Letní zahrada
Paullina Simons
https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/392091/bmid_letni-zahrada-hMY-392091.jpg
4
387
387
Taťána a Alexandr série
< 4. díl
3. vydání Po letech odloučení se oba shledávají v Americe – zemi, o níž věřili, že se stane jejich novým domovem a ve které budou žít svůj společný sen a vychovávat syna Anthonyho. V ovzduší strachu a nedůvěry uprostřed studené války však na každém kroku cítí, že jsou zde „jen“ cizinci a že musí o své štěstí neustále bojovat. Jinak je dostihnou stíny minulosti.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2018 , EuromediaOriginální název:
The Summer Garden, 2007
více info...
Přidat komentář
Je pravda ,že než jsem se do knihy začetla, tak to chvíli trvalo, to je takový první menší mínus a druhý mínus Taťány práce, to mohlo být v knize o trochu méně řešené. Až na toto jsem byla opět spokojená.
Mě se závěrečný díl líbil snad nejvíc z celé série.
Jen jsem ke konci knihy měla problém vyznat se ve všech členech rodiny.
Jinak to byl krásný příběh.
Závěrečný díl mě po slabším druhém dílu bavil stejně, jako ten první, krásné zakončení super série.
Měděný jezdec byla jedna z nejlepších knih jaké jsem v životě četla a určitě se k ní jednou vrátím. Taťána a Alexandr byla rovněž skvělá a nezapomenutelná kniha.
Během prvních více než sto stran Letní zahrady jsem několikrát měla chuť knihu odložit. Měla jsem pocit, že čtu snad Padesát odstínů šedi. Dialogy o ničem: tady budeme bydlet, tady nebudeme bydlet, budeme nebo nebudeme žít v poušti. Jsem ráda, že jsem vytrvala.
Jakmile se Taťána s Alexandrem usadí a začneme sledovat jejich každodenní život, tak to začne být zajímavé. Jejich snaha se v Americe prosadit, jejich zaměstnání, budování domova, snaha o další dítě, velká manželská krize. Rovněž pasáže z Taťánina dětství, to vše vtáhne čtenáře a už nepustí. Během krize, kterou Taťána s Alexandrem prožívali, se mi dost znechutil Alexandr a jeho snaha ovládat životy druhých, aby bylo po jeho vůli a nedej bože když tak nebude. To, co Taťáně provedl bylo dle mého, neodpustitelné. Ale to by potom nebyl příběh té obrovské lásky, která přežila všechno. A Alexandr si s dalším průběhem knihy mou náklonost opět získal.
A tak postupně plyne život Taťány, Alexandra a jejich dětí, až se jejich nejstarší syn dostane do zajetí ve Vietnamu – zde jsou pasáže, při kterých čtenář napětím ani nedýchá, pasáže které knihu neskutečně oživí. Čtenář má mnohdy i slzy v očích.
A jsme na konci, Taťána s Alexandrem jsou staří a obklopení početnou rodinou, vzpomínají na své mládí a rekapitulují svůj život.
Jsem ráda, že jsem knihu neodložila, bylo to krásné završení celého příběhu. U některých pasáží jsem nic jiného než četbu nevnímala, tak mě vtáhly do děje. Některé pasáže mi přišli zbytečné, zdlouhavé a nepodstatné, autorka si je klidně mohla odpustit. Přesto mám z celé trilogie úžasný pocit, jsem ráda, že mi přišla do cesty a když jsem se na poslední straně s těmito úžasnými knižními hrdiny loučila, bylo mi smutno. Hodnotím nejvyšší možnou známkou.
Docela jsem z toho překvapená. První dva díly se mi zdály výborné, ale tady jsem se dlouho nemohla začíst. Jinak ale hezký příběh, jenom mi tam něco chybělo.
První dva díly velmi strhující, ten třetí se stále vrací do vzpomínek.....Ovšem příběh dvou mladých lidí a jejich věčné lásky je záviděnihodný, neuvěřitelné....A právě ta jejich láska jim pomohla všechno zlé překonat, navzdory válce.... A my se v dnešní době pozastavujeme nad tím, že nemůžeme bez prokázání bezinfekčnosti kam bychom chtěli....
