Lips Tullian: nejobávanější náčelník lupičů & Černý Filip
Kája Saudek , Jaroslav Weigel
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/47473/bmid_lips-tullian-SKX-47473.jpg
5
121
121
Lips Tullian série
Album obsahuje dva černobílé komiksové příběhy, které jsou osobitou parafrází loupežnického románu z 18. století. V nezaměnitelné výtvarné interpretaci Káji Saudka album seznamuje čtenáře s neuvěřitelnými dobrodružstvími saského šlechtice, který se v 17. století stal z nešťastné lásky obávaným náčelníkem lupičů. Jako vůdce hrozivé Černé roty však trestá pouze bohaté, chudým pomáhá a je jejich ochráncem. Literárním podkladem pro toto zpracování byl historický dobrodružný román Quidona z Felsů z 18. století.... celý text
Přidat komentář
Budeme-li se bavit o klenotech českého komiksu, Lips Tullian mezi nimi bezesporu zastupuje přední místo, jestli rovnou není zlatou korunou, diamanty osázenou. Tohle je prostě fantastická věc, stojící na práci Káji Saudka. Tím nechci zpochybňovat kouzlo scénáře Jaroslava Weigla, avšak teprve souhra těchto dvou géniů dokázala vdechnout šestákovému krváku šmrnc veledíla. Přitom nejde o nic složitějšího, než veselé dobrodružství plné chrabré statečnosti, horoucí lásky a spravedlnosti pro všechny. Asi proto seriál komunistům tak vadil, protože ani jedno z toho jim nikdy nic neříkalo.
Tímto bych chtěl poděkovat redakci nakladatelství Plus, které původní příběhy na pokračování vydalo v důstojné podobě a navrch přidalo i nikdy nedokončeného Černého Filipa. Dalo mi tak možnost vrátit se o třicet let nazpět, do doby, kdy jsem jako klučina hltal stránky Stříbrného pokladu a Konce Sahrbergovy bandy a tajně snil, že by epizody z Mladého světa mohly jednou spatřit světlo světa v souhrnném vydání.
Moje láska k autorovi se zrodila v pozdních 80tých, svázané zadní strany Mlaďáku po mámě nás uváděly ve směs úžasu a nadšení, s občasným pozastavením se nad zvláštními náznaky erotiky, humoru, nadsázky a invence, která vtipně boří zaběhnuté konvence žánru.
Později jsem pokračoval Zlatým koněm, 3x, speleologickou linkou a nakonec se vrátil opět k Lips Tulianovi.
Nedávno jsem se pochlapil, a vyvedl ženu na výstavu v Tančícím domě, a přestože neznám autora komplet, dělal jsem jí myslím docela erudovaného průvodce. Trochu (ale ne moc) mě překvapilo, že něžné náznaky erotiky které jsem chytil v "dětské" části tvorby autor dotáhl se stejným zaujetím jako jeho bratr ve fotografii, zajímavě byla na výstavě zachycená i linka specifického humoru, a úplně mě dojala stránka Lipse Tuliana vytržená z Mladého světa, právě tak okousaná a zažloutlá jako moje svázané posvátné pergameny z dětství.
Čo k tomuto napísať. Snáď len to, že keď toto vyšlo, od radosti som sa takmer... Fakt, že takmer naozaj:)))
Skvělý příběh z posledního listu Mladého světa - tím vždycky končíval pracovní týden, páteční Večerní Praha a poslední výtisk Mladého světa :) co dodat.
jako dítě jsem u babičky na půdě našla mladý svět. A tam byl tento komiks. stránky jsem vytrhala a složila dohromady. Ale když jsem se vdala a odstěhovala , mamka je vyhodila.
říkala ty cáry papíru. Teď by jsem si ho ráda přečetla celý.
Půjčeno za účelem "doplnění vzdělání", bez přehnaných očekávání. Texty ponechané v archaické češtině (Běda ti, padoušský Martiniče!), popis zvuků (OÚÚNZ), vložené mikrovtípky – to všechno mě nakonec královsky bavilo.
