše protivné. Tahle knížka mně chvílemi protivná byla velmi a chvílemi mě bavila. Některé obraty a obrazy byly kouzelné, celkový dojem nic moc.