Posledný boj
C. S. Lewis (p)
Letopisy Narnie série
< 7. díl
V poslednom príbehu Kroník Narnie sa spolu s našimi hrdinami dostaneme do zázračného sveta v časoch, keď v Narnii panuje kráľ Tirián, prapotomok Riliána a posledný z Kaspiánovho rodu. Jeho vlasť napadnú hordy Kalormenčanov z juhu, podporované nepriateľmi usídlenými priamo v Narnii. Schyľuje sa k poslednej bitke medzi dobrom a zlom, civilizáciou a barbarstvom...... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno: 2006 , Slovart (SK)Originální název:
The Last Battle, 1956
více info...
Přidat komentář
Připojím se k těm čtenářům, které Poslední bitva opravdu zasáhla a posadila na zadek...Kolik mi toho běželo během čtení hlavou a srdcem.
Třeba že jde zakrýt hloupost a vypočítavost pláštěm "ušlechtilosti" a není snadné poznat, jak odporná je to lež.
Nebo že musíme bojovat i zdánlivě marný boj, když jsme přesvědčení že je to dobrý boj.
A taky věřit, vytrvat, umět žasnout...a taky dokázat pokorně přijmout že k pravdě a dobru přicházíme z různých stran.
Pane Lewisi, děkuji vám.
(SPOILER) Celou sérii jsem jako malá čítávala vždycky, když jsem byla nemocná, jen k Poslední bitvě jsem se tehdy nedokázala dokopat víckrát, než dvakrát. Kouzlo a přesah tohoto dílu dokážu pochopit až teď, jako starší. A stal se mým nejoblíbenějším. Je to úplně jiný díl, než všechny předchozí. Má v sobě nesmírnou filozofickou a především náboženskou hloubku. Narnie zanikne, ale vlastně ne tak docela. Občas musíme nechat něco odejít, aby začalo cosi jiného, mnohem lepšího a krásnějšího.
Poslední díl teda rozhodně není tak pohádkový jako ostatní příběhy, pro děti mi možná přijde docela složitý. A teda ten konec mě docela rozsekal... to jako vážně?
(SPOILER)
Na tohle jsem nebyla připravená. A nikdo tady o tom nemluví. Vždyť Zuzana zůstala sama. Nemá ani rodiče, ani sourozence, copak vy jste nebrečeli?
Ale kniha byla slabší, na bitvy moc nejsem.
Nádherné zakončení série Letopisy Narnie. Celou sérii jsem četla před 15 lety a musím říct, že je krásné si číst o vysněném světě. Kdo celý život na něco věří tak se mu to po smrti uskuteční nebo aspoň dle Aslana a země Narnie. Poslední díl doporučuji stejně jako ostatní díly. Autor umí vtáhnout do děje a knihy jsou čtivé.
Je to díl jakoby z jiné série - Lewis používá daleko složitější mluvu a působí to více dospěle. Dovedu si představit, že některé děti by měly problém s tím se tímhle dílem prokousat.
Na mně to ke konci bylo až moc abstraktní - každopádně první 2/3 knihy hodnotím velice kladně, ovšem ten závěr částečně devalvoval celý smysl série. Vypadá to, jakoby se celý předchozí děj odehrával v té méně opravdové Narnii a až na konci jsme se dostali do té opravdové...
Zatímco předchozí díly byly napsány jednoduchým způsobem i tematicky pro děti, u posledního dílu si nejsem jista. Pro mladší čtenáře je plný smutku, beznaděje a zrady, pro starší a dospělce je důraz položený do roviny filozofické, etické a religiozní, plný alegorií a nadčasových bonmotů. Vyvrcholení série nás ujišťuje o tom, že pro spravedlivé a čestné vždy existuje naděje, a to je moc pěkné a výchovné poselství. Jsem ráda, že jsem prošla celou sérií, i když je víc jak 70 let stará, je čtivá, nadčasová a má co říci i dnešním čtenářům. Doporučuji mladším i starším.
