Líp už bylo
Jiří Sivok
https://www.databazeknih.cz/img/books/50_/502260/bmid_lip-uz-bylo-eND-502260.png
4
121
121
Dvanáct let po atomové sprše. Osm let po všudypřítomné temnotě jaderné zimy. Šest dlouhých roků od doby, kdy lidé zjistili, že z nitra planety Země uniká plyn hubící plody v tělech matek. A pak je tu Cappy. Jako jeden z mála přežije útok ruských nájezdníků na Temelín a chce se dostat zpět do Českých Budějovic. Cesta je však nebezpečnější, než si dokáže přestavit. Neuvědomil si totiž, že… LÍP UŽ BYLO.... celý text
Přidat komentář
Podobně laděné postapo bych normálně hodnotil o fous méně. Jenomže zde je přítomno něco, co už tak depresivní příběh posune na vyšší level. Autor se totiž s postavami nemaže (byť jde cítit, že je má rád) a každá sebemenší chybička znamená emoční ekvivalent jízdy na provaze za vozem sadistického řidiče, milujícího dlouhé projížďky. Nekompromisní, kruté a nespravedlivé - je to četba, která s čtenářem pohne. Vyvolala podobné pocity jako lepší Ketchumovky (což je míněno jako pochvala).
Navzdory temnému tématu na mě sem tam mrknul záblesk humoru (případně si to přeložte tak, že jsem zlá sadistická bestie, která se směje u smutných věcí). Oceňuji rovněž narážky na jiná známá díla; jelikož mně Duna (kniha) nebavila, neměl jsem tady s jemnou vykrádačkou názvů problém (byť mi ponejprv přišla v Česku podivná). Oproti tomu mi neseděl výraz ghůlík, ale to už je problém, se kterým se musím vypořádat sám. Když už jsem u brblací části svého komentu, obecně mě nezaujala obálka (military styl), byť po přečtení jsem k ní vstřícnější.
Závěrem ale musím říct, že tato kniha dobře odvedený kus řemesla, jehož síla spočívá v realistickém vyobrazení (ne)lidskosti. Právě pro ono trnutí srdce u jedněch čtenářů zaboduje, zatímco jiným bude spíše vadit.
Hodně temný kousek, který byste neměli minout, protože... bude hůř.
Naturalistické, drsné, temné, deprimující, ale člověk se nedokáže od knihy odtrhnout. Nejhorší na tom je to, že naším / lidským / přičiněním přestává být pro lidi planeta Země bezpečná.
Tato útlá kniha mi více připadala jako poatapokalyptická novela s hororovými prvky (něco od kanibalů a vražd) ... četlo se to skvěle... jak děj je posezen do České republiky budoucnosti....
Koncentrovaná deprese. Povedená. Miluju to! Jazykově se to čte výborně, obsahově sice méně, ale to se dalo čekat od takového názvu (a navíc mě to vůbec netrápí :D ). Podobnou bezmoc jsem naposledy pocítil při sledování filmu Volyň. Líp už bylo je sice fikce, ale co my víme? Čistých pět hvězd.
Co napsat o knize, která je tak odporná a beznadějná, že Metro 33, nebo Spad jsou proti ní lehce romantické komedie, hemžící se filantropickými postavami?
Snad jen tolik, že přesně takhle by se lidé nejspíš skutečně chovali, kdyby pár psychopatů zmáčklo červená tlačítka.
Přes to všechno (možná právě proto) mě kniha donutila nepustit ji z ruky, dokud jsem ji na jeden zátah nepřečetl. Díky Bohu, že má jen 131 stran. Víc času bych v tomhle odpudivém světě po "Velké chybě" asi nezvládl.
A teď mě omluvte, jdu si na uklidnění pustit velmi krotký film na podobné téma s názvem Vlákna (1984).
Tak vážení, číst podobné knihy v současné době je čirý masochismus... Vyprávění mozka Cappyho (jako to pitíčko) je neskutečně děsivé. Co by se dělo po dvanácti letech od jaderné výměny, která se sice naší kotlince napřímo vyhnula - nicméně nejednou vás napadne, že by vlastně bylo bývalo možná lepší, aby to tenkrát prdlo i do našeho ďolíčku... Chtělo by se mi napsat konec pesimismu, ale to od téhle knihy nečekejte. Kdo nemá rád temné drsárny, nechť se od téhle knihy drží dál. Ostatně autor varuje už názvem, že, takže nikdo nemůže říct, že nevěděl, do čeho se pouští.
Super. Syrový, temný, atmosférický.. O ZOO Hluboká bych vydržel číst i další pasáže..
Líp už bylo... přesně toto vystihuje tuto knihu. Čistokrevné postapo, kdy malý rozsah dodává na intenzitě příběhu.
Rezignace, zmar, krutost, beznaděj jsou ingredience tohoto příběhu. Autor se s tím nemaže, hrdinům svého příběhu nedopřeje luxus optimismu. Přežijí ti, kteří rezignovali na lidství. Je jedno, jak jste obezřetní, život Vám dá stejně přes držku.
