Dítě číslo 44
Tom Rob Smith
https://www.databazeknih.cz/img/books/21_/215937/mid_dite-cislo-44-215937.jpg
5
2305
2305
Lev Děmidov série
1. díl >
Román Dítě číslo 44, zdařilý a oceňovaný debut mladého britského autora Toma Roba Smithe, vychází ze skutečného případu sériového vraha Andreje Čikatyla. Příslušník MGB Lev Děmidov pátrá po pachateli vražd dětí, ačkoli tím porušuje veškerá nařízení svého úřadu, ruské tajné policie, a nakonec...
Přidat komentář
Přečteno jedním dechem. Po zlodějce knih, jsem myslela, že mě žádná knížka tak nedostane, ale opak je pravdou... 5 hvězdiček je málo..
Člověk člověku vlkem, nic jiného mě nenapadá. A to si nejsem jistá, jestli velmi neškodím vlkům.
Ještě teď, když si na knížku vzpomenu, mám mrazení v zádech.
Přečteno s husí kůží a otevřenou pusou. Autor zkombinoval dvě různá zla a vznikla knížka, nad kterou se nezamyslí snad jen úplný ignorant..
Dítě číslo 44 je kniha, na kterou jen tak nezapomenete. Při čtení příběhu z doby Stalinovy hrůzovlády člověk pocítí vděčnost za to, v jaké době a zemi žije. A to skutečnost byla jistě ještě mnohem děsivější. Zajímavé je, že skutečný případ Andreje Čikatila se odehrál o desítky let později, tedy v úplně jiné době, ale jeho vyšetřování zřejmě provázely hodně podobné těžkosti, protože ani v této době se nepřipouštělo, že by Sovětský svaz mohl mít masového vraha.
Ze Lva jsem měla smíšené pocity a nevěděla, jestli ho nenávidět nebo obdivovat. Všichni sice víme, jak by bylo správné se zachovat, otázkou ovšem je, kolik z nás by dokázalo být hrdinou tváří v tvář drsným praktikám MGB...
Bylo to silné a syrové, děj se dal jen výjimečně tušit, nikoli však jasně předvídat, pořád překvapoval a byl opravdu dynamický. Nedokázala jsem přestat číst, i když to bylo drsné - prostě jsem potřebovala vědět, jak to bude dál, jak to skončí. Místy z toho dost čiší zoufalství, bezmoc, hrozně moc jsem si uvědomovala, jak nechutná bestie dokáže člověk být. Prostě z toho šel mráz po zádech.
Od přečtení této úžasné knihy,uběhl už nějaký čas, ale stále ji nemohu dostat z hlavy,pořád na to musím myslet,ale bohužel nemůžu sehnat další.
Po Hlavě XXII se mi Dítě číslo 44 četla jak pohádka před spaním, tak jednoduše je to psáno.
První kapitola dokonale zaujme. Dalších 150 stran jsem byla ale plná pochybností, jakou má kniha páteřní linku. Nemluvě o "Murakamiho prokletí" opakovat stejné poznatky dokola. Ano, pak přeci jen následoval děj plný zvratů a akce, ale čtenářsky násilných, těžko uvěřitelných. Zkrátka styl amerikano, na který jsem mírně vysazená. A sotva se to začalo rozjíždět, člověk při první zmínce o brýlích věděl, jaké bude rozuzlení.
Nevěřím převrácení osobnosti Lva, nevěřím náhlé oddanosti Raisy, nevěřím ochotě pomoct skoro všech v druhé půlce děje, nevěřím závěru. Celé je to takové fantasmagorický a primitivní.
Oceňuji čtivost a umění zaujmout první kapitolou.
Takýto zvrat v knihe som nečakala. Výborný štýl písania, krutosť strieda krutosť, ale vy proste musíte čítať ďalej. Dokonalo vystihnutá atmosféra.
Jedna z najlepších kníh, aké som kedy prečítala.
Nějak nedokážu pochopit, že tuto knihu a Farmu napsal jeden autor. Farma nebyla špatná, ale hodnotím jako průměr. Zato Dítě číslo 44 byl nářez. Ještě teď se nemůžu vzpamatovat z praktik tajných služeb a života obyčejných lidí za dob Stalina.
Hodně krutá a syrová kniha. Přenese nás do temné doby stalinismu a bezmoci.
Román je hodně čtivý, plný zvratů. Celkem brzy se dá přijít na to, co spojuje vyšetřovatele i pachatele, ale důvod toho spojení mě nenapadl.
Hodně na mě zapůsobilo i manželství Děmidových, jak ho každý viděl z jiné strany.
Této knize se nedá dát méně jak pět hvězd.