A jaké možnosti měli oni v době hrůzostrašné války??? A přece byli šťastni.....
Poslední díl Taťány a Alexandra se odehrával v Americe, ale nečekalo je tam po válce nic moc válce jednoduchého a k tomu těžká zkouška se začlenit do běžného života. Bohužel, je dohání stále minulost Sovětského svazu, ale navzdory tomu jejich láska přetrvává.
Bohužel po 100 stranách knihu odkládám. Předchozí dva díly byly pěkné, do třetího dílu se nemohu začíst, ale třeba se k němu jednou vrátím.
Tak dočteno, nemohla jsem se začíst, až poslední třetina knihy mi začínala ubíhat. Ubylo akčních scén, přibylo sexu, nejhezčí byly vzpomínky na Rusko. Je krásné, když člověk potká lásku na celý život.
Hodnotím celou sérii. Měděný jezdec bezkonkurenčně nejlepší, ihned jsem si vyhledala Petrohrad (zde Leningrad), autorka popisuje město jako byste tam stáli a procházeli se Něvským prospektem, kolem Izakijevského chrámu, Ermitáže, Zimního paláce a samozřejmě Letní zahradou. Hladomor a strádání lidí v Leningradě, bombardování, to vše velice čtivě napsané. A samozřejmě nádherná láska Taťány a Alexandra, ta to dokresluje.
Druhý díl Taťána a Alexandr je o víře v pravou lásku a překonávání neuvěřitelných překážek, které osud hlavním hrdinům připravil.
A konečně třetí díl Letní zahrada je o vyrovnání se sám se sebou, o jizvách a šrámech, co si nesou sebou, po tom co prožili, o každodennosti v manželství, rodičovství, bylo to krásné, bylo to bolestné, ale přesto zvítězila ta jejich nekonečná láska a to dává naději.
K této sérii se jednou určitě vrátím, autorka napsala skvělou ságu počínající v 30 letech minulého století až téměř do současnosti.
Ještě jsem nečetla takhle nevyvazenou knížku. Kousek se čte skoro sám a pak se nejde prokousat stránkou. Přijde mi, ze se vsechno stále točí v kruhu... BTW, opravdu jsme museli být u každé jedné soulože? Připadám si jako smirak.
Tak tento díl se mi moc nelíbil ani se mi ne moc hezky četl. Dvě třetiny románu byl rozvleklý, chvílemi rádoby romantický, chvílemi rádoby akční. Nejvíce se mi líbily a hezky četli pasáže vzpomínkové. Je pravda že poslední třetina románu byla lepší a přečetla jsem ji rychle, ale celkově se můj názor nezměnil, ke knize se již asi nikdy nevrátím.
Tuto knihu jsem protrpěla. Než jsem dočetla, přečetla jsem dalších 5 knih, protože v kuse se to číst nedalo. Proto dávám jen 2 hvězdy.
Přiznám se, že po přečtení recenzí na třetí jsem docela přemýšlela, zda si ho vůbec koupit. Zvědavost zvítězila a já se do knihy pustila. Ze začátku mi chvíli trvalo než jsem se do knihy začetla. Chybělo mi Rusko, chyběl mi Leningrad a Lazarevo. Nicméně, i americká část stála za to. Miluji sérii Měděného jezdce a i tuhle knihu řadím na vysoké místo. Příběh je jiný, je bolavý, plný slz a traumat z války. Jsem ráda, že se do toho autorka pustila a že jsme měli možnost vidět, že i ten vysněný život daleko od všeho zlého není jednoduchý. Taťiana a Alexandr jsou ale velcí bojovníci a jen tak něco je nedostane :)
Problém autorky je, že se očividně nedokáže rozhodnout, jestli psát romantické nebo akční příběhy. Nesmyslně je pak kombinuje do jedné knížky a čtenář pak dostává jakousi splácaninu. Poslední část z Vietnamu mi přišla celkem zbytečná a čtenář opět dostal potvrzeno, že Alexandr je zřejmě nesmrtelný.
