Liška Bystrouška
Rudolf Těsnohlídek
Úsměvný zvířecí epos o lišce Bystroušce, líčí příhody lišky žijící v zajetí u myslivce, její útěk a prožitý milostný příběh.
Přidat komentář
Moc hezká knížka, kterou jsem si vybral k odpočinku v pátek odpoledne a rozhodně to nebyla chyba.
Původně jsem měl za to, že je to knížka pro děti, ale po přečtení mi to tak nepřišlo.
Mila, hezka kniha co potesi dusi. Je dobre ji precist, aby clovek videl jak moc ji pomohl a dotahnul jeji myslenky Janacek ve svem libretu a samozrejme hudbe.
Možná jsem byla shovívavější proto, že mám autora ráda jako člověka, ale mně se knížka líbila. Určitě nesouhlasím s tím, že je to veselé čtení, naopak z něj mám lehký splín. Na druhou stranu si mě úplně získala postava vesnického kněze.
A co se týče oficiální anotace: Zdá se mi to, nebo si klade za cíl pohanit dílo a odlákat mu čtenáře? Jak kontra-kapitalistické.
Takové lehké čtení do kabelky - neurazí, ale ani moc nenadchne.
Bohužel se mi dostal do ruky výtisk, kde chyběly dvě kapitoly :-(. Takže níže zmiňovaný hysterický záchvat mi zůstal utajen :-).
První s čím má čtenář problém je styl psaný a jazyka, kde někdy poznat o co jde je vyloženě olympijská disciplína. Začátek knihy je poutavá a nečte se to tak zle, ale na konci, když liška dostane hysterický záchvat bych od ní utekla :D
Není to půvabné, milé ani pro děti, jak občas slýchám. Hrubozrnné sexistické a politické narážky a bezmezná brutalita mě až šokovaly. Závěr to trochu žehlí, ale stejně se mi to líbilo hlavně jako dialektologický zážitek. Chvílemi jsem si i říkala, proč se do toho vůbec plete ta liška, a nejsou to prostě humorné historky o prostomyslných pantatících.
Miloučké čtení! S lehkostí jsou zde zachyceny trefné poznatky ke společnosti, které jsou i po necelých sto letech od sepsání stále aktuální. Ze začátku jsem si musela zvykat na užité nářečí, ale pak už jsem se hezky začetla. Samotnou mě překvapilo, jak mě to bavilo, takže ze srdce doporučuji!
Kdysi dávno mě tuto knížečku koupila babička- já byla malá holka a šíleně mě nebavila. Teď jesm ji - po letech našla a nemohla se od čtení odtrhnout. Výborně napsaná, oddychová, milá,
Když jsem se dočetl, jaký byl život, dílo i osud spisovatele, velmi se divím, jak poeticky a s dobrým koncem liška Bystrouška mohla skončit. Však to je dobře a možná právě proto je dnes jeho dílem nejznámějším, však?
Já jsem vyrůstal v jižních Čechách, teď už asi patnáct let bydlím v Praze a středních Čechách, ovšem četlo se mi to velmi dobře. Čili ono asi moc nezáleží na tom, odkud kdo pochází ;o) Celkový dojem: 90%
Úsměvný příběh o vychytralé lišce a revirníkovi. Kniha se mi četla dobře. Ve vydání, které jsem měla z knihovny byl vzadu slovník. Vadilo mi akorát, že jsem během čtení musela pořád koukat na význam slov, což trošku narušovalo prožitek ze čtení.
