Lišiak Pax
Sara Pennypacker
https://www.databazeknih.cz/img/books/34_/344367/bmid_lisiak-pax-4dw-344367.jpg
5
122
122
Chlapec Peter a lišiak Pax sú nerozluční priatelia, odkedy Peter líščie mláďa zachránil. Lenže jedného dňa sa stane čosi nepredstaviteľné. Otec narukuje do armády a prinúti Petra vypustiť lišiaka späť do divočiny. O chlapca sa má postarať starý otec, päťsto kilometrov od domova. No pre Paxa tam nie je miesto. A tak sa chlapec – napriek blízkosti vojny – vyberie svojho lišiaka hľadať. Pax medzitým vytrvalo čaká na svojho chlapca a vydáva sa na vlastné dobrodružstvo... Oceňovaná autorka Sara Pennypackerová prináša čitateľom dojímavý príbeh o cene za vojnu a o sile priateľstva.... celý text
Přidat komentář
Kdyby Petr nepotkal Paxe , bůhví jak by vůbec začal tenhle příběh. Napsany tak, že jsem se ocitla přímo na místě, kde lišák Pax začal svou dlouhou cestovatelskou pouť zpět do tepla. Najít Petra a jeho domov ! Úkol zněl jasně, ale jen tak jednoduše splnit nešel. Mezitím Petr tajné sbalil věci s pevným rozhodnutím: Najít Paxe a přivést ho domů! I přes protesty jeho otce. To on za to může- nejdřív vstoupí do armády, když maminku nemám , je pořád uzavřený a tak chladný. Nemůžu mít ani jedno zvíře, protože táta musí bojovat. Ale já ho najdu! Takové by byly myšlenkové pochody mladého chlapce.
Vydal se sám daleko, zažil neuvěřitelné, ale jestli byl účel cesty úspěšný, ukáže čas, za který knihu přečtete :)
Tak laskavý příběh plný zvířecí lasky a oddanosti jsem zatím nečetla️
Knihu jsem kupovala svým dětem, ale nakonec jsem to byla já, kdo se do ní první ponořil. Pro mě, jako mámu, skvělá jednohubka. Střídání dvou pohledů je skvělá volba, kniha je jednoduchá, válka jen dokresluje příběh, ve kterém je spousta poučení, tak přirozeně vloženého, je tam i pár obrázků. Konec je výborný.
Doufám, že mě děti příběh pohltí. A i kdyby ne, já si knihu užila. Mohu jen doporučit.
Krásný příběh o chlapci a jeho lišákovi.
Knížka je určena pro mladší čtenáře,ale to neznamená, že nezaujme i ty starší.
Příběh mě bavil a ráda jsem se ke knize vracela. Člověk si u ní krásně odpočine a ještě si s hlavními hrdiny prožije jejich cestu.
Abych byla upřímná tak mě o něco více bavili kapitoly Paxe než Petra.( A ano nebudu lhát Paxe jsem měla i radši) Každý z nich tam měl vlastní dobrodružnou linku a každá z nich byla svým způsobem zajímavá.
Jak jsem říkala kniha je určena především mladším čtenářům okolo 11 let, tak v ní nenajdete moc popisů postav nebo jejich myšlenek.
Prostředí války je v knize zpracováno dobře je tam jen na pozadí.
Nakonec bych ještě chtěla pochválit nádherné zpracování knihy. Uvnitř se nachází pár úchvatných ilustrací a ta krásná obálka !
Určitě můžu doporučit :)
4,9/5*
Paxe jsem dlouho odkládala, protože jsem si myslela, že bude příliš dětský a nebude mě bavit, ale musím říct, že tohle rozhodně není kniha (jen) pro děti, naopak si myslím, že k do ní musíte dozrát, abyste pochopili její hloubku.
Nesedla jsem si z toho teda úplně na zadek, ale rozhodně to byl příběh, který ve mně bude nějakou dobu rezonovat.
Příběh mě uchvátil, ukrývalo se v něm tak akorát napětí, lásky, moudrosti i oddanosti, a to jak ze strany chlapce, tak lišáka - o dvou, a přeci ne dvou :). A je jen na čtenáři je objevit. Zaujal mě pohled na děj ze dvou úhlů, a mile překvapil, například jsem čekala že kdyžtak lišákův pohled bude trochu nudný, nicméně tomu tak rozhodně nebylo. I ponaučení je tam přistrčeno nenápadně, tak, jak to mám ráda. Takovéhle knížky by měly mít děti za povinnou četbu, a - jak už asi tušíte :) - rozhodně doporučuji
Příběh je podobenstvím o svobodě, o válce a míru, o víře v sebe sama. Petr se po smrti maminky upne na liščí mládě, které najde. Když Petrův otec vstoupí do armády, přinutí syna, aby lišáka vrátil do přírody. Jak se Petr a Pax vypořádají se zradou? Při hledání cesty k sobě se občas cítí zmatení.
