Lidský faktor
Graham Greene
Román z prostředí britské tajné služby o morálním dilematu mezi profesionální a lidskou angažovaností a odpovědností. Hlavní hrdina je pracovníkem britské tajné služby a zároveň pracuje jako špion pro Rusy. Jejich agentem se stal z vděčnosti, když komunisté zachránili v Africe jeho ženu a pomohli jí uprchnout z Jihoafrické republiky. Únik informací z jeho oddělení vede však k likvidaci jeho kolegy. On sám uteče do Moskvy a musí opustit ženu a syna. Román má napínavou zápletku a zároveň obsahuje i typicky greenovské téma lidské odpovědnosti a oběti, víry a skepse. ... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 1994 , Mladá frontaOriginální název:
The Human Factor, 1978
více info...
Přidat komentář
GG nezklame, britský lord spisovatel nenechá čtenáře zahálet, děj plyne sice s pověstným anglickým klidem, ale je tajemný jako Temže a provokuje k přemýšlení nad lidskými pohnutkami.
Špionská Greeneovka 1978
Autobiografická místa i prostředí.
Studená válka.Tajné služby.
Dvojitý agent.Láska z apartheidu.Podezření.Obvinění.Útěk.
Akční thriller nikoliv.Hlavní postava,člověk z masa...jednoduše člověk.
Administrativa.Papírování.Kancelář.Psychologie.Charaktery.Byrokracie.Manipulace.Praktiky diplomacie.Špinavé intrikářství.Rasismus.Ohýbání hřbetů (slušně řečeno).
Některé prvky v představách zažít na vlastní kůži ?
Strach o sebe ? O své nejbližší : Samotnou existenci.Mráz přeběhne po těle.
Lidské duše.Pochybování o jiných.O sobě samotném.Lidský úděl.Co je důležité v životě nejenom špionážním ?
V takzvané době minulé-komunistické jistě (nejenom) toto dílko vadilo.
Éry se možná mění,lidé nikoliv.Co bylo dříve,minulost čeká,vrací se.
Čistá esence témat,tolik typická pro tohoto nestárnoucího autora.
Příjemně plynoucí román z prostředí britské tajné služby. Velmi dobře prokreslené nečernobílé postavy.
Graham Greene, kdysi svého času agentem britské MI6, podrobuje ve svém románu Lidský faktor špionážní službu morálnímu soudu. Špionáž, možná více než kterýkoli jiný obor, totiž podléhá vlivu, významu i selhání lidského faktoru. Příběh stárnoucího zaměstnance MI6, jehož osobní motivací se stal boj proti rasismu, nadto není jednoduchý ani lineární, a tak se čtenář přesouvá s rozkročenou MI6 přes tři kontinenty. Kniha nezastarala ani přes vyobrazené reálie špionážních praktik 70. let minulého století. Lidé se totiž nemění, a stejně tak lidský faktor působí v každém období. Promyšlené, nadčasové dílo, které nastavuje zrcadlo nekontrolované úřední moci, na jejíž brutalitu, faleš a metody nemá vliv ani čas ani kultura, v níž k ní dochází.
Přemýšlím, jak děsivě snadné je, zneužít. Moc, úmysly, ideály, sebe sama...
Jako už poněkolikáté jsem ráda, že i k Lidskému faktoru jsem se dostala až teď. Líp ho chápu a - nezmeškala jsem. Jsou věci, které se nemění, bohužel.
Úprava pro rozhlas je opět skvělá a interpretace bezchybná, jako vždy, když je podepsán Radioservis.
(K odpočinku v odpoledni prolenošeném na lehátku by mě tenhle Greene asi sotva donutil, ale to "náročnější období" dost sedí, tak díky za doporučení, aetos). :)
Tato kniha je podle mě především sondou do do duše muže.
Knihu jsem řetl podruhé s odstupem 15ti let. Protoře Green po mě představuje zcela nekriticky vrchol literatury, dávám pět hvězd.
