Levandulový pokoj
Nina George
Levandulový pokoj série
1. díl >
Pařížský knihkupec Jean Perdu ví naprosto přesně, jaká kniha dokáže zmírnit určitou bolest duše. Na své lodi plné knih, kterou nazval Literární lékárna, prodává romány jako medicínu pro život. Jen sám sebe nedokáže vyléčit. Už jednadvacet let se trápí odchodem krásné provensálské dívky Manon, která ho opustila, když v noci spal. Nezůstalo mu po ní nic, jen dopis, který se nikdy neodvážil otevřít a přečíst. Až do letošního léta…... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2014 , MOBA (Moravská bastei)Originální název:
Das Lavendelzimmer, 2013
více info...
Přidat komentář
Knížka byla sice milá, ale nebyl to úplně můj žánr, moc mě nenadchla a spíš mě nudila. Navíc jsem ji četla asi v nevhodném období.... Jean Perdu by mi ji určitě nedoporučil :)
Asi ani nedokážu moc vysvětlit proč, ale tahle kniha je prostě skvělá. Skloubila několik věcí lásku, dobrodružství a cestování do skvělé knihy, kterou jsem hltala a hltala.
Moc krásný příběh, dojemný, plný vůní knih a dobrého jídla. Také je plný smutku, ale i lásky. Čtení jsem si užívala a na každém řádku jsem cítila, jak mě příběh dostává a hraje na mou strunu.
Dojemné čtení! Psychologický příběh o lásce i jiných emocích, které mají sílu zacloumat každým z nás. Připomíná mi, že nedostatek komunikace mezi lidmi (nevyřčená věta, nepřečtený dopis) může způsobit zbytečné trápení mně i ostatním. Doporučuji!
Jemně napsaná kniha o muži, který kdysi dávno ztratil svou velkou lásku a tím pádem i schopnost milovat. Ale i když je Levandulový pokoj protkán obrovskou škálou emocí a zajímavým konceptem (literární lékarná - geniální), příběh Jeana Perdua mě moc nepřesvědčil. Čím více se blíží ke konci, tím více nesnesitelnějším a předvídatelnějším se stává. Na jednu stranu se mi chtělo ze všeho toho sentimentu zvracet, ale na druhou přiznávám, že mě tento hořkosladký melancholický příběh občasi zahřál u srdce a připomínal mi některé momenty z mého života – smutek z nevyužitých příležitostí, nedůvěra ve vlastní sílu, nízké seběvědomí nebo potlačené sny. Přišlo mi však absurdní a nepřirozené, že odmítal přečíst dopis, který mu Manon zanechala. Člověk je odjakživa tvor zvědavý a určitě by nikdo dobrovolně nechtěl žít v neuzavřené kapitole svého života. Ale pokud budete knihu brát jako oddechové čtení, nebudete vůbec zklamáni.
Nádherná kniha. Už jen podle obalu Vás zaujme a propadnete jí ve chvíli, kdy si ji vezmete do ruk. Krásný a něžný příběh, který musí uchvátit všechny, kdo milují knihy. Kéž by taková knižní lékárna byla u každého z nás.
Knihu jsem dostala jako dárek k narozeninám a jsem dvakrát ráda, protože se k ní možná vrátím (a při dalším čtení si už budu tužkou mnohé podtrhávat). Je to velmi francouzské, romantické a voňavé čtení (místy až moc). Encyklopedie pocitů pro knihkupce a knihovnice.(Plný počet nedám za to zásadní nepřečtení dopisu, to nepochopím, ale třeba to tak někdo může mít i ve skutečném životě).
Krásná knížka, doporučuji :) Čtu ji už po druhé a určitě se k ní budu stále vracet. Kouzlo Francie a Provence na člověka dýchá s každé stránky :) Zaujala mě na první pohled a svým dějem mě uplně nadchla. S každým řádkem mi s ní bylo velice dobře.
Knížka je krásné vlídná. Mě jen mrzelo, že nebyla celá o tom, jak knihkupec doporučuje zákazníkům léky v podobě knih. Začátek se mi líbil úplně nejvíc.
Výborná kniha! Čte se úplně sama. Příběh volně plyne a těšíte se na každou další stránku až se dozvíte víc. Mně, coby knihkupci, byla ještě o to bližší :o). Nebylo by špatné mít schopnost Jeana Perdua, nahlédnout do duše zákazníka a dokázat odhadnout jaká kniha je pro něj nejlepší :o). Ovšem tu situaci s dopisem bych zažít nechtěl. Jak už bylo v jedné recenzi napsáno, občas kniha čte vás :o). A navíc, je z mé oblíbené Francie a dokonce Provence, takže jsem si příjemně vychutnal. Obálka knihy je příjemně sametová, takže se velmi příjmně drží v ruce :o).
Bohužel tohle nebyl můj šálek čaje, dlouho jsem nečetla nudnější knihu.. Ale kdo má rád jen popisy vztahu a vztahů, tak si přijde na své.
Zajímavá a inspirující kniha o hledání pravdy. Je v ní plno citu, strachu a hlavně porozumění. Místy pro mě byla kniha trochu zdlouhavá, zbytečně natahovaná, ale ten konec za to prostě stál ;)
Velmi zajímavá kniha, kterou jsem se musela donutit dočíst. Přitom jsem poznala, že na tento příběh nemám ani věk a ani zkušenosti, abych dokonale pochopila jeho hloubku. Těším se, až si ji za delší chvíli znovu přečtu a porozumím ji snad daleko víc....
Štítky knihy
Francie Provence Paříž psychologické romány knihkupectví bibliofilie, bibliofilství, knihomilství
Autorovy další knížky
2014 | Levandulový pokoj |
2017 | Kniha snů |
2016 | Přístav naděje |
2020 | Krása noci |
2021 | Světla jihu |
Nevím proč, ale z Levandulového pokoje jde cítit, že jej psala žena–autorka. Je to citlivé čtení plné dojmů a emocí, staré zhrzené i nové lásky, cesty za odpuštěním a nalezením sebe sama... asi to není pro každého. Nápad Literární lékárny je kouzelný a vlastně i pravdivý, sami určitě ze své zkušenosti víte, že ne každou knihu je vhodné číst za té či té situace a naopak :)
Levandulový pokoj je také plný krásných postřehů...
„Velkou chybou je, že tolik lidí, především žen, je přesvědčeno, že musí mít dokonalé tělo, aby byli milováni. Přitom tělo musí jen umět milovat. A nechat se milovat. ... Milován je ten, kdo miluje.“