Cesta smrti
Ross Macdonald
Lew Archer série
< 3. díl >
Další z řady klasických románů žánru americké drsné detektivní školy. Hlavní hrdinové tohoto žánru si při řešení případů sice občas vypomohou pistolí, nebo pěstmi, ale v žádném případě se nejedná o přehnaně akční příběhy. V románu Cesta smrti si soukromého detektiva Lewa Archera najímá zoufalá matka, které marně hledá svojí ztracenou dceru. Záhy se ukazuje, že dívka nebyla žádný andílek a Lew Archer musí pátrat v nebezpečném světě překupníků drog a heren, kde se perou špinavé peníze…... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2000 , BB artOriginální název:
The Way Some People Die, 1951
více info...
Přidat komentář
MacDonaldův Archer je pro mě taková horší varianta Chandlerova Marlowea. Proto když mám chuť na tento žánr jsou případy s Archerem dobrou volbou. Z MacDonaldovy tvorby solidní průměr.
Zajímavá zápletka, občas jsem se trochu nudil (hlavně na začátku), ale druhá půlka knížky už byla přečtena jedním dechem.
Strašně jsem se nudil. Sice sem tam probleskne nějaký ten vtip a slovní hříčka, ale jinak je to celé o tom, že Archer někam přijede, dostane hnedle na místě nějakou informaci, jede tedy na místo z té informace, kde dostane novou informaci, jede na to místo, kde dostane další nápovědu... Připomíná to onu nekonečnou pohádku o kohoutkovi hledajícím vodu pro jeho slepičku, co leží v komoře.
Autorovy další knížky
1980 | Šípková Růženka |
1983 | Třikrát soukromý detektiv Lew Archer |
1975 | 3x Lew Archer |
1971 | Bíle pruhovaný pohřební vůz |
1972 | Honba za Phoebe |
Archerovo truchlivé vyšetřování se tentokrát táhne o něco unaveněji než v prvních dvou knihách. Pocit smutku ze zkaženosti odvrácené strany bohatého světa se valí z každé stránky. Hlášky nechybí, je jich ale méně a pesimismus pacifického pobřeží na hlavu poráží veškeré náznaky příjemné pohody.
Ještě si zopakuji čtvrtou část – Mrtvý úsměv, první hodnocení před lety bylo za *****, doufám, že se nezmění.
Tentokrát jen 75 % (aktuálně 14 hodnotících s průměrem 73 %).
…
Sanedresova ulice, na které jsem právě stál, se valí městem skrze černošskou, pak mexickou čtvrť, lemována zchátralými domky a přelidněnými chatrčemi, zpestřená o nálevny, zastavárny, herny či jídelny, občas i pofiderní svatostánek. Čím víc se přibližujete k horám, tím jsou domy prostornější a lépe udržované. Mají větší zahrady a děti po seškrábání nánosů špíny bývají bílé.
…
Vyndal jsem z náprsní kapsy oprýskaný šroubovák. Na prohlídku bytů si ho beru vždy. Číslo 7 zabezpečoval střelkový zámek typu Yale, jednoduchý, až trapný.
…
Dowser měl mokré krátké vlasy a byl zabalen do bílého froté županu. Seděl, poulil oči a jedl. Připomínal mi sysla, maskovaného za člověka.