Tuhle knihu bych popsala jako krurou. A moc se mi líbila. Užívala jsem si nečekené zvraty, při kterým jsem pokaždé seděla s otevřenou pusou. Hodně jsem vnímala atmosféru, ta na mě dýchala maximálně. Pokaždé jsem měla o hlavní hrdiny strach a bylo to o to horší, že tehdejší režim byl inspirovaný skutečností. Charaktery mi přišly propracované a moc se mi líbil vývoj Lva - jak se z něj stal člověk. Na druhou stranu se mi ze začátku moc nelíbila ta politika. Chápu, že pro děj to bylo podstatné, ale já bych to brala a trochu kratší, protože jsem čekala na ty vraždy. Na závět knihu všem doporučuju a s chutí se vrhám na další díly.
je to hrozné a čím dál tím hroznější ... asi tak bych stručně popsala pocity, které vámi budou hýbat při četbě této kruté, třebaže z většiny pravdivé knihy. Byla zde odhalena pravda o stalinistickém Rusku. Výborná kniha - čte se na jeden zátah. Dávám plný počet hvězdiček.
Děsivý příběh o tom, jak jednoduše může režim utlumit selský rozum a přesvědčit člověka, že to co dává smysl vlastně vůbec smysl nedává. Knížka mě zaujala a byla jsem opravdu zvědavá jak se bude příběh vyvíjet. Pocity jsem však měla jak na houpačce - chvíli mi Lva bylo líto, chvíli jsem ho nenáviděla za to jak se choval. Nicméně tak či tak zanechal ve mě dojem.
Knihu jsem poprvé zaregistroval v době, kdy šel do kin film, každý o tom mluvil, každý to četl a každý to chválil. Ačkoliv mám historii rád, detektivní thriller odehravájící se v Sovětském svazu na sklonku Stalinovy hrůzovlády mne nelákala ani trochu. Říkal jsem si: možná, snad, někdy, až nebudu mít, co číst a to ‘někdy‘ nastalo právě teď. Čtení to bylo neradostné a neuvěřitelně depresivní. Horko těžko bych vzpomínal na knihu, která by mne naplnila takovou beznadějí. O tom, co se v té době v Sovětském svazu dělo jsem samozřejmě představu měl, tato kniha však tu představu velmi silně konkretizovala, byť lidé a jejich osudy jsou smyšlení. Autor čtenářům připravil zajímavé dilema, hlavní hrdina, agent MGB Lev Děmidov, je součástí sovětské státní mašinérie, sleduje své spoluobčany, zatýká je, vyslýchá. Je v tom dobrý a o své práci nepochybuje. Postupně jsme však svědky jeho prozření a snad i upřímné lítosti, i tak pro mne bylo těžké pociťovat k němu nějaké sympatie, jistě, snaží se chytit vraha malých dětí, dokonce velkého počtu malých dětí, ale sám má na rukou krev stovek nevinných lidí. Oh, jistě, však jen plnil rozkazy, snažil se přežít dobu vymknutou z kloubů a získat pár výhod pro své rodiče, vlastně nic špatného nedělal, myslel to dobře. Skutečně těžko říct, kdo je větší záporák, zda vrah nebo Lev, který se ho snaží dopadnout. Jinak je to napsané výtečně, zápletka skvěle vymyšlená, je to takový ten typ knihy, která má po přečtení dojezd a člověk na ní hned tak nezapomene. Ač jsem to původně neměl v úmyslu, druhý díl si určitě přečtu.
obraz Stalinistického Ruska...potažmo Sovětského svazu je natolik skličující a do detailu zpracovaný, že vraždy o které jde, jsou jen slabý čajíček.
Nemohu jinak než za pět hvězdiček. Příběh byl poutavý a napínavý od začátku až do konce. Přesto je zajímavé, že po přečtení této knihy váhám, zda si ještě něco od spisovatele přečtu. Každopádně to není předmětem recenze :). Doporučuji všem, kdo mají rádi příběhy založené na skutečných událostech.
Kniha se mi velice líbila, akorát konec mi přišel trochu odbytý. Jako by autor byl líný vymýšlet něco navíc a snažil se to dopsat co nejrychleji. Ale i tak jsem ji přečetla skoro jedním dechem.
Moc se mi líbilo autorovo vykreslení Ruska a jeho systému, žádné "mazlení se" s postavami se nekonalo a zajímavý příběh se odehrával na reálném prostředí. Dobře byla popsána i změna Leova postoje. Knížka byla zajímavá, plná zvratů a konec se mi také líbil, i když jsem čekala, podle recenzí, něco více morbidního.
Štítky knihy
stalinismus Rusko zfilmováno politika 50. léta 20. století sérioví vrazi Sovětský svaz KGB státní terorismus podle skutečných událostí
Autorovy další knížky
| 2009 |  Dítě číslo 44 |
| 2016 |  Farma |
| 2011 | Utajovaný projev |
| 2013 | Agent 6 |
| 2009 | Čas pomsty / Vzpomínáš si? / Dítě číslo 44 / V šachu - zkrácené verze |
Popis příběhu si nebere servítky, stejně jako tehdejší doba samotná. Místy zamrazí a jeden by nevěřil, jak tehdejší život za hrůzovlády Stalina vypadal. Skvělá kniha, která stojí za doporučení.