Přiznávám, že jsem zklamaná. V žádném případě komiksem samotným, ten je ve své genialitě prostě neohvězdičkovatelný a 5 jich dávám jen proto, že víc už bohužel nejde. Ale zpět k mému zklamání: já jsem se totiž těšila, že když už byla kniha vydána s takovou pompou (a tak draze), že v ní budou zahrnuty veškeré Lips Tullianovy příhody. A ono ne...
Kresba úchvatná - tolik nápadů, detailů, kterých si čtenář zprvu nevšimne, tolik jemných narážek na popkulturu! Scénář není špatný, ale občas je zbytečně zamotaný a zápletka je zdlouhavá. V některých částech jsem netušil, o co tam vlastně jde.
Příběh mě moc nenadchnul, hlavně kvůli napojení každé stránky na další z důvodu vycházení v Mladém světě. Ale na druhou stranu sem byl unešenej z těch maličkostí, které pan Saudek vložil do každého obrázku :)
Jak všichni víme, komiks je médium pro děcka, v lepším případě pro nedozralé jedince, kteří si naivně myslí, že už dospělosti dosáhli a které je nositelem pokleské zábavy bez hlubšího poselství. Ano, tak to je přesně tato publikace:-) Tato úžasná publikace, kterou čísti je jedna velká radost až na kost. Původní formát dává vyniknout každé drobnosti a nádherným vychytávkám. Každý jich tam našel určitě mraky, mě celkem potěšily Bony v rukou jednoho drážďanského šlechtice, Sahrberg jak se vracel z kláštera to vypadalo to úplně jako Krakonoš z večerníčku, RAJ u jednoho hostince, Batman ten tam byl myslím třikrát různě schován atd. Jde vidět i vývoj, kdy Kája některé strany později koncipoval v docela odvážných složeních, kdy ze začátku musel dávat i šipky odkud kam číst, protože lidé nebyli zvyklí dostávat do rukou tuto prohnilou kreslenou podzábavu. Sešit se Stříbrným pokladem a koncem Sahrbergovy bandy jsem jako malý přečetl snad stokrát a jsem moc rád, že jsem si doplnil i další dobrodružství Nejobávanějšího nálčelníka lupičů. Černý Filip už byl slabý, ale i tak je s podivem, že v sedmdesátých letech taková věc mohla vycházet. Opravdu nádherná a překrásná věc, pro jejíž formát mám jedno zvětšené patro knihovny a proto mi pěkne vejde vedle Arkwrighta, atlasu světa a podobných velkých knih, takže v tomto ohledu v pohodě, jediné, co se mi tam opravdu nevleze je toto: http://www.databazeknih.cz/knihy/kosmos-108229, ale to tu už nepatří;-)
Kultovní dílo pro všechny obdivovatele Mistra Káji Saudka, ať už v původní časopisové podobě a nebo takto nově vydané. Při kreslení tohoto komixu byl KS ve vrcholné formě, dílo se dá číst znova a znova a člověk stále nachází nové věci, detaily, drobné vtípky... Opravdu doporučuji.
Na příběhy Filipa jsem se těšil každý týden, když tatínek přijel z montáží a přivezl s sebou Mladý svět, kde byly na poslední straně vtipy (tehdy nejen od českých humoristů ale hodně i od Mordilla) a hned na předposlední i jedna černobílá kapitolka.
To už jsem uměl docela dobře číst (dokonce jsem si sám zařídil přihlášku do knihovny, to ji ale museli rodiče podepsat) a příběhy jsem jen hltal. V tom správném věku a díky nezaměnitelnému Saudkovu rukopisu se mi onen černobílý svět zdál tak zvláštní, kdy zlo mělo tedy tu zlou tvář, podlost se dala rozeznat z výrazu šklebů, statečnost závisela na mocnosti žvýkacích svalů a láska jenom zářila ;)
To kouzlo tomu příběhu zůstalo i po letech, byť můj obdivně naivní podhled se za ta léta trošku proměnil. Ale občas se s nostalgií ty stránky prolistuji… Supr!
Jinak poznámka k autorovi: svého času jsem z romantiky drsně prozřel, když jsem viděl Saudkovu souběžnou notně sexistickou tvorbu, do jisté míry parodující americké plakáty.