Podle mě je to román o lásce. O lásce a strachu.
Někde jsem četl, že Greenovo psaní je jako odpolende prolenošené na lehátku. Jeho styl Vás donutí odpočívat. Proto bych knihu, klidně doporučil do náročnějších obdobích. Myslím, že to je tím pomalým stylem, kterým se příběh odvíjí.
Třetí setkání s tímto spisovatelem a zatím nejlepší. Pět hvězdiček jsem nedal jenom proto, že postavy spisovatele jsou pro mne jako lidé z jiné planety. Nechápu je, nerozumím jim a tudíž se s nimi nedokážu ani ztotožnit.
Lidství ve vznešené i temné podobě, jak píše angloumene, je mottem tohoto příběhu. Na povrchu se zdá temný až nudný, ale nebyl by to Graham Greene kdyby nás nestáhl daleko hlouběji do spleti lidských myšlenek i činů. Vstoupila jsem podruhé do stejné řeky a vyplatilo se :o)
Určitě zajímavá sonda do života dvojitého agenta. Příběh moc velký a hluboký není, ale přesto je to zajímavé a v podání podmanivých hlasů známých herců to skutečně stojí za to.
Špionážní romány nemám ráda, ale tohle je světlá výjimka. Špion zde zobrazený není žádný James Bond, ale úplně obyčejný nenápadný chlapík. Dělá, co dělá, protože v tom jede už dlouho, smysl jeho práce mu trošku uniká. Bojí se. O svou rodinu, o sebe. Postava špiona najednou dostává úplně jiný rozměr, není to žádný superman, ale člověk, jako každý druhý. Jestli je to kladná či záporná postava, ať posoudí každý sám.
Na CD v podání podmanivých hlasů Hany Maciuchové a Jiřího Adamíry dostává tato velice osobitě pravdivá klasika nový rozměr :))
Co může člověka přinutit vzdát se svých zásad? Zříci se svého přesvědčení, své země a svých tradic a předat snahu kolegů do rukou nepřítele? Co jiného než lidský faktor. Ale kdo je vlastně tím zrádcem a jaké pohnutky, ho vedly až k tomu nepravděpodobnému kroku? A dá se vůbec považovat za zrádce, pokud známe celou pravdu? A jaká je vlastně celá pravda?
Odpovědi nejen na tyto, ale i další otázky dostaneme při četbě Lidského faktoru. Špionážním románu o lidství v jeho vznešené i temné podobě. Románu čtivém i napínavém. Prostě románu, který neudělá ostudu v žádné knihovničce.
Knihu mi doporučil kamarád, tak jsem od ní čekala více. Možná je to tím, že já jsem žena a on muž:) Začátek mne nechytl, ale ke konci to už mělo spád.
Autorovy další knížky
| 1957 |  Tichý Američan |
| 1947 | Moc a sláva |
| 1994 | Lidský faktor |
| 1964 |  Ministerstvo strachu |
| 1961 | Náš člověk v Havaně |
Greene je zajímavý spisovatel. Zdá se, že jeho romány jsou rozvláčné, zbytečně nabobtnalé, se spoustou nedůležitých informací. Pak se ale ukáže, že pokud se naladíte na tu správnou vlnu, což se obvykle stane samo sebou, vnímáte lépe jeho skrytý humor, jeho ironii a celé to začíná dávat větší smysl. Román získává větší hloubku, zadírá se pod kůži. Nejde o rychlou akci. A to doslova platí pro tento román. Snad polovina je celkem zdlouhavá i trochu nudná, ale postupně přicházím Greenovi na chuť a druhá polovina má větší spád, napětí, je to skoro thriller, ale i přesto si Greene stále občas dělá trochu legraci. Čím víc knih od něj čtu, tím víc mu asi přicházím na chuť. Tato kniha patří mezi ty rozhodně lepší. Oceňuji i moc pěkný doslov Hany Žantovské. 75-80%, 17. 12. 2024.