Poslední cantilena / Tajemství Tudorovců
Vlastimil Vondruška
https://www.databazeknih.cz/img/books/37_/37810/bmid_letopisy-kralovske-komory-v-PAG-37810.jpg
4
316
316
Letopisy královské komory série
< 5. díl >
Dva příběhy písaře královské komory Jiřího Adama z Dobronína se odehrávají v polovině 16. století. Poslední cantilena zavádí královského písaře mezi bratrstvo chrámových zpěváků. Podivná smrt jednoho z nich by královskou komoru zřejmě vůbec nezajímala, pokud by se současně neztratil starodávný kancionál. Jen zasvěcení ale vědí, proč je ta kniha tak cenná. V Tajemství Tudorovců odjíždí Jiří Adam z Dobronína jako vyslanec ke dvoru anglické královny Marie a spolu s ním i známá z teplických lázní Kateřina Dolanská, která se vyzná v diplomacii mnohem lépe než on. Jenže záhy se ukáže, že její úkol je úplně jiný. Snaha odhalit dávnou vraždu je zavede nejen do cel ponurého Toweru, ale i do ruin zničeného opatství nedaleko Canterbury...... celý text
Přidat komentář
"Tohle bylo snad nejmizernější vyšetřování,jaké jsem kdy vedl"povzdechl si královský písař. A já s ním musím souhlasit, obzvlášť Tajemství Tudorovců bylo nesmyslně nelogicky překombinované.
Další kniha ze série Jiřího Adama z Dobronína opět nezklamala, oddechové, klidné čtení
Jako vždy jsem i s touto knihou spokojena, jen mě děsilo, co se asi mohlo odehrávat za vlády Tudorovců v Anglii, když popravili kohokoli, aniž by věděli, kdo to je...........brrrrrr, v takové době bych vážně nechtěla žít......pro milovníky knih pana Vondrušky doporučuji
Poslední cantilena byla - až na pitomosti, kterých se dopouštěl Petr, celkem fajn. Velké plus za ženskou postavu, která není hloupá, hamižná, sebestředná a labilní dorota. Mínus za únik z ostrova - všichni hoši z města si tam stejně hrají již mnoho let, ale v dospělosti nejspíš vždy utrpí ztrátu paměti.
První povídka klasika,druhá je o vyšetřování na Tudorovském dvoře.Tentokrát měl Jiří Adam z Dobronína za pomocnici ženu,sympatickou Kateřinu Dolanskou.
Opět skvělá část. Líbily se mi obě povídky. Oceňuji zejména, že v druhé povídce se děj přesune jinam, než je Habsburská monarchie. Jako příznivci detektivního žánru se mi líbila zapeklitost a zamotanost dění v Londýně.
S již několikerou zimou přichází pro mě období, kdy ladím při cestě do a z práce audioknihy. Nic víc ve tmě a zimě nepotěší víc, než když posloucháte nějaký povedený příběh. A zde jsem pro první audioknihu letošního roku trefil doslova do černého.
V předchozím roce jsem se do Letopisů královské komory zaposlouchal a byl nadšen stejně tak, jako když jsem v minulosti četl příběhy Oldřicha z Chlumu. Kromě století v tom totiž nejsou moc rozdíly a tak si určitě každý čtenář, co má rád knihy Vlastimila Vondrušky, jistě přijde na své.
V tomto balíku dvou novel jsem se ale nakonec rozhodl pro první pětihvězdičkové hodnocení v této série. Může za to především fakt, že obě novely mi přišly něčím zvláštní a originální. První s názvem Poslední cantilena se odehrává v mém oblíbeném Nymburce a tak jsem se v příběhu docela rád nechal orientovat.
Druhá s názvem Tajemství Tudorovců pak hlavního hrdinu pošle až za La Manche, ale nebude tam sám. Ve vyšetřování mu nečekaně pomůže i diva Kateřina Dolanská, která se v předchozích dílech už objevila, ale až tady se ukázala jako taková dobová Lara Croft. Což se mi hodně líbilo :-)
Poslední cantilena se mi líbila víc než Tajemství Tudorovců. V Poslední cantileně byla identita pachatele kupodivu velmi nasnadě, když se nad tím člověk zpětně zamyslel. Tajemství Tudorovců ale bylo příliš zdlouhavé a překombinované, až jsem se nakonec začala trochu ztrácet v tom, o co komu vlastně jde.
Fajn čtení jako obvykle. První příběh z Nymburka mě bavil, ten druhý z tudorovské Anglie už míň. Ne že by se špatně četl, dokonce mě bavila i Kateřina Dolanská jako dočasný vyšetřovatelský parťák pána z Dobronína, ale ta česká role v boji o anglický trůn byla nějak nevěrohodná a trochu moc překombinovaná. Vlastně to byl spíš špionážní příběh než detektivní, tak možná proto.
Případy mne bavily oba, proto uděluji 5 hvězdiček. A hned se pustím do Ďáblových čísel.
'' Velké'' vyšetřování českých detektivů na dvoře Tudorovském.
Posloucháno jako audiokniha pěkně namluvená.
Vypočuté ako audiokniha v precítenom podani pana Hyhlíka. Mne osobne sa obe knihy páčili.Prvý príbeh bol napínavý a uveriteľný. Klasika- za všetkým hľadaj peniaze. Tajomstvo Tudorovcov sa dohráva v Anglicku na pozadí nástupu Krvavej Mary na trón. V dejinách sa orientujem dobre, takže žiadna postava mi nebola neznáma, hoci časovo si autor dej samozrejme upravil a chronologicky sa v skutočnosti veci nestali tak ako píše- ale to je už právo každeho autora pri písaní fikcie. Dej bol napínavy, autor ma úplne vtiahol do príbehu a mala som pocit že som v anglicku v 16. storoči- prostredie bolo vykreslené velmi dobre a celé ma to velmi bavilo. Pán Hyhlík svojim vynikajúcim prednesom celu atmosféru ešte umocnil. Nevedela som prestat počúvat a akosi som mala pocit akoby to bol posledný diel v budúcnosti pána z Dobronina!
Další z oddechových příběhů, raději je ale poslouchám v audioverzi.
První příběh docela zajímavý, druhý už za hranou.
I když historické detektivky pana Vondrušky určitě neaspirují do hoch literatury, jsou docela zábavné, hezky se poslouchají před spaním nebo při vaření.
Moc pěkná kniha Druhý příběh je sice trochu zmatený a plný intrik, ale přesto dobrý. První mne chvílemi velmi bavil.
Další dvě výborné detektivky s Jiřím Adamem z Dobronína. V té druhé se s ním podíváme do Anglie.
Oba příběhy se mi líbily. Mám rád britskou historii a proto oceňuji, že se Jiří Adam z Dobronína vydal i do Tudorovské Anglie. Bylo to zajímavé zpestření.
Štítky knihy
Anglie detektivní a krimi romány 16. století Jiří Adam z Dobronína, písař
Část díla
- Poslední cantilena 2010
- Tajemství Tudorovců 2010
Autorovy další knížky
| 2014 |  Husitská epopej. I, 1400-1415 - za časů krále Václava IV. |
| 2019 |  Kronika zániku Evropy: 1984–2054 |
| 2011 | Velký král Přemysl Otakar I. |
| 2002 | Dýka s hadem |
| 2019 | Falknovská huť |
Nymburský příběh měl zajímavou zápletku. Ale Anglie byla plná falešných stop a vůbec všeho, že vysvětlení mohlo být jakékoliv - ale popravdě mě už ani moc nezajímalo.