Léta utopie
Jean-Claude Carrière
Vzpomínky francouzského filmového scenáristy Jeana-Clauda Carriera. Stejně jako konec let šedesátých jsou přesně určena i místa děje: New York,Paříž a Praha. Válka ve Vietnamu, hnutí hippies, pařížské povstání studentů v roce 1968 a konečně i srpnová invaze v Praze se tak dostávají do přímého kontextu a ozřejmují vzájemné ovlivňování zdánlivě nesouvisejících společenských událostí. Carriére, který je scenáristou filmové podoby Kunderovy Nesnesitelné lehkosti bytí, se zamýšlí nad smyslem revoluce a totalitním režimem, jak jej měl příležitost poznat díky Miloši Formanovi. Přesah do obecné roviny činí z knížky vzpomínek čtivou knihu úvah o dějinách takřka nedávných.... celý text
Literatura naučná Biografie a memoáry
Vydáno: 2004 , BookmanOriginální název:
Les annés d´utopie
více info...
Přidat komentář
Autorovy další knížky
2010 | Knih se jen tak nezbavíme |
1995 | Vyprávět příběh |
1998 | Návrat pravého Sommersbyho |
2006 | Goyovy přízraky |
1996 | Tam dole |
Hippie obdobie v USA, obdobie študentského vzdoru a revolty voči inštitúciám z Paríža roku 1968 a revolta mladých v ČSSR požadujúca práve také systémové usporiadanie spoločnosti, voči ktorému sa mladí západniari búrili a vymedzovali. Zhodnotenie triezve, premýšľavé, otvorené. Jedno z mála, ktoré nezdôrazňuje nejaké výnimočnosti na jednej či druhej strane barikády, ale pomenúva vlastný dojem z udalostí. Čo z toho úžasného celosvetového energetického vzopätia sa prenieslo na autora - známeho scenáristu a kamoša dvoch veľkých filmových režisérov (Luisa Buňuela a Miloša Formana). A tiež posmutnelé úvahy, čo a prečo odvial čas (prechod z trávy na kokaín - urýchľovač dejov, akcie i násilia a heroín - amfetamínové introvertné blúdenie vlastnými myšlienkami). Spomenie aj možnosť, či náhodou hipíci nesmerovali svojou exaltovanou zdôrazňovanosťou povinnej verejne-všeobjímajúcej lásky, komunity a trhania kvetov na lúkach k novej totalite. Tej ktorú zdôraznil napríklad americký spevák a textár Jello Biafra v piesni California uber alles, kde v zobrazení americkej spoločnosti o pár rokov dopredu spieva o zenových koncentračných táboroch, kam sa môžete dostať ak sa nebudete na ulici povinne usmievať.