Listen To My Heart: Moje láska k životu
Marie Fredriksson , Helena von Zweigbergk
,,Chci vám říct jen to důležité. Žádné kudrlinky. Prostě tak, jak to doopravdy bylo." ,,Chci vám vyprávět, jaké to je, když člověka zasáhne osud tak, jako zasáhl mě." Jako zpěvačka kapely Roxette dobyla Marie Fredriksson pódia celého světa a po dětství poznamenaném chudobou zažila, kterak se pohádka stává skutečností. Všechen úspěch však ztratil svůj smysl, když se dozvěděla diagnózu: smrtelný nádor na mozku. Životní priority se v ten okamžik zcela změnily. Rakovinu porazila, přesto se však Marie již více než patnáct let potýká s jejími následky, které ji nakonec donutily se s pódiem nadobro rozloučit. Listen to my heart je příběhem velké lásky, smutku, ohromného úspěchu a vítězství nad osudem - díky lásce k životu.... celý text
Literatura světová Biografie a memoáry Umění
Vydáno: 2017 , OmegaOriginální název:
Kärleken till livet, 2015
více info...
Přidat komentář
Smutná kniha o zpěvačce mé oblíbené hudební skupiny Roxette. Neměla jednoduché dětství, pak se proslavila a užívala si slávu se vším všady a nakonec protrpěla několik let a prala se s nemocí. Při čtení jsem si pouštěla písničky z mého mládí.
Vyrostla jsem na Roxette, kniha mě vzala u srdíčka. Smutný, upřímný příběh, který se čte opravdu jedním dechem. Doporučuji tuto knihu všem.
Smutné a jistě i upřímné, až kam to šlo. Těžko si představit, jak se žije s vědomím konce, který může přijít kdykoli. Zvlášť, když jde o matku dvou dětí...
Situace Marie a těch, kdo ji obklopovali, musela být opravdu složitá, na druhou stranu určitě bylo velké štěstí, že Marii první potíže postihly v době, kdy už měla skutečné a fungující zázemí. Kniha sice tak nějak klouzala po povrchu, chybělo mi víc niternosti a možná i pohledu ostatních, to ale nic nemění na tom, že Mariin skutečný život byl srdcervoucí, tragický a plný vnitřní bolesti na straně jedné a neustálého boje sama se sebou na straně druhé...Stále jsem si říkala, jak vůbec mohla zvládat ten neustálý stres a únavu z koncertování?
Marie zemřela 9.prosince 2019, bylo jí pouhých 61 let, s nemocí a jejími devastujícími následky bojovala dlouhých sedmnáct let. Obdivuhodná žena...
Uáááá, jsem úplně udolaná z těch všech "neboť", "téměř", "taktéž", "již", "ach", "zdali" a "nýbrž". Předpokládám, že tímto slovníkem obohatil knihu spíš překladatel, ale stala se pro mě kvůli tomu prakticky nečitelnou (natož vstřebatelnou). Přijde mi nicméně nefér hodnotit hvězdami, obsah bezesporu za přečtení stojí (i když zdejší adoraci bych asi stejně nepodlehla).
Jako fanoušek skupiny Roxette jsem této knize dlouho odolával, protože jsem nechtěl smutnit tak, jako na posledním koncertě skupiny v Praze. Pěkná, silná a upřímná výpověď ženy s úžasným hlasem a energií.
Pěkná i když smutná biografie...autorka se zpěvačkou popisují vznik .
Na Roxettech jsem vyrostl. Songy jako Fading like a flower , things will newer be a same , queen of rain , samozřejmě Joyride, stars , crash, boom bang...ano je to spousta hitů.., které v 90 letech hrály na každém kroku..
O nemoci MF se psalo .. je to smutný , ale bohužel lidský...Na celou formaci já osobně jen tak nezapomenu.
Možná hodnocení není objektivní, ale když písničky Roxette jsou tak úžasné a předávají radost ze života stejně jako řádky této knihy. Láska k životu pomohla Marii překonat smrtelnou nemoc i následky jejího léčení. Jsou tu i ty těžké chvíle a slzy, ale vždy následuje obrat, soustředění se na to dobré kolem ní a naději do budoucna.
"Člověk se nesmí ztratit v temnotě. Budu bojovat o každou světlou a krásnou chvíli - po zbytek svých dnů."
Hrozně jsem se na knihu těšila. Z velké části splnila mé očekávání. Z druhé části mě trošku mrzí, že velká část se točila okolo Mariiny nemoci a kniha nebyla ani z menší části zaměřená na význam různých textů a písniček, jak vznikly. Naopak se mi líbily části, kde popisovala své dětství a vztah se svým manželem. Bohužel za menší vady na kráse musím dát jen 4 hvězdičky.
Příběh je velmi silný, emociální, čtivý a zároveň smutný.
