Létající jaguár
Josef Formánek
https://www.databazeknih.cz/img/books/50_/5073/bmid_letajici-jaguar-kXK-5073.jpg
4
187
187
Nejrychleji napsané knihy na světě. Novela o cestách, o marnosti a největší životní lásce, napsaná za výlohou knihkupectví na náhodně vylosovaná, autorovi předem neznámá témata. Příběh o lásce a andělovi, kterého, když je vám nejhůř, pošle sám LÉTAJÍCÍ JAGUÁR.
Přidat komentář
Ukázka:
„Láska je neudržitelná. Od někoho ji dostaneš a někomu ji zase dáš. Je to taková tichá pošta.“
„Jak to víš, ty chytrej?“
„Jsem anděl,“ usmál se.
„Kde jsi teda celou tu dobu byl?“
Tramvaj zazvonila.
„Jsem pořád s tebou.“
Jako by jí něco došlo, rozběhla se k mladíkovi:
„Hej, ať jsi kdokoli, já chci tu tvoji lásku!“
Anděl si všiml, že pláče. Dveře se zavíraly a jeho hlas ještě proklouzl k ní:
„Miluj život a dostaneš lásku.“
***
Cestu, po které jdeme, si vybíráme pouze my sami. Až tohle pochopíme, budou všechny cesty krásné a se šťastným koncem, protože si půjdeme za svými sny.
Sázky ráda nemám, ale i tady asi platí pravidlo, že »všechno zlé je k něčemu dobré.«
A ještě něco. Moc se mi líbí přebal knihy: typografie a ilustrace Dalibora Nesnídala. A kouzelně maličký formát.
Přečteno za cca hodinu. Zajímavý pokus, i když mi jsou podobné rekordy trochu proti srsti. Na druhou stranu proč ne. Příběh je čtivý. Potěšil mě.
"Cesta je láska."
"Pro mé vzpomínky je důležitější, jak si je pamatuji, a ne jak se staly."
A létajícímu jaguárovi se nesměju, ani náhodou.
Rychlovka na jeden večer s čtivým příběhem, který sice nejde (a vzhledem k okolnostem, za kterých kniha vznikla, asi ani nemůže jít) příliš do hloubky, ale neviděl bych to jako zásadní problém - i tak se dá v příběhu najít leccos k zamyšlení.
Jednohubka. Spíš povídka než román, ale na necelých 12 hodin psaní perfektní práce. Příběh to není překvapivý, ale má v sobě nezaměnitelné Formánkovo kouzlo i skrytou hloubku.
Příběh o lásce a andělovi, kterého, když je vám nejhůř, pošle sám létající jaguár.
(2009)
Takové celkem příjemné čtení na jeden zátah před spaním. Tady jde asi spíš o onu autorovu sázku, než o nějaký hluboký příběh, a v tomto ohledu se mi knížka líbila. Občas se mi zdálo, že spojení mezi jednotlivými liniemi je trochu slabší, že jde spíš o několik ad hoc propojených historek, ale co už, všechny se více či méně povedly. Jinak klasická formánkovina, kdy čtenář netuší, kde končí autorovo zamýšlení a začíná příběh, ale to mám na jeho knihách rád. Přečtením rozhodně neprohloupíte. I kdyby vás dílko nenadchlo, za tu půlhodinku času nic nedáte.
Josef Formánek uzavřel sázku - dobrovolně si sedl do výlohy knihkupectví a za 12 hodin tam napsal knihu. Tuhle knihu. Není sice tou nejlepší, co kdy napsal, ale rozhodně má své kouzlo. Formánkův styl psaní i jeho myšlenky fakt ráda a Létající jaguár, který místy připomínal spíše volný styl psaní na téma lásky, cestování a lidské marnosti, můžu jedině doporučit.
Od tohoto pokusu jsem nic moc nečekala, ale dostala jsem prostě Formánka, tak jak ho mám ráda, krásné ilustrace a anděla. Co víc chtít od příběhu napsaného za takových okolností?
má to všetky znaky úspešného produktu, Formánek využil cirkus, ktorý sa strhol po uvedení Prsatého muža, nie je mu čo vyčítať. a rozhodne neuráža vkus čitateľov.
kniha... no, kratšia poviedka.
rekord... 8. 8. 2004 v nedeľu som od 9:00 do 16:00 napísal poviedku Veľká prestávka. mala a má 70.854 znakov, čo je viac ako dvojnásobok jaguára. takže napísať sa to dá. akurát tému som si vybral sám, žiadne žrebovanie. a nemal som pritom čumilov za výkladom ani notára, ktorý by mi to overil. a už vôbec nie vydavateľa, ktorý by to bral ako dobrý nápad a podujal sa za rovnaký čas z poviedky urobiť knihu. jednoducho marketing som nezvládol.:)
odporúčam všetkým adeptom na literárnu slávu - skúste to! najmä tí, čo sa na takýto čin pozerajú s dešpektom a dávajú najavo svoje urazené literárne city:).
Spíše taková literární zajímavost, kniha napsaná za jediný den. Občas působí jako ledva zachycený volný tok proudících myšlenek, ovlivňovaných právě sledovanými situacemi, ale právě v tom jej její krása. Že i v této lehkosti lze postavit příběh s pevnou kostrukcí, který je milé číst.
Krásná ukázka toho, jak lze za jedenáct hodin dostat do tak útlé knížky příběh, který má hlavu a patu a čte se s lehkostí.
..o tom, jak pan Formánek exceloval v souboji s Láskou, Marností a Cestou za výlohou jednoho knihkupectví.
Je krásné, jak dokáže vzniknout tak krásný příběh za 12 hodin. Kniha má své kouzlo. Nemyslím si, že by příběh nebyl nijak promyšlený. Má děj, hlubší myšlenku. Má duši. A hlavně těch neskutečných 12 hodin psaní ve výloze na třídě obrovského náměstí, v obklopení nespočtu rušivých elementů. A dalších 12 hodin tisku a k dostání ve vybraných knihkupectví. A výtěžek na dobrou věc.
Pro mne neskutečná kniha. Všem vřele doporučuji na krátké, ale krásné odpočinkové čtení.
Člověk si říká, že to bude jen taková marketingová blbost, ale nakonec je to příjemné hodinové čtení. Chvílemi je to ještě klasicky formánkovsky tlačené, ale i tak mám rád jeho styl vyjadřovaní a jeho chápání (ne)reality.
Štítky knihy
české novelyAutorovy další knížky
| 2014 |  Úsměvy smutných mužů |
| 2008 |  Mluviti pravdu |
| 2008 | Prsatý muž a zloděj příběhů |
| 2016 | Dvě slova jako klíč |
| 2011 | Umřel jsem v sobotu |
Obdivuji čas, za který byla kniha napsaná. Příběh obdivuji už méně, stejně jako jeho zajímavost. Poselství s andělem bylo pěkné a to si hvězdu zaslouží.