(SPOILER) Pro mne osobně nejslabší díl. nevím proč.. sice jsem měla radost, že se do Narnie vrací Edmund, Petr a Lucinka, Eustace a všichni okolo i když bohuzel bez Zuzany..což mě docela zamrzelo..měla jsem ji snad nejraději, ale to je teď jedno..hrdinové se vrací do Narnie..hrozně super, ale jinak mě poslední díl proste nejak nebavil..což je škoda.. jelikož celá série byla ctiva a hrozně příjemná! :)
Dobrý diel.Netušil som že v narnii vy pukne taký boj.Inak pekná a doporučujem ju :):):)
Ať už mělo předchozích šest dílů jakékoli chyby (třeba naprostou absenci osobnosti u Jill a Polly), kvůli „Bitvě“ je všechny promíjím. A když už kvůli ničemu jinému, pak kvůli poslednímu dílu stojí zato přečíst celou sérii. Je totiž nabitý silnými myšlenkami a znepokojivě originálními motivy, které společně dělají z Lewisova díla něco závažného, pozoruhodného, neopominutelného a — nádherného. Odkaz, s kterým je potřeba se vyrovnat. Tedy pokud přistoupíte na to, že nebudete číst Narnii jen jako pohádku, ale rovněž jako alegorii, což je rozhodnutí, které autor gentlemansky ponechává na vás.
„Poslední bitva“ má neopakovatelnou atmosféru konce. Už tím, že zachycuje hned několik způsobů zmaru. Jedním z nich je mravní smrt narnijského národa: úpadek, sekularizace a náboženská synkreze (Tašlanův kult), které připomínají soumrak antiky. Vyjmenovat ostatní způsoby by už byl spoiler. Najdeme v ní pospolu evoluci, biblickou Apokalypsu a Platóna. Nad scénou s fosiliemi musím přemýšlet ještě týden po dočtení, je tak dráždivě... geniální. Autor a jeho postavy řeší otázku, nakolik je člověku umožněno odmítnout boha (trpaslíci); jakou moc nad námi mají modly, v které nevěříme (Rišda a Zázvorka); zda je možné konat dobro ve jménu zla a hřešit ve jménu dobra (Emet); nakolik je svět, jak se nám jeví, pouhým klamem atd. Některé alegorie mají až otřásající hloubku.
„Ano,“ souhlasila královna Lucie, „i v našem světě se už stalo, že uvnitř ve stáji bylo něco mnohem většího než celý svět.“
..., nicméně myslím, že překladatelka měla zvolit spíš slovo „chlév“, takhle z toho udělala dvojnásobnou šifru. Když jsme u překladu Veroniky Volhejnové, „water rat“ se česky jmenuje hryzec vodní, je příbuznější s křečkem a ani jako krysa nevypadá. Štvou mě překladatelé, kteří svojí práci nevěnují tolik času a síly, aby si vyhledali reálie. Ale to samozřejmě není Lewisova chyba. Pro něj 5/5.
Jak úžasně se tento až pohádkový příběh vypořádává s tématy, jež většinou nepatří do dětského světa. To co začíná jako příběh o potrestání chamtivosti, lži a zlé vůle má závěr ve zcela odlišných vodách. Autor nám dal zakončení série, kde taková témata vyjdou na světlo. Vychází to možná konejšivě, ale bylo v tom i dost smutku.
Závěrečný díl, který láme srdce. Prostě krásné. Doporučuji a doufám, že nejsem jediná, kdo touží, aby ho Aslan přivolal do Narnie.
MŮŽE OBSAHOVAT SPOILERY!!!
Jsem velmi, ale opravdu velmi ráda, že se v tomto díle spolu setkají všichni Pozemšťano-Narniané (až na Zuzanu, která je pitomá a může si za to sama) - Polly, Digory, Petr, Edmund, Lucie, Eustace, Jill.
Nevím, jestli je to pohádka se šťastným koncem, nebo naprosto negativní pohádka - všichni nakonec umřou, zároveň jsou vlastně rádi, že umřeli.
Zajímalo by mě, jakým jazykem se vlastně v Narnii mluví - anglicky (česky) to asi nebude, protože je zde napsáno, že "... Eustace mu je na oplátku pojmenovával anglicky." A jak to, že jim děti rozumí.
Líbí se mi, že je kniha taková uzavřená, že prostě Narnie zanikne, dostanou se do lepší Narnie, všichni jsou šťastní, nic je neváže k "našemu" světu a prostě konec zvonec. Není tam nic, co by vyhlíželo další pokračování, jako je tomu například v Časodějích.
Přijde mi, že anotace zde na Databázi obsahuje spoilery. A to dost významné.
Dočtena série. Poslední kniha. Pocity rozbouřený. Stále nemůžu uvěřit tomu, jak to skončilo. Kruh se uzavřel a nastal konec. Hořkosladký konec. Doslova mě vzal za srdce. Když jsem si četla poslední kapitolu, nemohla jsem uvěřit svým očím. Tleskám autorovi.
