Letní host
Alison Anderson
https://www.databazeknih.cz/img/books/33_/333670/bmid_letni-host-XRw-333670.jpg
4
56
56
Anton Pavlovič Čechov a nevidomá lékařka Zina… Příběh o lásce, síle fantazie a ztraceném rukopisu. Během horkého léta 1888 přijíždí rodina Čechovova strávit léto do svěží krajiny východní Ukrajiny. V sídle rodiny Lintvarjovovy se setkává mladý Anton Pavlovič s lékařkou Zinaidou. Ta vinou nemoci nedávno oslepla, přestěhovala se sem a začala si psát deník, aby uchovala vzpomínky na dřívější život. Mezi mladými lidmi začne postupně klíčit mimořádné pouto. O více než sto let později se nečekaný objev onoho deníku stane pro Káťu Kendallovou poslední šancí na záchranu jejího londýnského nakladatelství. Zinaidino líčení nadaného mladíka nabízí hluboký vhled do života literární legendy, jakou Čechov bezesporu je, ale vyvolává i vzrušující otázku: Skutečně napsal Čechov v době jejich přátelství román, který pak zmizel? Odpověď může změnit historii a nalezení rukopisu je výzvou pro Anu Hardingovou, překladatelku Kátina nakladatelství. Ana je stravována touhou najít ztracený román. A jak se noří hlouběji do proudu dohadů, zjišťuje, že rukopis není jediným tajemstvím skrytým na stránkách deníku. Životopisný román Letní host je inspirován skutečným přátelstvím mezi Čechovem a rodinou Lintvarjovovou. Příběh staví most přes dvě staletí, přes životy tří žen spojené objevem jednoho deníku… Zkoumá sílu umění, stejně jako složitost lásky a přátelství, a vdechne život dávno zmizelému světu.... celý text
Literatura světová Historické romány
Vydáno: 2017 , MetaforaOriginální název:
The Summer Guest, 2016
více info...
Přidat komentář
Pokud by tohle byla pravda o Zinajdě, Antonu Pavloviči a jejich dvou létech přátelství bylo by to moc krásné:) Mám velice ráda Metaforu a její historické romány o známých lidech
Tři příběhy, tři ženy, jeden dramatik a jeden nedokončený román. V podstatě se jedná o historickou fikci o historické fikci. Kniha je plná zklamání, životních pádů, ale i nových nadějí, které se jen zřídka promění v úspěch. Letní host má čtyři části, které nás postupně seznámí s postavami a prostředím. Právě prostředí je ale největším kamenem úrazu v příběhu. Rozvláčný popis ukrajinské krajiny, řeky i rybníku na pozemku Lintvajrovových byl mnohdy nesnesitelně nekonečný. Po dobrých, čtivých momentech se autorka často uchýlila k zdlouhavým a často zbytečným popisům. Dokonce i Zinajda je ve svých popisech až příliš ukecaná. Jako čtenář jsem rozhodně neocenila zdánlivě barvitý popis okolních luk. Zato části, kde Káťa vzpomíná na své mládí a začátky, kdy se zamilovala do Petera, jsem hltala. Trochu hůř se četla Ana, ale i ta měla několik krásných momentů, které jsem sfoukla jedním dechem. Mile mě také překvapila zmínka o Československu a roku 1968. V knize je sice okupace jen letmo zmíněna, ale autorka dala najevo i tímto malým místem jasný nesouhlasný postoj.
Zbožňuju všechno, co se o Antona Pavloviče Čechova jenom otře, ale co se týče této knihy, tak mi stačilo si ji přečíst jen jednou. Není vysloveně špatná, jen to není ono.
Príjemné jesenné dielo, aj keď s letným názvom :) Kniha pozostáva z popisu 3 postáv- slepej lekárky Zinajdy, prekladateľky Any a vydavateľky Kate. Príjemná, feel-good kniha, ktorá vás inšpiruje k prečítaniu Čechovových poviedok.
Táto kniha ma do deja vťahovala tak pozvoľna, postupne, prinútila zvoľniť a zamyslieť sa nad hodnotami života. Neočakávaná záverečná pointa príbeh krásne dotvorila.
Napísať príbeh v troch dejových líniách tak, aby pri čítaní plynul ako pokojná rieka bez prekážok, chce odvahu a dobrý rozprávačský talent. Pri čítaní tejto knihy som sedela spolu so Zinaidou a Čechovom na brehu rieky, bola som proste neviditeľný pozorovateľ. Autorka sa inšpirovala skutočnou korešpondenciou A. P. Čechova a vytvorila autentickú atmosféru čarovného vidieka na východe Ukrajiny v rokoch 1888-1889.Spolu s príbehom nevidomej lekárky a jej rodiny sa zoznamujeme aj so životmi Kendallovcov /vydavateľov Zinaidinho denníka/ a svojráznej Anastázie, ktorá sa rozhodla denník preložiť do angličtiny. Neočakávaný koniec príbehu ma presvedčil, aby som si túto autorku zaradila do zoznamu mojich obľúbených autorov.
Docela dobrý nápad i stylistické provedení, nicméně obsah mě moc neoslovil: deník byl vpravdě nudný a ani děj ze současnosti mne ohledně Čechova skoro ničím neobohatil. A to je škoda.
Tři ženy spojené s Čechovem. Jejich životy vytvářejí zajímavou mozaiku osudů, v nichž se mísí fikce s popisem skutečnosti, a to nejen v Čechovově době. Vše vplývá do překvapivého závěru.
