Léto jako když vyšije
Eliška Horelová
Příběh studentky, která prázdniny tráví u své tety na Českomoravské vysočině...
Přidat komentář
Když mi bylo 14 let (stejně jako hlavní hrdince tohohle příběhu) knížku jsem četla a hrozně si jí zamilovala. Po několika letech jsem na ní náhodou narazila a s nostalgií jí přečetla znovu... potěšila mě úplně stejně jako tenkrát :)
Bezvadná kniha, moc se mi líbí a často se k ní vracím. Skvělé letní čtení pro všechny věkové kategorie.
Knížku jsem objevila náhodou ve veřejné knihovně na vlakovém nádraží ve Znojmě. Vzala jsem si ji protože se mi hodila do výzvy. Je to dívčí román ale velice krásný příběh, moc se mi to líbilo. Takže knížku si nechám.
Už v dětství jsem po této knížce pokukovala, mamka ji měla v knihovně, ale nikdy jsem se k ní nedostala. Dívčí čtení o prázdninách Zuzky, která spolužákům řekla, že pojede do Španělska. Nakonec to vše bylo jinak. Odpočinková četba.
Přesně toto vydání jsem objevila u kamarádky na chatě o prazdninach roku 1987. Pražská dívka Zuzana závidí svým spolužačkam a kamarádkám cesty do ciziny, bojí se, aby se nestala terčem posměchu - a nakonec objevuje krasu rodné země, konkrétně Vysočiny, prave životní hodnoty i čemu by se chtěla v životě profesně věnovat. Skvělá knížka pro dospívající mládež, kterou by si měl přečíst každý.
Také jsem četl eknihu zdarma, je založena na vydání z roku 1995. Kniha je samozřejmě mnohem starší, přesto na mě dýchla devadesatková atmosféra, kdy se všichni triumfovali, kam pojedou na dovolenou a za hrdinu byl ten, kdo jel do nějaké exotické země. Třeba do Tuniska. Válení na pláži jsem vždy nesnášel, takže jsem se mezi kolegy v práci cítil asi jako románová Zuzka mezi svými spolužáky.
Bývalo jistou dobu zvykem přepisovat knížky z období minulého režimu (nejznámější obětí je asi Honzíkova cesta). Ale tady to zas tolik nevadí, stačí se probojovat první kapitolou, řečmi o hroutícím se státním statku a pak už se rozjede příjemný prázdninový příběh o dětech a koních.
Tuto knihu jsem dostala jako holka. Nevím proč, ale zůstala v knihovně nepřečtená. Teď si ji přečetla má desetiletá dcera a celá nadšená mi oznámila, že si knížku musím přečíst, protože je úžasná! Poslechla jsem a dávám dcerce za pravdu. Krásný příběh letních prázdnin, který si přeje zažít každá náctiletá slečna poblázněná do koní.
Knížka mého mládí. Sympatické postavy, ubíhající dej, příjemné prostředí.
Hvězdičku strhávám za to, že si autorka nezjistila víc o práci s koňmi. Situace typu: sednu a jedu, když kůň neposlouchá, tak mu dám bičem, tak by to opravdu vypadat nemělo. Přesně proto si pak každá druhá slečinka myslí, jak je jízda na koni jednoduchá.
Jedna z mých nejoblíbenějších dívčích knížek. Se sestrou jsme tehdy hltaly vše o koních, dnes jsou takových knih plné regály, ale tehdy to bylo jiné. Snila jsem, jaké by bylo prožít takové dobrodružství. Zklamalo mě, když jsem teď četla e-knihu, kde je příběh značně osekaný, úplně se z ní vytratil psychologický podtext, kde Zuzka řeší, jak zamaskovat svou lež o cestě k moři. Pozvání k tetě je vítaný únik, jen netuší, že zde prožije pořádné dobrodružství. A hlavně musí sobě i ostatním dokázat, co v ní skutečně je. Rozhodně doporučuji přečíst původní verzi.
Kniha mého dětství, tenkrat jsem hlavní hrdince záviděla, že má možnost jet na tábor s koňmi ..
Doma mám původní vydání, musím si udělat čas a znovu si jí přečíst, bude zajímavé to srovnání po letech.
Moje oblíbená knížka. Líbilo se mi to prostředí s koňmi, léto. Něco co by chtěl člověk zažít.
Pěkná kniha na léto, odpočinková. Tyhle koňské knihy mám od dětství ráda, věk na tom nic nemění. Čekala jsem, že se děj bude víc točit kolem koní, ale byli spíš jen kulisou...
Z dětství mám na knihu báječné vzpomínky, jistě bych tehdy dala pět hvězd. Dneska jsem se zkusila začít do e-knihy, které se tu nabízí, a musím přestat. Nějak nejsem schopná strávit změny, které nejspíš při reedici v roce 1995 do knihy připsala snad? sama autorka. Nejspíš chtěla knihu přizpůsobit novým porevolučním podmínkám, ale omlouvám se, mně to přijde zbytečné, bůhvíproč okázalé, jako možnost cestovat na Západ atd. a nesmírně mě to tahá za uši. Ach jo.
Knížka mého dětství. Po letech na mě vypadla, když jsme se synem vybírali, co si přečteme, tak jsem si řekla, že se na ni podívám s odstupem. A nezklamala. Na postavy se člověk už kouká jinak, ale ta atmosféra horkého léta působí pořád stejně.
Autorovy další knížky
1979 | Léto, jako když vyšije |
1989 | Nemožná holka |
1985 | Štěstí má jméno Jonáš |
1985 | Tománek je rád na světě |
1980 | Stěhovaví ptáci |
K přečtení mi ji dala sestra, nevím proč, ale hůř se mi četla.
Dětská kniha o prima prázdninách, kde jsou koně a parta dětí.
Celkově hodnotím jako pěkný příběh.
Bavilo by mě i pokračování.