Lidé kolem Čechova
Michail Pavlovič Čechov
Zvláštní místo mezi vzpomínkovými knihami na A. P. Čechova zaujímá kniha jeho nejmladšího bratra Michaila, známého překladatele a autora četných knih - zejména praktických rad pro hospodáře. Vzpomínky jsou psány se zasvěceností člověka, který s A. P. Č. prožil více než 30 let, vyrůstali vedle sebe v talentované svérázné rodině, která vynikala soudržností v letech dobrých i zlých. Ovzduší v rodině přitahovalo známé osobnosti a vynikající umělce, proto jsou vzpomínky na bratra i vzpomínkami na slavné návštevníky - Leskova, Korolenka, Čajkovského a dalších. Knihu doplňuje bohatý poznámkový aparát, fotografie z rodinného archivu a doslov J. Balabanoviče.... celý text
Literatura faktu Biografie a memoáry O literatuře
Vydáno: 1961 , Lidová demokracieOriginální název:
Vokrug Čechova, 1959
více info...
Přidat komentář
Již dávno jsem nečetla knihu, která by mi dala tolik nových netušených informací, objevných poznatků a požitku z citlivého textu, jak tomu bylo u této stařičké, nikým nepoznané publikace, kterou ani heslo A.P.Č. ve Wikipedii neuvádí!
O Antonu Pavloviči jsem se tam sice mnoho nového nedozvěděla, což je vlastně pochopitelné - psát před sto lety biografie svých starších a slavnejších sourozenců se ještě neslušelo dělat s takovou mírou indiskrece, jako je tomu dnes. Michail Pavlovič tedy nezabíhá do žádných "intimních sfér" bratrova života, dokonce i jeho manželku v textu zmíní pouze dvakrát, a i to výhradně označením "vdova" - jinak se omezí pouze na konstatování, že ženu, s kterou se bratr oženil, nikdo v rodině neznal.
Co je však na výpovědi svědka Čechovova života fascinující a cenné, je popis nevšedního rodinného zázemí a společenské atmosféry doby, v níž světoznámá a nesmrtelná díla A.P.Č. vznikala, včetně konkrétních lidí a autentických epizod, které se staly předlohou či alespoň iniciačním námětem desítek Antonových povídek a dramat.
Mluvíme o posledních dvou desetiletích 19. a prvních letech 20. století. Je fascinující číst, jak živý a dynamický byl moskevský a petěrburský literární život těch let, co literárních časopisů vznikalo a zanikalo, kolik literárních skupin a uměleckých salonů fungovalo, jak hladoví, zavšivení a nemytí geniální básníci, filologové, myslitelé "obráželi" redakce ve snaze upíchnout článeček a mít na večeři, nebo navštěvovali spřátelené rodiny ve snaze najít chápající posluchače a najíst se u toho.
Obdiv a respekt vůči staršímu slavnému bratrovi Michailovi nedovolily blíže analyzovat bratrova díla a i jejich přijetí čtenáři té doby zde není moc hodnoceno. A tak o jediné "pikantérie" se postaraly drobné epizody o nezdaru premiérového uvedení dramat, které za pár let na to tvořily kmenový repertoár všech světových divadel (Racek, Tři sestry, Strýček Váňa, Višňový sad ...) , a také zmínka o honorárových tahanicích s vydavatelem, kterému se A.P.Č. zcela upsal a pak, i když ho majitel veškerých vyd. práv zdíral, nešlo z toho vycouvat.
Zaujaly mě informace o hospodaření rodiny Čechovových a jejich doslova obecně-prospěšných aktivitách, osvětové činnosti, zájmu o život chudých a negramotných vrstev.
Všem zájemcům o Čechovovu tvorbu, ale zejména těm, které by mohl zajímat život a názory ruské inteligence na prahu 20. století - vřele doporučuji.