Teda přiznám se, že se mi to četlo straně špatně. Jsem sice z Brna a hodně slov z nářečí z Bílovicích nad Svitavou znám (hádám, že lidem mimo Moravu by se to četlo ještě mnohem hůře, než mně), přesto to nebylo úplně příjemné čtení a uvědomil jsem si taky, že nářečí v psané podobě vypadá hrozně. Dokonce i samotná Bystrouška užívala výrazné nářečí, díky čemuž působila tak nějak nesympaticky. Když ale styl, jakým je to psaný odpustím, co mi vlastně zbude? Spoustu pasáží je vyloženě nudných a naprosto o ničem. Pří čtení jsem trpěl... Naštěstí, jak se zjeví konečně Bystrouška, začne to být kapku zábavnější. Čekal jsem, že Bystrouška bude opravdu bystrá, neboť já mám rád chytré postavy, ale naneštěstí nic moc chytrého nepředvedla - snad jen scénka, kdy převeze kohouta... Trochu mě zarazila jedna scénka z jezevcem, kterou bych jazykem dnešní doby nazval jako "Golden shower" nebo jako "Watersports" - ehm :D Zajímavé to začne být teprve až na konci, kdy je na lišce poznat aspoň malá snaha o psychologický vývoj hlavní postavy (dá-li se to tak nazvat) . Liška si prostě začne uvědomovat, že její život nemá smysl, a že vlastně touží po lásce. Pak potkává Zlatohříbka (mimochodem, docela pěkný jméno pro Lišáka) a je to. Někdy mi ale trochu přišlo, že má Bystrouška snad rozdvojenou osobnost - protože sem tam má všechno na háku a všechny v pohodě převeze, jindy má kvůli nějaké blbosti pocity viny a studu - je zvláštní, jak se chová nekonzistentně - na druhou stranu, v humoristických románech se tohle asi moc neřeší. Takže závěr? Chápu, že má tohle dílo určitou uměleckou literární hodnotu a možná jsem kulturní barbar, když takový skvost hanobím, ale myslím, že člověku v dnešní době moc nedá. Ať už kvůli nářečí, kterým je psané, nebo i kvůli tomu, že humor v dnešní době je zkrátka příliš odlišný.
Krásný příběh. Poeticky vykreslena příroda okolo Bílovic a zároveň satiricky zobrazono chování a myšlení lidí, zde skrze pohled mladé lištičky a zvířátek z lesa, které také mají mnohdy lidské nešvary. Lidi kritizuje a posmívá se jim na více místech, ale v pasáži, kde se lišák namlouvá Bystroušce si dokonce utahuje z inteligence čtenářů: "... seš nádherná, nesmij se mi, nevrc hlavo, uvidíš, že o tobě, o tobě, moja Bystrouško, budou aji romány psát, a nandou se takoví lidé hloupí, že to vydržijou číst až do konca. ..." Jsem jedním z těch "hlupáků", který příběh dočetl a mohu říci, že na rozdíl od mnoha hloupostí, kterých jsem se kdy dopustil, tohle byla spíše ta rozumnější věc.
Příhody lišky Bystroušky jsou zajímavé i v dnešní době, pokud někdo zvládne jazyk, kterým je napsán a odpovídá nářečí, které se užívalo především v Bílovicích nad Svitavou, kde autor žil, a kde dodnes stojí i hájovna, kde liška Bystrouška údajně žila.
Opera se mi nelíbí, na rozdíl od knihy. Plná humoru, s originálními kresbami autora, aspoň ve vydání, které vlastním. Příběh malé lištičky, která se ke smůle své i smůle lidí, dostala nedobrovolně do hájenky a když už, tak si umínila, že tam bude žít podle svého.
Štítky knihy
zfilmováno venkov lesy voda rozhlasové zpracování nářečí, dialekty lišky kraje a regionyAutorovy další knížky
1948 | Liška Bystrouška |
1989 | Vteřiny duše |
1949 | Žeň českého humoru |
1983 | Čimčirínek a chlapci |
1922 | Kolonia Kutejsík |
Po shlédnutí televizního přenosu nového nastudování Bystroušky z Janáčkova divadla jsem přečetla jedním dechem Těsnohlídka a byla jsem úplně fascinovaná scénickým nastudováním opery. Každá postavička a scénka z knížky byla věrně zobrazena na scéně. Už se chystám do Janclu. Jinak příběh i operu mám ráda dlouhá léta.