Literárně skvěle zpracované, intenzivní, surově, nelidsky syrové.
Takových příběhů už tady bylo hodně. Dokonce tu bylo i dost těch, které se odehrávají na území bývalé České republiky. Takže v tomto směru Sivok nepřináší nic moc nového. Na ploše 132 stran však rozehrál syrové komorní drama, v němž sledujeme cestu jedné rodiny apokalypsou zničenou krajinou. Síla Sivokovy knihy je v beznaději, která z ní navzdory snaze Cappyho a Sněžínovi rodiny přežít z knihy sálá. Říká se, že extrémní situace odhalí jaký člověk opravdu je, no pokud je to pravda, tak si lidstvo vůbec nezaslouží žít. Komu se líbila série SPAD, Rok Havrana nebo třeba Drsný spasitel, neměl by knihu minout. Je vážně dobrá. Ale nečekejte žádné Hrdiny z Istanbulu, ti v Sivokově apkalypse zhebli jako první.
Líp už bylo Jiří Sivok
Tuhle knížku jsem si odvezla ze světa knihy se spoustou dalších českých autorů. Já nevím, jak vy, ale většinou při čtení nemám název díla na paměti. Možná proto, že v poslední době, moc často nemají s dějem knihy moc společného.
Při čtení, Líp už bylo, jsem se dost často vracela k obálce knihy a hledala. Aspoň malý náznak naděje, který by mě ujistil v tom, že to nedopadne tak jak si myslím. Tentokrát byl ale název všeříkající.
Tenoučká knížka, která vás zavede do postapo České republiky. Do doby jaderné zimy, kdy řádí strašný virus a každý se bojí každého. A musím říct, že je to zpracované tak skvěle, že vám popisy známých měst jako České Budějovice, nepřijdou tristní, ale naopak. Měla jsem při čtení podobný pocit jako při sledování Last of us, akorát, že - Líp už bylo.
Příběh obyčejných lidí, kteří se snaží přežít v době, kdy se píše poslední kapitola lidstva.Těch pár hrdinů, kteří se ještě snaží být slušní a doufají v zázrak, ale -Líp už bylo.
Dá se to přečíst za jedno odpoledne a doporučuji těm, kteří mají rádi drsné postapo, které si na nic nehraje. Které bere lidi tak, jak jsou a dokáže předpovědět, v jaké zrůdy se můžeme proměnit.
I tak si knížku užijete a ve chvíli, kdy vám dojde, že ono zmiňované Líp už bylo, je doba, ve které jsme my teď, po přečtení poslední stránky se k ní rádi vrátíte.
Oceňuji přesnost zasazení reálií, které tomu dodaly atmosféru a množství popkulturních odkazů, vyvolávajících skutečný stísněný pocit. To, že autor píše lehce a čtivě je bonus, kterého si nevšimnete, protože pořád čekáte, kdy už v tom příběhu bude líp, než vám to dojde
Může být něco horšího než jaderná válka? Ano, může. Ještě horší, by bylo podobnou katastrofu přežít. O tom co by následně mohlo nastat, vypráví tento kratičký příběh plný deprese a beznaděje. Audiokniha je velice vydařená a načetl ji pan Jiří Wittek.
Věřím, že každému, kdo je fanda postapokalyptických příběhů se kniha bude moc líbit. Doporučuji, velmi zdařilá kniha.
Postapokalyptický horor, který nešlo odložit, a přitom svojí reálností a brutalitou, jak mentální, tak fyzickou, se téměř dělalo špatně. Skvěle napsané dílko, které ve mne vyvolávalo obdobné pocity jako při četbě "Cesty" od McCarthyho. A možná v "beznadějnosti" šel Sivok ještě dále.... Pro příznivce tohoto žánru určitě doporučuji :-)
"Uvědom si, že žádné druhé šance nejsou, chlape! Je jen to, co můžeš udělat ty, a nebo to, co můžou jiní lidi udělat tobě. Jsi Mozek, začni ho kurva používat! Žádný nový, lepší svět nepřijde, tohle je konec. Čas na zábavu..."
Tak se to přeci jen stalo. Lidi proti sobě šli atomovkou. Příběh se odehrává pár let po atomové spršce. Cappy unikne ruským nájezdníkům na Temelín a chce se jen dostat do Českých Budějovic. Cestou potká Sněžína a jeho dvě děti. A od té doby jde všechno do prdele...
Jde o brutální, surové postapo vypravování, vystihující samotnou podstatu lidství. A tou je, že nic takového jako lidství neexistuje. Je akorát zvěrstvo, páchané často prostě jen tak, protože MŮŽOU. Lidé se stávají nelidskými stvořeními, kterým je vše ukradené. Takzvaní tvorové doby poatomové...
Poslechla jsem si jako audioknihu, předčítá Jiří Wittek a dokázal se tak moc skvěle na příběh naladit, že se mi útroby svíraly hnusem a úzkostí při jeho prožívání všech těch zrůdných událostí. Dlouho mnou žádná (audio)kniha takhle emocionálně neotřásla. Celá událost vyjadřuje přesně tu obavu, co by se stalo, kdyby lidi přestal svazovat řád a pravidla? Inu, pak by opravdu platilo, že živí by záviděli mrtvým...
