Lev jménem Kristián
Anthony Bourke , John Rendall
Podivuhodný příběh tří přátel a jejich opětného shledání v africké divočině. Když se jednoho dne v nabídce londýnského obchodního domu Harrods ocitlo roztomilé lvíče, dva poněkud ztřeštění kamarádi nezaváhali, dali dohromady peníze a roztomilou chlupatou kouli si donesli domů. A tak začalo dobrodružství lva Kristiána, který se z domácího mazlíčka přerodil v lva londýnských salonů a filmovou celebritu a nakonec se vypravil do Afriky, aby poslechl volání divočiny.... celý text
Literatura světová Literatura faktu Příroda, zvířata
Vydáno: 2011 , Knižní klubOriginální název:
A Lion Called Christian, 2009
více info...
Přidat komentář
Pěkně slohově napsáno. Napadlo mě kam až se dostali a co všechno prožili dva mladíci jen proto, že koupili a vychovali malé lvíče.
Musím říci, že jsem napřed narazila na video na Youtube a ihned mě chytlo za srdce. Příběh lva Kristiána, který se stal velmi zajímavým díky mnoha šťastným náhodám a dvěma pošetilým mužům, kteří si ho pořídili, vychovali ho jak nejlépe dokázaly a pak mu dopřály volnost v jeho přirozeném prostředí. Příběh, který snad každého chytne za srdce obohacený mnoha fotografiemi a osobními postřehy či dopisy.
Jen si říkám, jak bylo vůbec možné, pořídit si do domácnosti lva či jiné divoké zvíře :)
Také velké dík patří již zesnulému Georgeovi Adamsonu, který si zasloužil o mnohé při vracení lvů zpět do přírody.
Moc se mi tento příběh líbil :) Dva přátelé si koupí lvíče, které se stane jejich nejlepším přítelem. Potom se ho za pomoci George Adamsona snaží navrátit zpátky do volné přírody :) Taky jsem se podívala na to video na youtube ze setkání z roku 1971 a strašně jsem se rozbrečela, jak to bylo dojemný. Prostě to bylo úžasný. :) A ty fotky bylo krásné doplnění příběhu.
Naprosto úžasný, nádherný, zábavný příběh, o to je to úžasnější, že je skutečný. Miluju Afriku a miluju zvířata a obdivuju lidi jako ti co v knize vystupují, dejte to dohromady a pro mě z toho vylezela naprosto dokonalá kniha.
báječný příběh o tom, kterak chovat lva v Londýně v krámě s nábytkem... úžasná fotografická příloha, a co víc, nejlepší je, že Kristiánův osud je spojený s Georgem Adamsonem, tudíž se míhá v dokumentech o něm a určitě i v knize Život v divočině od Tonyho Fitzjohna...
O dvou bohatých mladících, jež napadlo něco extraordinérního. O mladém lvíčkovi žijícím v londýnském obchodě s nábytkem, kde s oblibou sedával za výlohou a působil havárie motoristů. Ale hlavně o tom, jak se vlastně „anglický“ lev dá vrátit do Afriky – a jak se společně se svými osiřelými, raněnými nebo zajatými soukmenovci může naučit žít v divočině.
Ačkoli knížka pojednává skutečně o Kristiánovi, a nikoli o jeho (obdivuhodných) majitelích, mezi řádky se odehrává zřetelná změna jejich uvažování. John a Eso se nezastaví u přehodnocení obchodu s exotickými „mazlíčky“, jejž koupí lvíčete podpořili. Když objednávají pro Kristána přepravní bednu s horizontálními, nikoli vertikálními mřízemi, aby si o ně neporanil tlapky, překvapený výrobce podotýká, že za léta, kdy pracuje pro zoo a cirkusy, je tohle první požadavek zohledňující welfare zvířat. Incident časem vede mladíky k pochopení, jak problematický je dodnes transport zvířat, třeba na jatka. A tak John, jenž na první fotce knihy s lvíčetem pózuje v mondénním kabátu z kožešiny, nakonec zasvětí život ochraně zvěře. – Naopak o Joy Adamsonové se tu dočteme, že měla v domě pohovky potažené lvími kůžemi. „Když jsme se na to odvážili zeptat, jen nad naší úzkostlivostí mávla rukou a pravila: Existují dobří lvi a špatní lvi.“
Nuže, existují dobré knihy a špatné knihy – tahle je dobrá. Vypráví o repatriaci šelmy narozené v zajetí, což je proces komplikovaný (můj vyučující „ochrany biodiverzity“ nedávno tvrdil, že nemožný) a zároveň zajímavý: třeba proto, že rozkrývá, co je u lvů instinktivní, a co se musejí naučit. Hlavně jde ale o příběh o dvou chlapcích, kteří i ve své ztřeštěnosti zůstali zodpovědní a nesmírně ohleduplní. Hluboce si jich za to vážím.