Nádherná knížka, která mě chytla za srdce. I když již nespadám do dětské kategorie, i tak stále ráda vyhledávám tyto knihy. Člověka přivedou k zamyšlení, co by se bylo stalo, kdyby se to nestalo. Jak by třeba pokračovala kniha, kdyby neměla takový konec, jaký má. Velice mě oslovilo, jak se paní Vola ujala Petra a učila ho, jak přežít v těžkých podmínkách, a on se jí za to odměnil tím, že jí pomohl se znovu vrátit do života. Obdivuju i Paxe, nevěřila bych, že jsou lišky tak chytrá zvířata. To, jak se stále díval na svého chapce, jak na něj nezapomněl, ale poznal i jiný způsob života, našel novou rodinu. Knihu vřele doporučuji k přečtení, nejen dětem, ale dospělým. Každý z nás si z ní něco odnese :)
Díky jedné z posledních dílen čtení minulého školního roku, která u nás v litvínovském čtenářském klubu probíhala a jejíž tématem bylo předvídání, se mi dostala do zorného úhlu kniha Pax: Můj liščí přítel. Sama bych po této knize nesáhla, protože nevyhledávám knihy se zvířecím hrdinou. Tehdy mne ale zaujalo, jak o knize mluvila jedna dívka z klubu. V následné diskuzi jsme se snažili všichni předvídat, jestli se chlapec Petr má ještě někdy šanci setkat se svým liščím přítelem Paxem. Nejvíce mne oslovilo, když zmíněná dívka prohlásila, že je kniha vyprávěna, jak z pohledu chlapce, tak z pohledu lišáka. Vylíčení jedné situace z pohledu více postav je právě tím, co mě na knížkách láká. Při samotném čtení jsem ovšem zjistila, že příběhem provází čtenáře vypravěč s tím, že se jeho pozornost střídavě upírá na chlapce a na lišáka. I přes toto zklamání jsem si ale čtení knížky užívala. Hlavním lidským hrdinou je chlapec Petr, který na popud otce opustí svého největšího přítele, lišáka Paxe a je nucen přestěhovat se daleko k dědečkovi, protože se blíží válka. Čtenář pak v jednom dějovém pásmu sleduje, jak se Pax vyrovnává s životem ve volné přírodě, touží po návratu chlapce, sbližuje se s dalšími liškami a postupně se osamostatňuje. V druhé příběhové linii je čtenář informován o těžkostech ale i radostech, které potkávají Petra v jeho snaze o opětovné setkání se svým zvířecím přítelem. Hlavní dějová zápletka ovšem nebyla tím, co mne na knížce tak zaujalo. Tím nejzajímavějším pro mě bylo setkání Petra s postarší ženou Volou, která již jednu válku zažila a která ji poznamenala tak silně, že se rozhodla žít sama v ústraní. Vola se již mnoho let snaží najít cestu sama k sobě a vyrovnat se s tím, co za války dělala. Hluboce mne zasáhly její myšlenky a nejvíc tato pasáž:
„Najednou jsem zoufale toužila vědět, kdo to byl. Odkud pocházel, co ho bavilo, kdo ho miloval. Ústa měl otevřená, jako by mi snad chtěl něco říct. V tu chvíli jsem si uvědomila: že i když to byl chlap, i když byl jiné rasy, i když vyrostl v úplně jiné zemi – možná jsme měli hodně společného. Myslím důležité věci, mnohem důležitější než která armáda nás odvedla. Dva, a přece ne dva. Ale já ho zabila, takže teď už jsme se to nemohli nikdy dovědět. Prohledala jsem ho, ale nehledala jsem zbraně, ale stopy po tom, kdo to byl.“ (ukázka ze str. 160)
Citovaná pasáž mne zasáhla dvojnásobně. Jednak rezonovala s tím, k čemu jsme na klubech s kolegyní směřovaly – ke snaze zamyslet se nad chováním postav a být k nim shovívavější a chápající. Jednak stála za mým největším AHA momentem v životě: konečně jsem pochopila, že můj opakovaný sen z dětství, ve kterém jako Vola prohledávám mrtvého muže, měl souvislost s úmrtím mé prababičky. Ve svém snu hledám u muže v zimním kabátě osobní věci, které by mi napověděly, o koho se jedná. Prohlížím mu kapsy a nacházím pouze svaté obrázky, jinak nic víc. A až po tolika letech mi došlo, že ty svaté obrázky odkazovaly na ty, které jsem viděla na mrtvém prababiččině těle při svém posledním pohledu do její rakve. Pochopení přišlo jako blesk z čistého nebe, když jsem se večer ve sprše vrátila v myšlenkách k této pasáži. Ano, ve sprše. Tam si totiž často přemýšlím o tom, co zrovna čtu.
Je podle mě škoda, že tato kniha je v knihovnách zařazována běžně jenom do dětského oddělení, protože toho může mnoho nabídnout i dospělému čtenáři.
Nádherný příběh o přátelství malého chlapce a lišáka. Veselý, smutný, vážný, hravý, hlavně ale dojemný. Příběh je doplněn krásnými ilustracemi. Knížku bych nedoporučila příliš mladým čtenářům, pro ty by mohla být možná příliš temná.
