Letiště Babylon aneb Nechcete raději jet vlakem?
Imogen Edwards Jones
Víte, proč při pádu letadla musíte strčit hlavu mezi kolena? Už vám někdo vyprávěl, jak naštvaný palubní personál dal pasažérovi do pití projímadlo? Tušili jste, že jeden panák nahoře se vyrovná třem na zemi? Věděli jste, že když si za letu nedáte jídlo, nejspíš se na vás při přistání vrhnou celníci? Znáte nejlepší místo v letadle, kde se dá provozovat sex? Už jste slyšeli o invalidovi, který se zázračně zvedl ze svého vozíku? Máte ponětí o tom, kdo všechno vás při odbavování tajně sleduje? A víte vůbec něco bližšího o systému práce na letišti a lidech, do jejichž rukou svěřujete své životy? Pokud ne, je nejvyšší čas, abyste zavítali na letiště Babylon a prožili nejbláznivější let svého života. Potřebujete k němu především smysl pro (černý) humor, a pokud musíte ještě někdy letět, potom i notnou dávku odvahy, abyste si vůbec kdy troufli do letadla nastoupit. Defilé absurdních, zábavných, méně zábavných, ba přímo děsivých až neuvěřitelných situací, s nimiž se můžete v této knize setkat, zaznamenává holou skutečnost a líčí hodinu po hodině zážitky vedoucího letištní směny, které opravdu nejsou všední. Posuďte sami: 6.00 mrtvola v letadle, 7.00 ilegální přistěhovalec, 8.00 had na palubě - bude to pravdu napínavých čtyřiadvacet hodin strávených ve službách nejmenované letecké společnosti. ... celý text
Přidat komentář
Odjakživa jsem se zajímala o práce na letišti, o povolání pilotů a letušek. Proto jsem také zhltla všechny díly šestidílné série Zahradnice z předměstí, kde otec rodiny byl pilot a jedna z dcer v posledních dvou dílech letuškou. Příběh rodiny s otcem pilotem začínal sice už v osmdesátých letech minulého století, ale končil až v naší době. Autorka vylíčila práci pilota a letušek jako důstojné povolání, kde se podobné výstřelky leteckého personálu, jako před koncem knihy Letiště Babylon, vůbec nevyskytovaly.
I přesto jsem si tuto knihu koupila a ráda ji přečetla. Děj zahrnuje práci vedoucího směny pozemního personálu v období 24 hodin. Do těch hodin jednoho dne a noci je natěsnáno bezpočet příhod, úsměvných, vážných i hororových, které se nestaly všechny v těch 24 hodinách, ale všechny jsou podle spisovatelky pravdivé.
Se zájmem jsem si přečetla popis práce na letišti, pracovní režim zaměstnanců všech možných profesí. Když jsem se ale dostala k závěru knihy, k posledním hodinám, které trávil šéf směny na dlouhém letu do Dubaje, kde měli mít večírek s dalšími letci a stevardy z jiných letů, byla jsem znechucena scénami v letadle. Mohu říct, že začátek knihy byl o mnoho zajímavější a poutavější, než její závěr. Dávám přesto čtyři hvězdičky, neboť jsem se z knihy dost dozvěděla.
Oddychové, místy úsměvné čtení,ale pokud se bojíte cestovat letadlem jako já,pak knihu rozhodně nečtěte :-)
Letiště Babylon to je příjemné a oddychové čtení na dva večery, nic víc, nic míň. Je to sice kniha kterou asi dvakrát číst nebudete, ale je to slušně provedené, zajímavé prostředí i když pochybuji, že některé věci se opravdu mohou stát, ale člověk nikdy neví. Úplně mi taky nesedí, že příhody sebrané za "x" let jsou zde vmáčknuté do 24hodin, ale to je otázka názoru. Každopádně s klidem mohu doporučit k přečtení. Poctivé čtyři hvězdy za příjemně strávený čas.
Co všechno se stane během pouhých 24 hodin na jednom nejmenovaném londýnském letišti? Kniha je velice čtivá a vtipná, ze všech tří se mi líbila nejvíc. Ani se mi nechce věřit, že je to skutečná realita a cestování letadlem už nebude jako dřív :-))
Dostatečně popisné až děsivé, v celkem krátké knize je snad úplně vše, co se může stát, prošpikováno spoustou doprovodných historek. Závěr - chování leteckých posádek - mi už přišel až moc nechutný, i když asi není důvod tomu nevěřit... Popis práce pozemního personálu a vůbec života na samotném letišti se mi líbil víc než (samé nepříjemné) příhody na dálkovém letu.
Celkově se mi Hotel Babylon líbil víc, přes nechybějící hrůzy jsem si z něj přeci jen odnesla vyrovnanější mysl.
Dělám v hotelu......a věřte mi, přehnané to není.....:) zAŽILA JSEM VŠE :) bohužel? bohudík?
Od Imogen Jones jsem četla tři knížky - Letiště, Módní salon a Hotel Babylon. Ač trochu přehnané, Letiště se mi líbilo asi nejvíc, možná proto, že jsem ho četla jako první z těch tří, a možná proto, že tam byla šance do těch 24 hodin natřískat nejvíc akce :) Kromě toho mě zákulisí letiště asi zajímalo víc, než u hotelu nebo salonu... a to je tam popsáno hezky čtivě.
Autorovy další knížky
2006 | Hotel Babylon aneb Nechcete raději zůstat doma? |
2007 | Letiště Babylon aneb Nechcete raději jet vlakem? |
2009 | Módní salon Babylon aneb Nechcete raději nakupovat konfekci? |
Jaký je život zaměstnanců na letišti v soukromí i v práci se dozvíte v této knize