Lid versus demokracie: Proč je naše svoboda v ohrožení a jak ji zachránit
Yascha Mounk
Autoritářští populisté po celém světě – od Indie po Turecko a od Polska po Spojené státy – rozšiřují a upevňují svůj politický vliv a moc. Máme-li porozumět tomu, jak velkou hrozbu tento vývoj představuje a jak se mu lze bránit, musíme nejdříve pochopit příčiny atraktivity a stability, jimž se liberální demokracie po druhé světové válce v globálním měřítku těšila, a popsat tendence, jež tuto stabilitu v konečném výsledku narušily. Yascha Mounk spatřuje klíčový problém v odloučení obou bytostných složek liberální demokracie, tedy garantování lidských a občanských práv na jedné straně a schopnosti řídit se aktuální lidovou vůlí na straně druhé. Narušením rovnováhy, jež je pro liberální demokracii životně nutná, vznikají dvě problematické formy: nedemokratický liberalismus, v němž obyvatelstvo ztrácí vliv na počínání politických elit, a neliberální demokracie, v níž vůle lidu potlačuje práva jednotlivců a menšin. Autor se snaží vystihnout specifické příčiny, jež posilují přitažlivost autoritářských programů, a navrhuje konkrétní kroky do budoucna, zahrnující též nastolení tolerantního, inkluzivního pojmu národa.... celý text
Literatura naučná Politologie, mezinárodní vztahy
Vydáno: 2019 , ProstorOriginální název:
The People vs. Democracy: Why Our Freedom Is in Danger and How to Save It, 2018
více info...
Přidat komentář
Veľmi dobrá kniha, ktorá trefne popisuje politický stav západného sveta. A ako jeden z mála sa autor snaží načrtnúť i možné (nie isté) riešenia. Otázne však je, nakoľko sú tieto riešenia reálne a hlavne nakoľko sme ochotní bojovať za zásady a hodnoty, ktoré vyznávame. Celkovo kniha i budúcnosť západných demokracií vyznieva pesimisticky až depresívne.
Zprvu jsem se domníval, že půjde o kritiku Donalda Trumpa skrytou za obecné pravdy, čemuž nasvědčovaly i recenze jiných autorů na obálce.
Ale musím uznat, že jde o zajímavou knihu, která obsahuje zajímavé názory např. soudní přezkum soudců, strach z imigrace
Poslední kapitola čili řešení nápravy skýtá dobré vyvrcholení názorů autora s nimiž se vcelku ztotožňuji.
Musím říci, že jsem se u tohoto autora rozjížděl pomaleji, ale nakonec jsem byl spokojen.
Autor se snaží hledat cestu pro liberální demokracii v 21. století, což vidíme není vůbec jednoduché.
Co vlastně demokracie představuje, myslím, že pro větčinu lidí je to jenom prázdné slovo, které x krát slyšeli někde v televizi...Nebo je to soubor závazných volebních institucí, které efektivně zajišťují transformaci mínění lidu v administrativní kroky...
Autor poukazuje na dobu ve které žijeme, a kterou by před lety nikdo nepredikoval. To, že se ke slovu dostanou polupisté a hlavně, že se dostanou ke slovu doslova v baště demokracie USA, nebo v Polsku či Madársku, a to bohužel není zmíněno Česko, to by opravdu málokdo předvídal.
Autor nás sděluje, že demokracie slibuje, že svěří vládu lidu. Pak se ale ptejme, kdo je lid?
Ano, pak mnozí z nás zejména v Evropě, budeme říkat, že to je občan daného státu, nikoli, někdo kdo sem přišel z jiné země, a opět přihrává všem populistům a ochráncům čistého národa.
Ale autor se zamýšlí i nad ekonomickou stránkou demokracie, o nůžkách, které se za posledních dvěstě let rozevřeli a rozevírají velmi rychle. Krásně popisuje to co bylo po válce běžné, děti se měly vždy lépe než rodiče, až doposud, nyní to bude poprvé co naše děti se nebudou mít lépe.... Hledání cesty, sociálního státu, ale zaroveň umožnit firmám, aby spíše najímali lidi, než je propouštěli, to je to co může otočit tok dějin, kdy athény, řím byly na vrcholu a .........
několik první stran - opakované dehonestující označení "krajně pravicoví populisté", neustálé urážky Trumpa, Le Pen ... s. 15 - "... v Evropě by se těžko uplatňovaly obavy z toho, že levicové elity zabaví lidem zbraně" ... ... ukončil jsem po +- 50 stranách, takovou agitku nedám
Od téhle knihy jsem si sliboval nový pohled na krizi demokracie, ovšem velice brzy jsem zjistil, že nic zásadního nepřináší. Autor tvrdí, že se liberální demokracie rozpadá na neliberální demokracii (populisté) a nedemokratický liberalismus (bez nálepky). První variantě se sveřepě brání a tu druhou zásadně nekritizuje. Preferuje původní stav, aniž by ho blíže definoval. Z kontextu je ovšem jasné, že konzervativismus je pro liberální demokracii také nepřijatelný. Už z toho se dá odvodit, že jako řešení situace autor navrhl vyšší zdanění, větší důraz na sociální stát a politický aktivismus. Pokud si budete chtít k tématu něco přečíst, tak radši zkuste knihu Soumrak západního liberalismu od Edwarda Luceho. Je mnohem chytřeji napsaná, jde více do hloubky a není tak prodchnutá naivitou.
Autorovy knížky
2019 | Lid versus demokracie: Proč je naše svoboda v ohrožení a jak ji zachránit |
Pomenovanie príčin dnešného stavu je pomerne presné. Ale pri nápadoch ako z toho von sa autor vyhol odpovedi ktorá sa sama ponúka. Za stavu keď malé percento ľudí vlastní prakticky všetko bohatstvo je demokracia iluzórna. Potom je totiž prakticky jedno či za Vami stojí Komunistická strana Číny, Putinova KGB alebo Váš účet v banke (prípadne vlastníctvo akciií). Musíte si iba dať pozor aby ste tých 99,9 % príliš nenaštvali.