Liljecronův domov

22.06.2022

Smrti se bála nejméně ze všeho. Smrt pro ni znamenala jen krásný dlouhý odpočinek...

Smutné, trýznivé, plné neuvěřitelné vnitřní síly, odvahy i naděje - že jednou bude líp. Příběh o odříkání, pokoře, lásce, víře i daleké cestě za domovem.

Postavy v tomto příběhu jsou neotřelé a poznamenané tvrdým životem, ať už jde o bývalého kavalíra z Ekeby, kterého zdánlivé šílenství žene z místa na místo a nikde nemá stání, nebo o Maju Lisu, které osud připravil trnitou cestu za štěstím.

Ne tak skvělé jako Gosta Berling, ale líbilo se mi to.

22.08.2021

Moje milovaná kniha, jediná, kterou čtu opakovaně už od mládí, kdy jsem měla velmi blízko k Maličké. Později jsem více cítila s Majou-Lisou a nyní jasně vede maminka Maličké. Za pár let budu ažurovat povlečení s babičkou. Všechny věky ženy mají v knize své nezastupitelné místo.

14.08.2020

Pro mě příliš romantické, ale milé.

19.05.2020

Jeden z kavalírů z Ekeby a jeho vzácné druhé Já...

02.08.2019

taká rozprávočka :)

15.02.2018

Sympatická hlavní postava Maji Lisy a o to větší mrcha byla macecha. A pěknej závěr, kde se ukázalo, že domov neni domovem úplně doslova.

13.01.2018

Zaujal mě její obal, ale co bylo uvnitř byl malý drahokam. Při čtení jsem vše prožívala s hlavní hrdinkou Majou-Lisou a držela jí palce. Možná je příběh místy naivní, ale tančící skřítci do skandinávské krajiny patří a kdo tam někdy delší dobu byl, ví, že tam asi opravdu žijí :-)!

05.10.2017

Na první pohled jednoduchý styl vyprávění, který mě ovšem okamžitě vtáhl do děje. Děj plyne lehce spolu s popisem severské přírody s nádechem tajemna a starodávných časů. Líbila se mi postava Maličké. Přesto, že kniha není příliš obsáhlá, byla jsem s touto knihou velmi spokojena.

11.06.2017

Nepříliš rozsáhlý a jednoduchým jazykem vyprávěný příběh dcery, otce a macechy.
První polovina mě docela navnadila, začátek vyprávěný z pohledu třetí osoby (malé holčičky) a popis nelehkého postavení Maji Lisy je vtahující a kdo by s ní nesoucítil, nemá srdce. Je to dívka z rodu těch obdivuhodných austenovských hrdinek, které svému nelehkému osudu čelí s důstojností a stále se starají spíš o blaho ostatních, než o své vlastní. Leč zvraty v poslední třetině jsou dílem podivné, dílem tak trochu popírající jistoty, na kterých příběh doposud stavěl. Závěr je nepochybně patřičně romantický a dojemný, jen jsem se nemohla ubránit dojmu, že by si milá Maja Lisa zasloužila lepšího nápadníka.
Poznámka na konec: smysl názvu knihy se odhalí až na poslední stránce.

26.05.2017

Četla jsem v listopadu 2006. Podle mých poznámek:
Romantický příběh, i trochu o víře ve skřítky a tajemné bytosti. Popisuje vztahy na švédském venkově u vyšší třídy.
Hezké.
Citát:
"Říká se, že kdo dostane macechu, dostane i otčíma."