Obecně mám s postavou Alexandra velký problém, pro mě to není láskyplný manžel, ale především despota a cholerik, který musí svoji manželku neustále ovládat.
Jak jsem byla z prvních dvou dílů nadšená, tak z třetího jsem přešlá mrazem. Bylo to jako by o ničem. Strašně jsem byla zvědavá, jak to bude s hlavními hrdiny dál, těšila jsem se jako malé dítě a zklamalo mě to. Paní autorka měla příběh utnout druhým dílem. To kouzlo, které jsem cítila z prvního dílu se vytratilo. Charakter Alexandra se samozřejmě změnil, holt válka, ale zdál se mi být poněkud agresivní a Taťána... no nevím. Očekávala jsem například nějaký dlouhý popis toho, až Alexandr uvidí poprvé svého syna. Svého syna!!! A čeho jsem se dočkala? Ničeho :-D
(SPOILER)
Tak je to za mnou... Začala bych tím, že zdůrazním to, že předchozí dva díly série jsem si zamilovala. Knihy obě dostaly pět hvězd z pěti.
Tato kniha je pokračováním příběhu Taťány a Alexandra, jenž nelehký osud konečně propustil a život této dvojice pokračuje v Americe. Musím říct, že jsem extrémně naštvaná, rozladěná a vůbec nechápu proč něco takového autorka udělala. Nepočítám-li několika stránkové výjimky a posledních cca 70 stran, kniha mě nudila a štvala.
Opravdu chápu, čeho se autorka pokoušela dosáhnout, chtěla ukázat, jak se žije lidem pokřivených válkou, chtěla ukázat čím vším si postavy musí projít. Ale dostala jsem pouze 630 stran, neštěstí, hádek, agrese a sexu (proboha proč tam bylo tolik toho sexu?).
Do děje jsou vsazeny dvě mezihry, tedy krátké úseky z dětství hlavní hrdinky, doteď nechápu proč. Retrospektivní vzpomínky na válku jsou dle mého v ději k pochopení a mají svůj účel.
Více než 3/4 knihy se řeší to, že jsou hlavní hrdinové nešťastní, já chápu, že válka člověka změní ale zde jsem měla pochyby o tom, zda hlavní hrdinové chtějí být vůbec šťastní. Nějak mi v knize vadila absence šťastných chvil. Alexandr a Taťána měli vlastně vše co mít mohli ale i to bylo málo, pořád jim něco scházelo. Proč autorka nepopsala podrobněji nějakou hezkou chvilku například s jejich synem.
Taťána a Alexandr mají zdravého syna, který je hodný, usměvavý a má rád život, ale raději si budou stěžovat, že díky dítěti, které je jejich, nemají dostatek soukromí. Snadnější je být pořád pod tlakem, nemůžeme mít další dítě, vyvolám konflikt, protože jsem viděl, jak na tebe kouká tvůj kolega atd.
Troufám se říct, že zde autorka proměnila Alexandrův charakter tak, že ani nevím, jestli se dá říci, že postava z prvního dílu, je ta samá jako z dílu druhého.
Kniha vlastně ani nemá jednotnou příběhovou linii, která by spojovala jednotlivé kapitoly knihy, je to spíše soubor kratších událostí, které se během pár stran vyřeší.
Hodně se bráním tomu, aby mi tento díl zkazil dojmy z knih předchozích, nejsnazší bude zapomenout co jsem zde vytrpěla a v budoucnu si znovu přečíst první a druhý díl série.
Chápu, že čtenáře zajímá, co bylo dál ale v některých případech je lepší vlastní fantazie. Kniha jako celek by se dala shrnout do 200 stran, které by čtenáře zhltl a zároveň byl spokojený s vědomím toho, že konečně ví, jak to bylo dál. Vynecháme-li hádky, stěžování, nespokojenost, agresi a vztek, nic nám z knihy nezbude.
Poslední, k čemu se musím vyjádřit jsou sexuální scény. To bylo něco. Když bych chtěla nutně číst o sexu, sáhnu po erotickém románu nebo Kámasútře. Kazilo mi to celkový dojem, z Taťány je nymfomanka a z Alexandra neustále nadržený alfa samec. Scén bylo opravdu přehršel a napsány nejsou úplně věrohodně.
