Liška Bystrouška
Rudolf Těsnohlídek
https://www.databazeknih.cz/img/books/17_/174631/bmid_liska-bystrouska-174631.jpg
4
193
193
Děj knihy Rudolfa Těsnohlídka Liška Bystrouška, podle níž vznikla proslulá opera Leoše Janáčka a dětmi oblíbený večerníčkový seriál, se odehrává poblíž Blanska, blízko Bílovic nad Svitavou. Také tam lze najít nejednu hospodu, která je podle lišky pojmenovaná. Ve skutečnosti se liška narodila poblíž střítežské hájovny, kde ji našel opuštěnou místní revírník a vychoval ji mezi domácími zvířaty.... celý text
Přidat komentář
Lišku Bystroušku jsem znal z dětství z gramodesky, kde ji četl Karel Höger. A poté, co jsem letos navštívil operu Leoše Janáčka, jsem si řekl, že je na čase si přečíst originál. A bylo to ještě lepší než jsem čekal! Na desce bylo něco jiného (jen některé části), operu si Janáček dotvořil podle sebe, a řekl bych, že originál je nejlepší.
A já idiot myslel, že je to knížka pro děti. Je v tom dost rozverného Vančury. A není divu, že tenhle autor k nám dostal Welzla. I on je v tom nějak cejtit.
Kniha je určena nejen pro děti, ale pobaví i dospělé. Mám ji ráda tu mazanou, svéhlavou, vychytralou, vzpurnou, protřelou lišku, která se v hájence setkává se psem Lapákem. Úžasné jsou jejich dialogy v moravském nářečí, vůbec to nářečí je takovým kořením knihy. Bystrouška volí svobodu v lese před hájovnou, ale stejně se tam vrací, nachází tam lehký způsob obživy.Kniha je doplněna vtipnými ilustracemi Stanislava Lolka nebo je tomu spíš naopak ? To už je jedno společně vytvářejí nádherný celek. Moc milé čtení - doporučuji.
Doporučuji číst po částech, stejně jako Bystrouška původně vycházela na pokračování. Bylo to milé, vtipné, moravsky venkovské. Edice Zlatoroh je doplněna skvělými ilustracemi Stanislava Lolka. Docela jsem se divila, jak dobře se text čte vzhledem k svému datu vydání. Na konci jsem zjistila, že byl původní text z roku 1921 upraven. Mám pocit, že kouzlo textu člověk pochopí až s věkem, když jsem ji četla jako povinnou četbu, určitě jsem se nebavilo tak dobře jako dnes.
Bystrouška je kniha mého srdce. Mnohokrát čtená a ještě vícekrát vyslechnuta v neopakovatelném podání Karla Högra. Něco jiného si v ní člověk najde jako dítě - je to krásná pohádka, něco jiného jako student - nádherný příběh o lásce a něco dnes - hloubka a nezadržitelné plynutí života. Zážitek z četby umocněn shlédnutím opery L. Janáčka Příběhy Lišky Bystroušky v čarovných kulisách zámeckého parku na otočném divadle v Českém Krumlově i velmi originálně zpracovaný balet Rádio Svobodná Bystrouška v JČ divadle v Českých Budějovicích. Doufám, že mi život ještě nějaké to setkání s "Bystróškó" připraví a nebo si ho nadělím sama.
Divím se, že mi Liška Bystrouška celý život unikala . Ještě jsem ji nečetla. To jsme ji neměli v povinné četbě nebo jsem tenkrát podváděla a opisovala ? Moje chyba, moje škoda, je to tak krásné a milé čtení, které jsem si vychutnala.
Díky za e knihu zdarma.
Když se revírník Bartoš vrací z hospody, tak v lese chytí zaběhnutou lišku, kterou chce věnovat svému vnukovi. Avšak liška Bystrouška nechce žít v hájovně a uteče, aby znovu začala žít v lese. A když potká lišáka Zlatohřbítka, tak zjišťuje, že život může být opravdu krásný. Lyrická bajka, která bude bavit nejen děti.