Jako rodačku z jižních Čech mě obzvláště bolelo číst o mých oblíbených místech jako o novodobé mučírně, či koncentračním táboře. Kniha ve mě zanechala kráter plný bolesti, pocit zmaru a bezcenosti. Protože kdo by chtěl žít ve světě, kde kolem vládne smrt, veškeré hodnoty se vypařily a z lidí se stávají kanibalové jen tak? Autor nenechá člověka vydechnout a nenabídne ani špetičku naděje, ono posvětné světýlko na konci tunelu. Vytkla bych jedinou věc a to je událost posledních stránek, za mě zbytečně překombinované a bez této události by se kniha směle obešla. Hodnotím 4,5/5 a knihu si určitě koupím i v papírové podobě..
Na popud knihy vznikla skladba Dým a prach od kapely Hand Grenade, která mi na konci knihy totálně sebrala vítr z plachet...
Tato útlá knížečka čtenáři líčí situaci v České republice po atomové sprše. Jedná se o postapokalyptický příběh skupinky lidí, jejíž zkušenosti postupně odkrývají svět, kam autor děj zasadil.
Dílo je komplexní v mnoha ohledech: popisy toho, proč to v ČR vypadá, jak to vypadá, pozadí života hlavního hrdiny Cappyho a jeho myšlenky, dále společenský konflikt a souboj o "moc", následky sprchy ovlivňující zdraví, a mnoho dalšího.
Hlavním tématem je naděje, která dodává sílu jít dál. Autor dále hravě odkazuje na další díla - hudební i knižní, to je pro mě jako čtenářku velké plus - miluju takovéhle odkazování. A v neposlední řadě se mi líbí dvojí rozměr jazykových vyjádření, kde se střídá Adalbertova vs. Cappyho slovní zásoba. Je tím krásně vyobrazena existenciální změna, kterou si hlavní postava knihy prošla.
Tak tahle knížečka svému titulu není vůbec nic dlužná... Příběh, který slabší jedince přiměje zvýšit svoji obvyklou dávku antidepresiv!!! 129 stránek naprostého zmaru a syrovosti... Co se týká beznaděje a ponurosti postapokalyptického světa, myslím, že předčil i Cormacovu Cestu.... Určitě nejpesimističtější postapo, co jsem kdy četla.
Pointa je příslovečná, tak trochu pekelná třešnička na tom zasmrádlém a téměř shnilém dortíku.... Tleskám
Líp už bylo, teď už bude jen hůř. Tohle je postapo jízda do říše deprese. Co se může pokazit, to se taky zaručeně pokazí a to hned nadvakrát. Bylo i dost strašidelné, jak vše působilo reálně. Jedinou chybu knížka má a to, že byla příliš krátká. :)
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie zbraně horory válečné sci-fi české sci-fi České Budějovice dramata sci-fi postapokalyptická sci-fiAutorovy další knížky
| 2020 |  Smrt bývá nehezká |
| 2022 | Líp už bylo |
| 2022 | Pár zbytků pro krysy |
| 2010 | Příběhy noci |
Prichádzam s ďalšou knižkou od vydavateľstva goldendogbooks, tentokrát od českého autora Jiřího Sivoka Líp už bylo zo série Zrnka temnoty.
Prišiel rok 2045, nastala Veľká chyba a všetko sa zmenilo. Svet už nikdy nebude taký ako predtým. Ľudstvo sa značne preriedilo, nastala jadrová zima a hŕstku ľudí, ktorá prežila trápia rôzne choroby.
Hlavnou postavou je Cappy, ktorý sa po tom, ako prežije útok ruských nájazdov na Temelín vydáva do Českých Budějovíc. Na tejto ceste stretáva rôznych ľudí so svojimi trápeniami a bolesťami. Všetci si uvedomujú, že lepšie už skutočne bolo a každý sa snaží prežiť ako sa len dá. Niektorí slušnejšie, žijú zo dňa na deň, ale sú tu aj takí, ktorí sa moc rozhodli zobrať do svojich rúk a už tak biedny život robia druhým ľuďom ešte komplikovanejší.
Táto tenučká knižka má v sebe akciu, dramatickosť, smútok, trpký humor a dej vyslovene odsýpa. Je ukážkou čoho všetkého sú ľudia schopní, keď vedia, že lepšie už bolo a svet sa rúti do záhuby.
Sivok vytvoril drsný a temný svet a so svojimi postavami sa absolútne nemazná. Kniha je aj na zamyslenie sa nad tým, kam až ľudské činy a pýcha môže zájsť a ja len dúfam, že ľudstvo sa nevydá touto cestou. Knihu odporúčam priaznivcom postapokalyptických trilerov a hororov.
Knihu som čítal v rámci štafety a za poskytnutie knižky ďakujem samotnému autorovi.