Níže přidávám poznámky, které jsem si psala v průběhu čtení, jsou to jen myšlenky plující mi hlavou u některých scén či kousků příběhu.
Strana 80 Kniha mě přestává bavit, nic se pořádně neděje.
122 Opravdu mají sex a vůbec jim nevadí, že vedle nich spí dítě?
127 Konečně se začalo něco dít.
186 A tohle souvisí s příběhem jak?
212 Může mi někdo vysvětlit, proč Alexandr Taťáně nechce dovolit pracovat? Začíná mi to lézt krkem.
258 Tak a teď kromě křiku začne být Alexandr ještě agresivní?
262 Zase mají sex? Dělají vůbec i něco jiného?
273 Nezdá se mi, že po tom všem, čím si Alexandr prošel, by byl takhle naivní.
278 Nudím se a do čtení se nutím, zdá se mi to nebo v knize není žádná pořádná dějová linka?
300 Dobře, autorka se rozhodla mě týrat další mezihrou, kterou nechápu. Bože, já se tak nudím!
342 Ach jo, kolik má ta kniha stran? 630, tohle bude mučení.
344 To si opravdu s tím sexem nemůžou dát před dítětem pozor?
348 Když člověka v práci povýší, neměl by z toho mít jeho partner radost?
357 „To je sice moc pěkné, ale kdo rodí děti?“ Moc pěkná věta.
359 Já už nemůžu, oni zase souloží a zase je při tom viděl jejich syn, to je nějaká úchylka?
360 Kapitola Populační exploze v Sovětském svazu je zajímavá.
365 Zdá se mi to nebo je Taťána nymfomanka?
378 Alexandr už zase křičí a křičí a křičí...
379 Vážně ji skoro znásilnil a jí se to líbí?
420 A nečekaně zase hádka.
429 Taťána řekla co si myslí? Konečně!
430 A teď ji začne ještě fackovat. Skvělé.
431 Tady jde o to, že Alexandr chce mermomocí další děti a pak vyčte svému jedinému dítěti, že nemají s Taťánou ani trochu soukromí. A co jako čeká? Že s více dětmi bude mít v budoucnu nějaké soukromí, a to to nezvládá ani s jedním dítětem?
433 On je fakt agresivní.
453 Tato část mě baví.
486 Další pokračování příběhu z dětství? Hlavně to ne.
Šest set stran tohoto posledního dílu bylo opravdu hodně (kniha byla těžká), ale byla pro mě velice zajímavá; hledání klidného domova a zabezpečování rodiny, sžívání s novým prostředím. Autorka si vyhrála se slovy a podala nám čtivý a autentický příběh. Závěr knihy nás zavádí do období vietnamské války v polovině šedesátých let, se všemi jeho krutostmi a obětmi. To bylo hodně smutné čtení. Ale jsem s těmito dvěma díly velice spokojená, mám v knihovně a mohu se k nim kdykoliv vrátit. Chválím i výborný překlad.
Štítky knihy
20. století milostné romány USA (Spojené státy americké) válka ve Vietnamu (1959-1975) studená válka
Autorovy další knížky
| 2013 |  Měděný jezdec |
| 2013 | Taťána a Alexandr |
| 2013 | Letní zahrada |
| 2015 |  Bellagrand |
| 2016 | Ledové objetí |
Tak tenhle díl my dával opravdu hodně zabrat nevím přesně ale myslím že jsem ho měla rozečtenej asi 4 roky plus mínus a teprve dnes opulnoci jsem ho dočetla Taťána a Alexandr prostě mí dva oblíbenci ikdyž v tomhle díle my někdy šel Alexandr na nervy ale bez něj by to nebylo ono a bez Tání taky ne takže co se týče těhle dvou oba miluju ale celková kniha,no mohlo to být kratší ale jinak tuhle sérii miluju,a jednu hvězdu dávám z toho důvodu že jsem ji četla tak šíleně dlouho jinak se mi líbila ale má to svoje ALE.