Lhůta prošla
Jarmila Loukotková
Román, jehož hlavní hrdinkou je mladá novinářka, líčí pokus o zneužití vědeckých výzkumů z oboru genetiky. Hrdinkou je mladá novinářka, bývalá milenka autora převratného objevu, která se po jeho násilné smrti dostává o středu zájmu bezpečnosti. Profesor totiž objev ukryl, aby nedošlo ke zneužití. Činnost zpravodajské služby se neštítí ani vražd, její síť pohlcuje stále více lidí včetně hrdinky, která nese největší nápor.... celý text
Přidat komentář
Děj mě nezaujal, až jsem knihu nakonec dal stranou, že se k ní vrátím. Nevrátil jsem se. Zařadila se mezi ten nepatrný počet knih, které jsem nedočetl. Raději se vrátím k "Navzdory básník zpívá" nebo k jejím "starověkým" námětům.
Román je dost dlouho napínavý a docela čtivý. Jen autorka děj umístila do nejmenované západní země, ovšem hrdinům dala do vínku typickou východní mentalitu a vše dokresluje tvrdá policejní brutalita hodící se spíše do komunistické země.
Po přečtení komentářů se mně ani nechce začít číst, ale zvědavost mně nedá, Genetika je velké téma....
Paní Loukotová, promiňte. Při vší úctě k VÁM, jsem vaše velká obdivovatelka, vaše knihy- obzvláště Navzdory básník zpívá, Není římského lidu a Spartakus mě dokážou přikurtovat k židli, ale tohle to... to se opravdu číst nedá. Nadále zůstávám vaší čtenářkou, ale tohle opravdu nedávám.
No, původně jsem to ani nechtěl dočítat, ale pokud se prokoušete prvními 100 stránkami, je to o něco lepší. Maximálně bych tomu ale dal 45%...
Ta kniha je tragédie. Nějaká psychologická slátanina o státních zpravodajských službách, které nechají zabít významného vědce Viktora Severina, aby pak marně hledali výsledky jeho výzkumu. Hledají je u jeho milenky Agnes Torelliové a to tak diletantsky, že musí zemřít několik dalších lidí. Plukovník Bogat, jeden z vyšetřovatelů, je jako obětní beránek mocenského aparátu přinucen spáchat sebevraždu, aby se vedení zvůle moci ujal jiný plukovník - Michal Baranyi, který se tak z takřka kladného hrdiny stane hrdinou záporným. V jaké posrané zemi se ten příběh odehrává? Dvě hvězdičky jsou až moc - že čtete kravinu zjistíte asi až ve druhé půlce knihy. Jen Avara je mně opravdu líto... tos' přehnala Loukotková!
Doporučuji velmi důrazně!!! Nezačínat s touto knihou u Paní Spisovatelky Loukotkové (Spisovatelka s velkým S)!!! Sáhněte nejprve po 'Navzdory básník zpívá' nebo 'Není římského lidu'!!!
Autorovy další knížky
| 1988 |  Navzdory básník zpívá |
| 1975 | Není římského lidu |
| 1999 | Medúza |
| 2000 | Spartakus: Smrtí boj nekončí |
| 1994 | Pod maskou smích |
Krásny bohatý jazyk knihy aj citáty na konci kapitol má veľmi zaujali. Čo sa mi už menej páčilo, bol štýl vyšetrovania policajných zložiek. Postupy plukovníkov a generálov, pracovné zameranie ktorých som do konca nepochopila a to som si odžila s socíku polovicu života. Naozaj niekto, kto by mal skúsenosť s takým jednanim a bol by ochotný sa do mnou podeliť