Knihy z nakladatelství Metafora mě vážně baví. Tato vypráví krásný příběh z Čechovova života. Skvěle zachycuje atmosféru letního období ukrajinského venkova. Text knihy pozvolna plyne, děj není nijak strhující. A přesto jsem se těšila na každou další stránku.
Příjemně strávený čas nad knížkou, jejíž děj plyne pomalu, líně. Přesně tak, jak plynul život v době Čechovově. Při čtení se mě stále vybavovaly verše Oldřicha Mikuláška
Zachyť tuto chvíli, pozdrž tuto chvíli,
prodluž tuto chvíli, vyslyš tuto chvíli,
má přítelkyně i příteli můj milý,
odkudsi známá do duše vám zní-li
z básně Na cestu
Čtenářská výzva2018 - 14. Kniha s ročním obdobím v názvu
Do knihy jsem se začítala asi dva dny, ale nicméně zážitek stál i za to: deník opravdu jak vystřižený z Čechovovy doby, k tomu trochu překladatelského dobrodružství a očekávaná pointa, dokonce se zajímavou motivací. Příjemné počtení; oceňuji zejména, že se konečně kolem jednoho podezřelého rukopisu nehromadí mrtvoly a neodehrávají podivně mysteriózní scény jako u spousty podobných témat. Doufám, že se s autorkou ještě někdy nad nějakou její knížkou potkám.
Tři ženy, tři příběhy, Čechovova elegance a čas pozvolna plyne. Tak klidné, tak citlivé, tak smutné, ale krásné.
Dlouhé letní dny na ruském, resp. ukrajinském venkově. Čas plyne pomalu jako voda v blízké řece, na kterou letní host Anton Pavlovič chodí chytat ryby a raky. Vedou se dlouhé hovory o životě, politice, umění i smrti. Je to příjemně ruské.
K tomu dva paralelní příběhy ze současnosti o ruské nakladatele z Londýna, která svým způsobem znovu prožívá obdobné setkání s Čechovem, jako slepá Zinajda. Jediným rušivým prvkem tam byl bez větší logiky zmiňovaný Majdan.
Kdo nemá trpělivost číst pomalé vyprávění, kde se skoro nic neděje, bude s knížkou nespokojený, ale občas není špatné zpomalit.
Příjemná, čtivá kniha. Kontrast dvou dějových linií, příjemná "čechovovská" ;-) salónní žvatlavost 19. století a pointa očekávaná jen z polovice. Kniha příjemné překvapila, jsem zvědavá i na další autorčin román.
Přece potřebujeme romány, že? Ptáte se proč? (...) Z jakéhosi záhadného důvodu probouzí příběh - a ještě mnohem víc báseň - v lidském duchu nejdříve jakýsi ozvuk. Mohu lidi bavit, jak jste podotkla, mohu je utěšovat a samozřejmě jim mohu pomáhat, aby spatřili větší část světa a porozuměli mu. Literatura nutí pokládat otázky, pomáhá nalézat odpovědi - a krásu... (82) Není to dechberoucí čtení, ale je to křehké, jemné, vyvolává představy a chuť okamžitě vyrazit na představení některé z Čechovových her. A to není málo. :)
Nedočetla jsem... možná se k ní ještě někdy vrátím... Ale nudila mne. Pořád někdo někam odjížděl, nebo se bavili "o ničem". Tohle není kniha pro mne :(
Jak se dívám na komentáře, všichni hodnotili kladně, ale já bohužel musím takto :(
Třeba si ještě někdy přečtu a osloví mne více...
Kniha se mi moc líbila, má v sobě takový ten zároveň smutný i povzbuzující příběh. Beletrizované životopisy opravdu stojí za přečtení. Ukazují to, jak životy nejsou jednoduché a kolik překážek musíme překonat.
Další zajímavá kniha z mé oblíbené edice o ženských osudech. Příběh tří silných žen - nakladatelky, překladatelky a lékařky se z minulosti prolínají do současnosti a vygradují v nečekanou zápletku i rozuzlení. Krásně vystižená atmosféra pozvolna plynoucího času na ruském venkově 19. století i velmi působivý a bolestný popis současné Ukrajiny. Při čtení jsem vnímala atmosféru míst a cítila se být čtvrtou aktérkou knihy.
Velice se mi líbí jak je to napsané. Ten souhrn všech perspektiv a proměn a potom onen samotný vnitřní zápas nevidomé a nemocné Zinajdy ( jejíž jméno mimochodem není ošklivé). Dialogy jsou opět nevtíravé a dokonale zapadají do popisné části knížky,jelikož s ní vlastně splývají.Je tam celá řada velice hlubokých řádek a opravdu ten příběh je pěkně popsán.Oceňuji atmosféru jakou dokázala autorka vyladit, aby to neznevážilo proporčně žádnou část knihy, a postavám vdechla život dokonale uvěřitelný. 5/5
Větší část příběhu se mi četla mnohem hůře, než ten zbytek. Nakonec se mi příběh hodně líbil, četl se rychle, v závěru přišlo několik překvapivých zvratů.
Občas to bylo trochu rozvleklé, někdy moc básnicky vzletné, občas trochu depresivní. Příběh byl psán z pohledu tří žen, nejvíce se mi líbila deníková část.
Letní host
Moc hezký příběh. Nevíme, jak to bylo ve skutečnosti. Ale díky autorce víme, že to tak mohlo být.