Tato knížka ma milo vrátila do detských čias, keď som zbožňoval tento druh literatúry.
Krásná a poetická kniha o moc chytré lištičce. V dětství mě kniha minula, ale jsem ráda, že jsem si ji mohla přečíst nyní v rámci letošní čtenářské výzvy. Řekla bych, že kniha je nejen pro děti, ale i dospělé. Milé kresby a nářečí jsou pěkným bonusem.
Kniha mne i po létech znovu zaujala, zejména svým specifickým moravským nářečím. Mnoho lidí si stále myslí, že tento námět vytvořil Leoš Janáček v oboře na Hukvaldech, kde má liška svoji zdařilou sochu s hladícím ocasem. Málo-kdo ví, že je to v podstatě brněnsko-blanenská náplava. Z průměrného spisovatele Rudolfa Těsnohlídka se touto knihou stal stále uznávaný autor. Měla by to být povinná četba.
Stará dobrá klasika, která mile pohladí všechny milovníky tohoto druhu literatury.
Též jsem sáhla po této knize v rámci čtenářské výzvy a docela s chutí jsem si příběh lišky Bystroušky a revírníka Bartoše přečetla. V příběhu liška uvažuje jako člověk a chystá svatbu s lišákem Zlatohřbítkem ,jejich svatba a přípravy probíhaly zrovna tak jako u lidí. Kniha mě pobavila a je krásně ilustrovaná. Tato kniha se stala také předlohou slavné Janáčkově opeře.
Tak jsem knížku přečetla včera na jeden zátah v rámci Výzvy. Moc jsem se u toho pobavila. Už jenom to nářečí v čtenáři vzbuzuje úsměv. Myšlenky lišky, uvažující jako člověk, jsou nádherně zakomponované do celého satirického příběhu. Navíc kresby Stanislava Lolka krásně doplňují scénu děje. Hezké čtení.
Milé čtení o prohnané lišce Bystroušce, mě vrátilo do dětství. Knížku nám četla babička, pamatuji si, že knížka byla velmi používána. Babička ji milovala, protože to byla knížka z jejího dětství. Babička byla ročník 1908, takže si myslím, že knížka byla 1.vydání z roku 1920. Tuto knížku bohužel ve své knihovně nemám. Liška Bystrouška není dle mého názoru knížka jen pro děti, naopak má stále hodně co říct všem. To vykreslení postav, ta podobnost s osobami, které známe... Nářečí, které ještě více podtrhuje kraj, kde Bystrouška žila. Nádherný popis přírody... Doporučuji přečíst.
Poslouchala jsem audioknihu namluvenou Karlem Hogerem. To byla krása nesmírná. Jeho barva hlasu je nezaměnitelná a s tím, jak je kniha napsaná v nářečí, se skvěle popasoval.
A co říct ke knize...znám jí od dětství,Bystrouška tropila neplechu v mém rodném kraji. Těsnohlídek situoval děj na Blanensko, ale liška pobíhala v lesích kolem Loštic a žila na střítežské myslivně. V Lošticích je naučná stezka Lišky Bystroušky, doporučuji k navštívení.
Štítky knihy
zfilmováno venkov lesy voda rozhlasové zpracování nářečí, dialekty lišky kraje a regionyAutorovy další knížky
| 1948 |  Liška Bystrouška |
| 1989 | Vteřiny duše |
| 1949 |  Žeň českého humoru |
| 1983 | Čimčirínek a chlapci |
| 1922 | Kolonia Kutejsík |
Malá knížečka, ale nádherná, milá, kouzelná.... kdysi dávno jsem viděla i její operní podobě a Janáček mi tím smířil cestu k opeře ( pocházím z rodiny, kde kultura a hudební vzdělání patřilo k základům, zatímco já raději byla venku a s kamarády dělala vylomeniny).
Jako dítěti se mi kniha moc nelíbila- nerozuměla jsem ji, jako dospělá vidím její nadčasovost a kouzlo.