Šípková Růženka

Našla jsem v nemocnici ve veřejném boxu a mile mě překvapila. Určitě si od tohoto autora přečtu další knihy.

25.10.2022

Stará dobrá klasika. Ale tahle detektivka z naftařského prostředí mě moc nezaujala....

29.06.2022

14/2022 Mám rád klasické detektivky a Ross Macdonald je skvělý příklad pokračovatele drsné školy, v níž je protagonistou vždy soukromý detektiv, který je v průběhu svého pátrání obvykle konfrontován s krutostí a nespravedlností tohoto světa, vůči kterému se obrňuje pitím, kouřením a absolutním cynismem jenž někdy hraničí s nihilismem. A přesně takový je i Lew Archer. Na samém začátku vyprávění dojde k úniku ropy z vrtné plošiny do moře (inspirováno skutečným případem Santa Barbara Oil Spill 1969, který spisovatele hluboce zasáhl) a protagonista se krátce setká s Laurel, dívkou z bohaté naftařské rodiny Lennoxů, kteří provozují onu vrtnou plošinu. Laurel záhy mizí a detektiv se sám od sebe rozhodne jí vyhledat, čistě z toho důvodu, že ji viděl jako poslední... Z počátku jednoduše vypadající případ možného únosu se promění v rozplétání šíleného spletence starých tajemství, z nichž některá sahají 30 let do minulosti - až do období druhé světové války. Klady knihy: velmi dobře promyšlená zápletka, trochu jak od Agathy Christie v tom smyslu, že zločincem by mohl být kdokoliv - všichni mají motiv. Žádná postava není úplně čistá, každý tu má nějaké tajemství. To je samozřejmě super. Dobře je popsaný svět, v němž se kniha odehrává, který představuje to nejhorší z kapitalismu. Hlavní roli v něm hrají peníze, drogy (léky na předpis), zbraně, milenky, rozlitá nafta. S tím ale souvisí i to, že v tomto odporném světe není jediná sympatická postava. Lew Archer se během svého pátrání setkává s mnoha různými lidmi a všichni do posledního jsou nepříjemní až zlí. Všichni jsou hrabiví, málokdo se štítí násilí či dokonce vraždy. Tím se dostáváme k problémům - jako čtenářovi mi bylo úplně jedno, jak to dopadne. S postavami jsem absolutně nesoucítil, celé Archerovo pátrání mě tak nechávalo chladným. Všimněte si už toho faktu, jak je sám Archer do celé historie namočen - pátrá po té dívce jen proto, že ji viděl jako poslední. Což na mě působí jako hodně vratký oslí můstek. Takže nakonec jsem knihu jsem dočetl jen proto, abych mohl ocenit, jak to měl Macdonald celé skvěle vymyšlené. Ano, všechno do sebe technicky dobře zapadá, klubko se podaří rozmotat a vše dává smysl, ale nemůžu se ubránit pocitu, že kdyby byla zápletka trochu jednodušší, tak by jí to ve výsledku pomohlo. Velmi ale oceňuji Macdonaldův cynický pohled na svět a to, že ústředním motivem knihy učinil ekologickou katastrofu.
Drobnou zmínku zaslouží překlad, který je vynikající - až na pár termínů, které zkrátka československé překladatelce neznalé amerických reálií dokonale zamotaly hlavu. Surfers - jezdci na příbojových lyžích. Plastic credit card - plastická úvěrová kartička !!!! Haha!

27.12.2021

Přiznávám se. Jsem staromilec. Mám rád Hercula Poirota, především toho filmového s Davidem Suchetem. Mám rád poručíka Columba, nebo Vraždy v Midsomeru. Mám rád Chandlera, Rexe Stouta, Gardnera… A Ross Macdonald do této staré „drsné“ americké školy samozřejmě také patří. Drsné jsem dal do uvozovek zcela záměrně. Z podhledu dnešní drsné (především) severské tvorby je tato drsná asi jako Tom a Jerry. Drsná tak nějak… hledám to správné slovo a napadá mě jen – staromile.

Návrat do starých časů je to opravdu ve všech aspektech. Vracíme se do doby, kdy se kouřilo všude a neustále. Měl jsem pocit, že cigaretovým dýmem smrdí i má čtečka. Sex je tu popsán tak cudně, že ho lehce přehlédnete. Telefon tu má málokdo. Lidé se tu vraždí také po staru. Normálně. Žádné bestiální rituály. Kulka do hlavy, polít benzínem, zapálit… Stará a divná jsou tu a tam i použitá slova. Namísto vrtné plošiny, je tu plošina vrtací. Mladí nesurfují na prknech, ale sjíždí vlny na příbojových lyžích. A našlo by se pár dalších kuriozit, u kterých ale nevím, zda jsou to opravdu originály, nebo libůstky páně překladatele.

Dělám si z toho malinko legraci, ale jinak mě tyhle „staré“ detektivky baví. Nejsou nudné, děj plyne a je napínavý do posledních stránek. Příjemně jsem si odpočinul od současného chaotického světa plného zběsilých a zběsile rychlých informací, co se na nás valí skrze všechny možné i nemožné technologické vychytávky.

30.05.2020

Za mě až překvapivě dobrá detektivka. A dokonce to šlo i bez bláznivých přestřelek a honiček a litrů krve. Znovu bych ji sice už nečetla, ale na jedno deštivé odpoledne se určitě hodí.

23.04.2020

Za mě super detektivka, napětí, prolínání i staré vraždy, neustále objevování nových důkazů a hlavně, bez mobilu, DNA, různých pomůcek, šíleně moc krve, ale jen mozek a správné soukromé ocko. Doporučuji

14.07.2016

Klasická oddechovka. Příjemné čtení.