Lidi aneb Většina národů má za to, že je úplně jiná než většina národů
Milena Holcová
Kapitoly: Chlapi a panáci, frajeři a suchaři, trapáci a borci, lovci a sběrači, kapradě a samci. Jedinou účinnou zbraní proti administrativě je prý dobrá administrativa. Hledala jsem jí po celém světě ? Vy jezdíte autostopem? Dokonce s dětmi? A to ani nevíte kde budete večer spát? No to se nezlobte, ale to jste nezodpovědná dobrodružka! Co dělají s volným časem? A mají ho vůbec? Jak se baví? A umí to vůbec? Ale tam já přece nemohu jet! Jak bych se tam domluvil?... celý text
Přidat komentář
Pokračování o zemích, které autorka navštívila. Opět vtipné, peprné, zajímavé a stojící za přečtení - trochu jiný cestopis ...
Taky se mi moc líbí autorčina "odvaha" si lidi zkoušet: "Co se stane, když udělám tohle? Jak budou reagovat?"
Opět vtipné autorčiny postřehy a zážitky ze svých cest. Několikrát jsem se neubránil hlasitému smíchu. Kniha je koncipovaná jako srovnávání různých přístupů, chování a mentalitě domorodců ve stejných, nebo podobných situacích.
Nemuzu si pomoci. Tak svezi, neohrane, vtipne, poucne, vecne a inteligentni cteni. Zadne kosate popisy niceho. Naopak-autorka hned od zacatku vi o cem pise a ctenar zaroven hned pochopi.. Libily se mi i uryvky, kde autorka mluvi o svych trapasech a zkusenostech. Jak lidske a sympaticke, umet se smat sama sobe. Nadhera!
Příjemné čtení, které nás na pár chvil zanese do jiných koutů naší krásné planety. Vzhledem k velikosti dokonalá "kabelková" záležitost čtená ve chvílích čekání (na cokoliv a kdekoliv) :-)
Zajímavé pokračování příběhů z cest, opět ve čtenáři budí touhu popadnout krosnu a vyrazit na nejbližší výpadovku
"Vzpomínám na dětství, které jsem částečně trávila na vesnici. Sledovala jsem bábičku a dědóška, kteří s postupně slábnoucím zrakem opouštěli knihy, televize je nebavila nikdy, nakonec ani nikam nechodili. Celé hodiny seděli u okna a pozorovali náves. Kdo kam jde, proč, s kým a za kým. Pokud z jejich hlediska pohyb objektů postrádal logiku, vytvářeli si vlastní scénáře a směle fabulovali. Komentovali cizí osudy a spoluprožívali tak bezostyšně, až mne to pobuřovalo. Jedno jim však nešlo upřít. Bavili se skvěle. Paradoxně jsem si na tyhle zážitky vzpomněla v jedné moderní americké rodině. Televize zůstávala nepovšimnuta, členové rodiny se však prali o místo u počítače. Příčinou byl internet. Vůči technickým novinkám pociťuji ostražitou nedůvěru, tady jsem však zakolísala. Oproti televizní obrazovce má totiž internet jednu úžasnou schopnost - dokáže zprostředkovat dialog. Je mostem k informacím, ale hlavně k dalším lidem. Představa, že v noci mohu zdrbnout děti s neznámou ženou v Austrálii, případně si vyměňovat názory s úplně cizím Afričanem, mi připadá opojná. Díky Internetu se svět stává jednou velkou návsí. Možná jsme na nejlepší cestě k převratnému objevu: Nejlepší zábava na světě jsou LIDI."
Autorovy další knížky
2011 | Babky na divoko |
1995 | Nech tu děti a zmiz |
2010 | Romance na tři doby |
2014 | Láska v moll |
1999 | Orinokem k přechodu |
Zajímavé i vtipné postřehy z cest. Přidávám si autorku vedle pana Zibury, až dostanu opět "chuť" na cestopis.