Lidožrouti z Kumaonu
Jim Corbett
Nejlevnější románová knihovna ; ročník III., číslo 12-13.
Literatura světová Dobrodružné
Vydáno: 1949 , Rudé právoOriginální název:
Man-Eaters of Kumaon, 1944
více info...
Přidat komentář
Kniha mého dětství,ke které se stále rád vracím. Poutavé příběhy založené na skutečných zážitcích autora v Indii. Musel to být výjimečný muž,klobouk dolů. Jen jsem překvapen,že tato kniha je dle statistik skoro neznámá. Což je jistě velká škoda. Já ji můžu všem jen vřele doporučit.
Tuhle nestárnoucí útlou knihu se zajímvou obálkou jsem poprvé četl někdy ve čtvrté třídě, tedy před 35 lety, když jsem ji sebral otci z knihovničky. A taky jsem ji tam někde ztratil. Naštěstí jsem ji zase sehnal nedávno, doplnil otcovu i svoji knihovnu a oprášil si staré vzpomínky. Kniha je psaná neuvěřitelně napínavě, zvláště když si člověk uvědomí, že jsou to autentické vzpomínky lovce, a jakkoli nemám zbytečné zabíjení zvířat rád, je třeba na příběh pohlédnout prizmatem doby, kdy v Indii žilo asi 50 tisíc tygrů, a někteří z nich doslova po desítkách masakrovali vesničany. Nikdo asi netušil, že o století později s rozvojem techniky a zbraní už budou na pokraji vyhubení, moc se to tehdy neřešilo. Člověk je roztahovačný přemnožený druh, ale z vyprávění je cítit, že lov tygrů byl velmi vyrovnaný boj a nejednou při něm šlo o život - na jedné straně muž s puškou a proti němu šelma, která z člověka neměla strach. A Corbett nebyl lovec trofejí, nechlubil se počtem zastřelených zvířat, obvykle nevyhledával příležitosti k lovu, převážně jen řešil problém šelem napadajícíh lidi, pokud byl osloven, lovil sám, pěšky. Věděl, že k lidožravosti byli tygři obykle donuceni, většinou přetrvávajícím zraněním, často od člověka. Byl to velký lovec, ale i milovník přírody, ke stáru začal bít na poplach a zasloužil se o vyhlášení několika národních parků.
Četla jsem před mnoha lety a pamatuji, že jsem chvílemi napětím ani nedýchala. Ráda se ke knize teď vrátím a doporučím i dceři.
Výborná kniha velkého znalce džungle, světa šelem a lovce lidožravých tygrů a levhartů v indické Kumáonu. Je to prosté, pravdivé a živé vyprávění dobrodružství, jak to lovec zažil a viděl.
Čtení je to krásné... ale je tam na mě moc zabíjení tygrů a jiných zvířat (ikdyž o tom ta kniha je, že).
Moje oblíbená kniha z dětství, u které jsem se hrozně ráda bála :) Spolu s filmem Lovci lvů je to pro mě téměř kultovní záležitost