Léto jako když vyšije
Eliška Horelová
https://www.databazeknih.cz/img/books/13_/136879/leto-jako-kdyz-vysije-136879.jpg
5
238
238
Příběh studentky, která prázdniny tráví u své tety na Českomoravské vysočině...
Přidat komentář
Uplynulo už hodně let od chvíle, kdy jsem tuto knížku četla poprvé. Tenkrát mi bylo asi tak stejně let jako hrdince příběhu a pamatuji si, že jsem knížku četla při marodění s angínou☺. Hrozně jsem ji tenkrát záviděla to koňské dobrodružství/přitom jsem si na své prázdniny nikdy nemohla stěžovat!/. Uplynula řada let, na tuhle knížku jsem zapomněla, přečetla jsem hory jiných knih, prožila spoustu dobrého i horšího, trochu zestárla a najednou na mě tohle vykouklo v Eknihách zdarma. Hned jsem si na všechno vzpomněla, knihu si stáhla a příběh mě pohltil stejně jako před léty/chyběla jen ta angína, bohudiky./. A zase jsem Zuzce možná trochu záviděla, i když nejsem malá holka a spoustu krásných prázdnin a dovolených jsem prožila. A hodně závidím autorce, že dokázala napsat tak báječnou a pravdivou knížku, ke které se člověk vrátí s radostí, i když mu už dávno není náct....
V mých vzpomínkách krásná knížka, kterou jsem přečetla jedním dechem a strašně moc jsem se tenkrát zamilovala do koní :)
Tato knížka rozhodně stála u zrodu mé čtenářské vášně.
"Nastavila jsem ruku s cukrem a trošku jsem přivřela oči jako u zubaře. (Jestli mi ji urafne, nemusím to vidět!)
A pak jsem poprvé v životě pocítila jemňoučký dotyk koňského chřípí ve své dlani. Na okamžik jsem zůstala jako přimražená. Tak to bylo krásný! Byla jsem si jistá, že si tohle moje kůže zapamatuje navždycky. A že bude toužit po opakování."
Díky Městská knihovno v Praze za elektronickou podobu!
V rámci Čtenářské výzvy jsem se ke knížce vrátila po 30 letech. A byl to příjemný návrat do léta krásného, jaké má léto být!
Knihu mi doporučila moje máma. Hledaly jsme nějaký příběh do výzvy. Knihu mohu jen doporučit. Je to krásný příběh pro deštivý den. Stránky se čtou samy. Škoda jen, že to nemělo víc stránek na konci v Praze.
Dívčí románek mého dětství. Knížku stále mám v knihovně a jednou za dva-tři roky si ji zas přečtu.
Pražanda, která místo dovolené v Bulharsku, po které touží, jede k tetě na Vysočinu. Léto, prázdniny, koně. Co víc si přát.
K této knize jsem se dostala až teď v dospělosti a víte co? Moc se mi líbila. Takové příjemné odpočinkové letní čtení. Z knížky čiší úžasná pohodová atmosféra sluníčka, dobrodružství, vody a sena.
Jedna z mých prvních knížek. Nikdy nezapomenu, když mi rodiče tloukly do hlavy, že musím číst, a zásobavali mě knihama pro mladé dívky (10 - 13 let). Za to jsem jim moc vděčná, a pokud budu mít dceru, přesně tento typ knih ji budu kupovat. Příběhy jsou velice poutavé, a co si pamatuji, jakmile jsem se jednou začetla, hltala jsem je od začátku do konce. Byly mým odrazovým můstkem, abych se stala vášnivou čtenářkou.
Tuhle knihu jsem byla schopna přečíst několikrát na jeden zátah. Miluju jí. Teď jí sháním, před lety jsem jí půjčila a už se mi nevrátila
Tak tuhle knížku čtu každé léto, vždy se na ni moc těším. Taková skvělá prázdinovka, pokaždé se plně vžívám do příběhu. Dosud mě neomrzela.:)
Příběh přečten několikrát a stále ráda prožívám super léto se Zuzkou a jejími přáteli, ačkoliv jsem oproti ní už trochu zestárla, nepřestává mě to bavit.
Velmi oblíbená knížka z dětství. Jéjej, co já s ní prožila za fantazie... :o) Teď jsem ji doporučila dceři a setkala se s ofrněním. Tak jsem ji přelouskla sama a stále stejně přijemná a fajn. Děkuji za ni.
jéje, tohle jsem milovala a chtěla být Zuzkou a prožívat takto super léto s ní a s přáteli. Na mnohem pozdější dovolené na Slavonicku jsem si na tuhle knížku vzpomněla.
Veľmi obľúbená kniha z čias môjho detstva, každý z nás ju musel mať. Milý, citilovo napísaný príbeh zo zaujímavého prostredia, tak odlišný od dnešných príbehov pre mládež, kde je toľko povrchnosti a niekedy až primitívnosti.
Kniha knih na deštivý prázdniny...jak já ji milovala. Zuzana Ledvinková,to jsem přece byla já. A ten příběh byl můj, prožívala jsem s ní každičkej okamžik. Kam jsi mi zmizela kamarádko z mého dospívání...kam?
Opět jedna z malá nejlepší knih, které jsem kdy četla. Prostředí příběhu a příběh samotný byly skvělé, a tak bylo čtení velmi příjemné. Při hodnocení tudíž není co řešit.
Na tuhle knihu také nemůžu zapomenout. Zapsala se mi přímo do srdce. Ačkoliv nejsem žádný milovník koní, tenhle příběh si mě získal. Stejně jako další knihy od paní Horelové.
kdysi dávno přečteno, už jako malou mě to moc nebavilo..asi obecně knihy s koňmi nejsou můj šálek kávy.. sorry D.Francisi
Autorovy další knížky
| 1979 |  Léto, jako když vyšije |
| 1989 |  Nemožná holka |
| 1985 | Štěstí má jméno Jonáš |
| 1985 | Tománek je rád na světě |
| 1980 | Stěhovaví ptáci |
Tři a půl hvězdy to jistí... Samozřejmě dávno nejsem cílová skupina a v dětství, při prvním čtení, jsem byla nadšená. Z knížky už jsou znát i léta, která přece jen pamatuje. Přesto je příběh pěkný a při nějakém tom přehlédnutí soudruhů a pionýrů stojí za přečtení. Desetileté dceři se moc líbil. Z podobného soudku s poněkud "bohatší" akcí mohu zájemkyním doporučit Dívku v sedle od S. Dickové.