Poslední díl Narnie dočtený. Jako u všech výjimečných knih je mi trochu smutno, že už všechno končí. Převládá ale pocit radosti a naděje, kterou nám autor dal. Další série, ke které se budu rád vracet. Vřele doporučuji.
Nanejvýš uspokojivé.
Poznámka k různým vydáním Letopisů Narnie.
Na doporučení jedné naší milé paní knihovnice jsem si sérii přečetl ve dvou různých překladech, abych je mohl porovnat.
O starší překlad se postarala paní Renata Ferstová. Zdá se mi, že použila až příliš hovorový jazyk (především v přímé řeči), který mi k tajemné a vznešené Narnii tak docela nesedl. Ale možná bude dnešním mladým čtenářům bližší?
Novějšího překladu se ujala paní Veronika Volhejnová. Její styl mi vyhovoval více. Zdálo se mi, že lépe vystihuje atmosféru příběhů.
Protože jde o knihy určené především dětem, zhodnotím ještě různé ilustrace pomocí hvězdiček.
Renata Fučíková – 1, Ondřej Laštůvka – 3, Pauline Baynesová – 5.
Vše je pouze věc osobního vkusu. Já doporučuji knihy v překladu paní Volhejnové, s ilustracemi paní Baynesové.
P.S. Bez ohledu na vydání, jde o skvělý zážitek.
Tak trochu přemýšlím, zda si autor při psaní toho závěru něčeho nešlehnul. Hodně neobvyklé. Možná až moc. Do okamžiku, kdy šlo ještě o "poslední bitvu" to šlo, ale pak? Ta snaha, aby to všechno bylo ještě lepší, ještě "dál a výš" byla moc křečovitá.
Štítky knihy
křesťanství magie islám fantasy pro děti dobrodružství rozhlasové zpracování fantasy mluvící zvířata
Autorovy další knížky
1991 | Lev, čarodějnice a skříň |
2008 | Rady zkušeného ďábla |
1993 | Čarodějův synovec |
1992 | Princ Kaspian |
1993 | Poslední bitva |
Tohle je strašně strašně špatné a jako poslední díl bohužel i to nejhorší z Narnie. Kniha se totiž soustředí a točí kolem toho, co některé z předchozích dílů dělalo ty nejméně povedené a nejvíce otravné. A zároveň zdůrazňuje některá dříve skrytější témata, která se do tohoto typu literatury prostě nehodí. Ano, mluvím o i v dalších komentářích často zmiňované náboženské lince, která tady na povrch vybublala už trochu nad míru...
Co je tedy Poslední bitva? Znovu čteme o orientálně černobílém Kalormenu, ale oproti knize Kůň a jeho chlapec přicházejí do Narnie naposledy také návštěvníci ze Země. A i když se tak vrací unikátnost propojení obou světů, je to v tomto příběhu prakticky jedno. Všichni se totiž chovají neuvěřitelně hloupě, postavy jsou psány zjednodušeně až černobíle, to, co lze těžko popsat dějem, člověka až fyzicky bolí a je až neuvěřitelné, že mravoučně-otravná a slizká "aslanovitost" se dá vytvořit i bez něj (na konci se ale samozřejmě dočkáme i jeho). Máme tady debaty o náboženství a víře, jakýsi podivuhodný duoteismus (jakože opravdu po šesti dílech?), zpochybňování práv dospívajících dívek, posmívání se "mouřenínům" a jako bonus i zlehčování smrti až jakýmsi fatalismem, kde je ale konec života brán jako odměna (opravdu? v pohádce?).
Celkový dojem je pak takový, že Poslední bitva nedává smysl s ohledem na předchozí knihy. A to nejen v onom dvojbožství, ale i v tom, že Narnie je najednou středem veškerého dění (dříve byla jen středem vyprávění) a my ani nevíme, co se děje se zbytkem světa (Kalormen, Archenland, ostrovy...). Celé téma je navíc psané strašně náboženským jazykem, kde oproti mnohem lépe a poetičtěji napsané knize Bratři Lví srdce, je tady jen utrpení a propaganda.
Nemít možnost i poslechu audiobooku, odložím knihu někdy okolo čtvrté kapitoly. Jestli někdy budu (třeba jednou s dětmi :) ještě jednou číst Letopisy Narnie, oba "kalormenské díly" rád vynechám. Opravdu by mě zajímalo, co jimi autor myslel, resp. co ho donutilo najednou přestat pracovat s pohádkově zlými čarodějnicemi, magickými tvory nebo černou magií a psát o "česnekem páchnoucích mouřenínech", kteří jako by vypadli z facebookových statusů krajně pravicových politických stran...
Uff...