Lidské rasy: Evoluce a chování z pohledu životní strategie

06.04.2021

Před časem jsem viděla záznam přednášky, kterou prof. Rushton proslovil na konferenci American Renaissance, a nadchla mě tolik, že jsem si prostě musela přečíst i jeho knížku. Ačkoli sehnat ji nebylo vůbec lehké, když je teď nakladatelství na černé listině. Včera jsem se od ní odtrhla až ve čtyři hodiny ráno.

Profesor Rushton aplikuje na lidské rasy (mongoloidní, europoidní a negroidní) r/K strategii, což je jistě teze s obrovským vysvětlujícím potenciálem a pro mě přesvědčivá. Mrzí mě, že jsou někteří lidé schopní označit knížku za rasistickou, ačkoli ze všech citovaných výzkumů vyplývá, že intelektuálně nejzdatnější jsou Orientálci (a že fyzicky jsou v mnoha ohledech nejvýkonnější černoši). Já sama jsem si při čtení párkrát posteskla, že jsem se nenarodila jako Číňan — a to mám svůj národ vážně ráda. Navíc publikace dostála všem požadavkům na vědeckou práci a předložila samé ověřitelné závěry, takže adekvátním způsobem kritiky by snad byl proti-výzkum, ne bojkot a osočování. (Z faktů, které mě nejvíc zaujaly, vybírám tento: vliv genetiky převažuje nad vlivem prostředí s tím, jak jedinec roste, takže adoptovaný novorozenec se podobá svým nevlastním rodičům víc než později jako adolescent.)

Panu profesorovi patří moje hluboká úcta, jednak za jeho přínos vědě (navíc interdisciplinární, na hranici přírodních a sociálních oborů), jednak za odvahu a osobnostní integritu. Obdivuji ho stejně jako profesory Eysencka a Lynna. Škoda jen, že neměl k disposici víc dat, třeba o jiných subtypech mongoloidní rasy (Polynésané, Austrálci, Hamito-Semité atd.), než je ten severo-východní. Pak by bylo jeho srovnání ještě zajímavější, byť by pak trojčlenný rasový model ztratil na jednoduchosti. I když za současných politicko-korektních podmínek by se takový gigantický, globální výzkum beztak uskutečnit nedal. Povedl se také překlad (až na „ape“ přeložené jako opice místo lidoop) a překladatelův doslov.
Celkově excelentní. Skvělý čtenářský zážitek, a navíc, ehm, jsem se asi zamilovala do autora... O:)

22.07.2020

(SPOILER) Kniha porovnává rasy. Na jedné straně žebříčku je mongoloidní rasa (orientálci), na druhé straně černoši – běloši jsou někde uprostřed (srovnání velikosti mozku, počtu buněk v mozku, IQ, sexuální chování, zločinnost, rychlost dospívání, agresivita, duševní stabilita, hladina testosteronu…). Dále kniha rozebírá r-strategie a k-strategie – míc více potomků, kterým věnujeme méně úsilí, nebo méně potomků, kterým věnujeme více úsilí. Kniha nebere v potaz, že mezi dvěma černochy může být z hlediska genetiky větší rozdíl, než mezi bělochem a mongoloidem – existuje mnoho typů černochů. Kniha je velmi podobná první části knihy Tabu v sociálních vědách, je však psána jednodušeji a čtivěji, Tabu v sociálních vědách se snaží působit více vědeckou formou a některé věci vysvětluje podrobněji. Pár nových informací oproti Tabu zde je, ale jsou víceméně zanedbatelné. Za plus považuji například konkrétní případy mezirasové adopční studie nebo studii regrese k průměru (potomci inteligentních lidí mívají tendenci přibližovat se inteligencí průměru, pokud tedy vezmete černochy a bělochy s IQ 120, bude pokles inteligence v další generaci pravděpodobně u černochů vyšší, protože černoši mají nižší průměr).

03.03.2020

Ta knížka je strašně stručná. Opomíjí hrozně moc témat. Ne všichni Asiaté jsou pracovití a není vyloučené, že v Africe neexistovaly říše a komplikovaná společenství. Ale v zásadě se s ní ztotožňuji, neboť jsem kdysi četla "Tabu v sociálních vědách" od Petra Bakaláře.
U knížky "Lidské rasy...." oceňuji doslov, který není obsahu knihy ku škodě, ale připomíná nejnovější vědecké teorie, které autor v době jeho bádání sice nemohl vědět, ale které mu i tak dávají za pravdu.

26.12.2018

Kniha je naprataná informáciami, hádam v nej nie je ani jedna zbytočná veta. Je napísaná veľmi jednoducho a zrozumiteľne, teda je vhodná aj pre ľudí bez hlbších znalostí genetiky, ekológie, resp. biológie ako celku. Je dosť stručná, niekedy asi až príliš, ale beriem ju ako taký súhrn najdôležitejších poznatkov a faktov ku danej téme, a zároveň ako výborný základ, odrazový mostík pre ľudí, ktorých táto "kontroverzná" problematika zaujíma. Kto by chcel viac, odporúčam napríklad knihu The Bell Curve či knihy/videá od Jareda Taylora.
Okrem toho si myslím, že je táto kniha (a jej podobné) veľmi dôležitá z jedného (okrem iných) jednoduchého dôvodu, ktorý zhrnul aj sám autor: "Ak chceme pochopiť ľudské správanie, musia sa spoločenské vedy opäť zjednotiť s prírodnými vedami.... Iba keď sa budeme zaujímať o gény aj okolité prostredie, budeme mať šancu pochopiť ľudské problémy."