Příběh o chlapci, který byl nucen, kvůli otcově nástupu do války, opustit svého lišáka. Petr (Chlapec) posléze zjistí, že nedokáže bez Paxe (lišák) být a vydá se ho hledat.
Pax se učí přežít ve volné přírodě, kde ho čeká spoustu nástrah. Petr nachází sám sebe a ani on to nemá na své cestě jednoduché.
Petr se setkává s podivnou paní jménem Vola, která Petrovi pomalu odkrývá své největší ,,strašáky".
Konec je trochu nečekaný, ale vše dobře dopadne.
Zamilovala jsem si charakter Voli a statečnost Petra. Moc se mi líbila myšlenka ,,dva a přece ne dva".
Jediné, co bych knize vytkla je trochu pomalý rozjezd. Jinak je kniha spíše odpočinková.
Milý příběh o přátelství lišáka s malým chlapcem. Zrada, která Paxe poznamenala, byla vyvážena Petrovou lásku s němu, kdy tento jeho lidský kamarád byl také obelhán svým otcem. Petr se na cestě hledání naučil spoustu nových a potřebných věcí, ale nejen že uměl brát, on především dával a nakonec to byl on kde nesmazatelně přivedl Vovu na cestu jejího nového života. Na konci tohoto dojemného příběhu zvítězilo, že každý ví, kam patří. Lidé k lidem, zvířata k zvířatům.
Jako druhou knihu za květen jsem přečetla Paxe, kterého jsem viděla už dávno. Ze začátku jsem očekávala prostě milou roztomilou knížku o přátelství mezi lišákem a lidským klukem. Tak jsem k tomu vlastně i přistupovala, skoro bez očekávání.
Začátek jsem prostě tak četla a nevyvolával ve mně žádné emoce. Ale potom čím dál jsem četla, tím víc jsem fandila Petrovi a Paxovi, aby se znovu setkali a byli spolu. Konec mě úplně dojal. Hodně mě bavilo, jak se autorka snažila popsat, jak mezi sebou lišky komunikují.
Když jsem knihu začínala číst, asi tak první třetina mě moc nebavila, ale jakmile se to překotilo do chvíle, kdy byli Pax s Petrem rozdělení a hledali se, hltala jsem každou stránku. Jejich vztah se mi opravdu moc líbil a popisování Paxova dobrodružství v přírodě bylo něco úžasného. Ano, konec byl možná předvídatelný, ale to vůbec neznamená, že by si u toho člověk nemohl poplakat (já sama u toho nejednu slzu uronila).
Krásný melancholický příběh, který se rozhodně dotkne srdce nejednoho čtenáře. Jediná věc, která mi vadila byla určitá a hodně nesmyslná část Petrova příběhu.
Ale části vyprávěné Paxem jsou tak krásně upřímné, nevinné a věrné :)
Koupila jsem knihu synkovi, vzhledem k tomu, že je mu teprve 7 měsíců to bylo hodně předčasné :) neodolala jsem krásné obálce a pochvalným recenzím. Knihu četl i manžel a oběma se nám velmi líbí, už se těšíme až do knížky doroste náš syn a přečteme mu jí :)
Takhle se mě žádná kniha už velmi dlouho nedotkla. Vola je úžasná učitelka. Petr roste a rozumí a je bojovník. A Pax, Pax je lišák. Navíc pozadí knihy je opravdu nervydrásající ukázka toho, jak válka ničí nejen lidi a jejich osudy, ale i zvířata a přírodu. Je to krásná, ale drsná kniha.
Krásny príbeh o sile priateľstva.
Kniha je na jednovečerné čítanie, avšak vtiahne do deja, je plná emócii. Je od 10 rokov, a do tejto kategórie patria určite aj dospelí.
Četla jsem ji už před delší dobou. Synovi nahlas. Chvílemi s hlasem zlomeným, chvílemi jsem jen polykala slzy a čekala, až zase popadnu dech a budu moci ve čtení pokračovat. Není to kniha pro malé děti, ale větší děti ji pochopí a procítí, pokud jsou vnímavější. Potom se budete potřebovat k sobě přitulit a povídat si o tom příběhu a o životě. Jsem ráda za ten neuvěřitelný společný zážitek. Děkuji.
Štítky knihy
láska zvířata, fauna putování války člověk a zvíře lišky
Autorovy další knížky
| 2017 |  Pax, můj liščí přítel |
| 2015 | Klementýnka a bláznivý týden |
| 2015 | Klementýnka a přehlídka talentů |
| 2016 | Klementýnka a rodinná porada |
| 2017 | Klementýnka a naprostý blázinec |
(SPOILER) Originální namet, ale cekala jsem něco víc. Útěk popsány realisticky, ale chudák dědeček. Ten byl takový černobílý.
Kapitoly s lišákem nudné. Ta žena, co se o Petra starala, byla taky divná, stejně jako celá tahle část.
Konec nemastný, neslaný.