Liška Bystrouška
Rudolf Těsnohlídek
Nové vydání stálice české literatury. Dílo, které zůstává přitažlivé i po desítkách let od svého zrodu, vzniklo z pouhé náhody. Spisovatel John zakoupil pro Lidové noviny od malíře Lolka cyklus kreseb o chytré lišce a revírníkovi, jejím vězniteli. Šéfredaktor Heinrich z této akvizice vůbec nebyl nadšený, ale pak ho přece jen cosi napadlo. Pérovky vnutil redakčnímu kolegovi, zkušenému soudničkáři Těsnohlídkovi. Ani on tuto nabídku nepřijal s nadšením. Údajně si štůsek s kresbami nějaký čas v tichém vzdoru přenášeli ze stolu na stůl. Nakonec se tento autor „smutné postavy“ přece jen pustil do práce. A bylo to štěstí pro čtenáře mnoha generací. Kniha, jež nikdy nezestárla, bývá automaticky řazena do kánonu literatury pro děti a mládež, ale její půvaby jsou velmi vrstevnaté a epická rovina, dětmi tak oblíbená, je jen jednou z mnoha. Co činí text atraktivním pro dnešního dětského i dospělého čtenáře? Především živý jazyk, osobitý regionální kolorit, nadčasový humor, sarkastické glosovaní společenské reality, mezilidských vztahů i celého vějíře našich neřestí. Ale také přesvědčení o harmonickém vztahu mezi přírodou a člověkem, touha prolomit překážky a vyvzdorovat si svobodu. Nyní bohatě ilustrované vydání populární výtvarnicí Vendulou Chalánkovou.... celý text
Přidat komentář
Já jsem vyrůstal v jižních Čechách, teď už asi patnáct let bydlím v Praze a středních Čechách, ovšem četlo se mi to velmi dobře. Čili ono asi moc nezáleží na tom, odkud kdo pochází ;o) Celkový dojem: 90%
Úsměvný příběh o vychytralé lišce a revirníkovi. Kniha se mi četla dobře. Ve vydání, které jsem měla z knihovny byl vzadu slovník. Vadilo mi akorát, že jsem během čtení musela pořád koukat na význam slov, což trošku narušovalo prožitek ze čtení.
Teda přiznám se, že se mi to četlo straně špatně. Jsem sice z Brna a hodně slov z nářečí z Bílovicích nad Svitavou znám (hádám, že lidem mimo Moravu by se to četlo ještě mnohem hůře, než mně), přesto to nebylo úplně příjemné čtení a uvědomil jsem si taky, že nářečí v psané podobě vypadá hrozně. Dokonce i samotná Bystrouška užívala výrazné nářečí, díky čemuž působila tak nějak nesympaticky. Když ale styl, jakým je to psaný odpustím, co mi vlastně zbude? Spoustu pasáží je vyloženě nudných a naprosto o ničem. Pří čtení jsem trpěl... Naštěstí, jak se zjeví konečně Bystrouška, začne to být kapku zábavnější. Čekal jsem, že Bystrouška bude opravdu bystrá, neboť já mám rád chytré postavy, ale naneštěstí nic moc chytrého nepředvedla - snad jen scénka, kdy převeze kohouta... Trochu mě zarazila jedna scénka z jezevcem, kterou bych jazykem dnešní doby nazval jako "Golden shower" nebo jako "Watersports" - ehm :D Zajímavé to začne být teprve až na konci, kdy je na lišce poznat aspoň malá snaha o psychologický vývoj hlavní postavy (dá-li se to tak nazvat) . Liška si prostě začne uvědomovat, že její život nemá smysl, a že vlastně touží po lásce. Pak potkává Zlatohříbka (mimochodem, docela pěkný jméno pro Lišáka) a je to. Někdy mi ale trochu přišlo, že má Bystrouška snad rozdvojenou osobnost - protože sem tam má všechno na háku a všechny v pohodě převeze, jindy má kvůli nějaké blbosti pocity viny a studu - je zvláštní, jak se chová nekonzistentně - na druhou stranu, v humoristických románech se tohle asi moc neřeší. Takže závěr? Chápu, že má tohle dílo určitou uměleckou literární hodnotu a možná jsem kulturní barbar, když takový skvost hanobím, ale myslím, že člověku v dnešní době moc nedá. Ať už kvůli nářečí, kterým je psané, nebo i kvůli tomu, že humor v dnešní době je zkrátka příliš odlišný.
Krásný příběh. Poeticky vykreslena příroda okolo Bílovic a zároveň satiricky zobrazono chování a myšlení lidí, zde skrze pohled mladé lištičky a zvířátek z lesa, které také mají mnohdy lidské nešvary. Lidi kritizuje a posmívá se jim na více místech, ale v pasáži, kde se lišák namlouvá Bystroušce si dokonce utahuje z inteligence čtenářů: "... seš nádherná, nesmij se mi, nevrc hlavo, uvidíš, že o tobě, o tobě, moja Bystrouško, budou aji romány psát, a nandou se takoví lidé hloupí, že to vydržijou číst až do konca. ..." Jsem jedním z těch "hlupáků", který příběh dočetl a mohu říci, že na rozdíl od mnoha hloupostí, kterých jsem se kdy dopustil, tohle byla spíše ta rozumnější věc.
Příhody lišky Bystroušky jsou zajímavé i v dnešní době, pokud někdo zvládne jazyk, kterým je napsán a odpovídá nářečí, které se užívalo především v Bílovicích nad Svitavou, kde autor žil, a kde dodnes stojí i hájovna, kde liška Bystrouška údajně žila.
Opera se mi nelíbí, na rozdíl od knihy. Plná humoru, s originálními kresbami autora, aspoň ve vydání, které vlastním. Příběh malé lištičky, která se ke smůle své i smůle lidí, dostala nedobrovolně do hájenky a když už, tak si umínila, že tam bude žít podle svého.
Štítky knihy
zfilmováno venkov lesy voda rozhlasové zpracování nářečí, dialekty lišky kraje a regiony operní libretoAutorovy další knížky
1948 | Liška Bystrouška |
1989 | Vteřiny duše |
1949 | Žeň českého humoru |
1983 | Čimčirínek a chlapci |
1922 | Kolonia Kutejsík |
Pěkná pohádka, u které se dá snadno odreagovat a u něhož příběh končí šťastně.