Jde o autobiografický popis života zpěvačky slavné skupiny Roxette, které spisovatelka věrně zachytila.
Líbí se mi fotografická příloha, která umocňuje sílu knihy.
Zpěvačku obdivuji za to, jak silná osobnost byla.
Člověk si při čtení začne uvědomovat, že to, co má, není automatické a čím víc jsem četla, čím víc si toho Marie zkusila, tím víc jsem já byla ráda za to, co mám a vážím si života.
Je to strašně silná kniha!
Hodně mne zasáhlo nedávné úmrtí zpěvačky z Roxette, a tak jsem si vyprosil u Ježíška knihu od Heleny von Zweigbergk „Moje láska k životu“.
Marie Friedriksson měla pestrý život, o kterém se člověk dozví jedině z této knihy. Je to silná zpověď o jejím dětství, o tom jak intenzivně prožívala všechny těžké momenty, když jí umřela sestra – to ji velmi poznamenalo na zbytek života -, když se protloukala jako začínající zpěvačka. A vlastě ani nevěděla na začátku, co chce. Možná, že je to dilema všech začínajících pubertálních umělců, kteří něčím disponují, ale stejně se hledají. Jen při zpěvu se opravdu cítila nejsilněji a nejvíce si uvědomovala svůj božský talent. Byla na jedné straně rockerka a žila nespoutaně, hodně odvázaně, ale uvnitř ukrývala křehkou duši. Kdo vůbec ví, že dávno před Roxette nahrála několik sólových popových alb a stala se uznávanou umělkyní ve Švédsku? Koketovala s blues, rockem, milovala Hendrixe a vystupovala i jako jazzová zpěvačka s klavírem, ale nakonec vždy skončila u výrazného popového výrazu.
První půlka knížky jsou převážně vzpomínky na dětství a první vystupování včetně sólové kariéry s různými švédskými umělci. Jejich jména našinci těžko něco řeknou. Určitě si ale pamětníci vybaví jméno politika Olofa Palmeho, kterého v roce 1986 v domovině zavraždili. Vyvolalo to zděšení a v knize to Marie hodně prožívá. Už slavná jako sólová zpěvačka začala teprve kariéru ROXETTE, kteří vstoupili do povědomí celého světa v druhé půli 80. let. Miloval jsem jejich písně „The Look“ nebo „It Must Have Been a Love“. Byl to přelom 80ek a 90ek, zrovna na gymplu v Lípě, kde jsme prožívali boom čerstvé hudby ze zahraničí po revoluci a Roxette byly jedni z populárních band, která frčela na kazetách! První album, jak o tom píše, udělalo díru do světa, hlavně v USA. A přitom ji všichni ve Švédsku zrazovali od toho, aby se s Perem Gesslem vůbec do společného projektu pouštěli. On byl pomalu vyhasínající hvězda doma, ale uměl skládat a tvořit výborné písně. A i když si s Marii v lecčems nerozuměli, ve společném hraní byli skvělí. Proto zazářili v zahraničí a pak i doma. „Listen to my Heart“ si všichni pamatujeme z dojáku „Pretty Woman“.
Marie se léčila přes 10 let a píše, že vyzkoušela všechno včetně alternativních metod jako třeba reiki. Právě ony ji dodaly naději věřit, že bude OK. Sice nemohla psát a měla často otřesy mozku, ale fungovala.
V závěru knihy jsou nádherné kapitoly o lásce, o tom, jak se Marie a Micke, také švédský muzikant, do sebe zamilovali na začátku 90. let a jak to společně, každý ze svého pohledu prožívali. Jakoby se našly dvě duše, které se dlouho hledaly. Když Marie onemocněla, Micke se o ní pečlivě staral a doprovázel jí všude, kde to bylo možné.
Kniha vznikla v roce 2015, kdy si Maria myslela anebo to tak vyznívá, že už je úplně vyléčená. Po 12 letech se cítila skvěle, žila plněji ve svém vědomí okolního světa i přírody. Nádor na mozku zmizel, ona dále vystupovala a nahrála mnoho zajímavých sólových alb včetně posledního roxeťáckého alba „The Change“ v roce 2016. Nemám ho naposlouchané a ani se mi napoprvé některé skladby nelíbily, ale to neznamená, že mne to nemůže oslovit později. Někdy ty skladby ukáží svou sílu v duši až po úmrtí skladatele. Takhle se mi to stalo i s LINKIN PARK a Chesterem. Až po jeho smrti jsem je začal poslouchat a fakt si je zamiloval. Je to paradoxní? Přál bych jí, aby dále žila a radovala se ze své hudby jako my ještě dnes. Ale osud rozhodl jinak. Cituji ze strany 193: „Že se člověk umí vyjádřit, je o tolik důležitější než všechno ostatní. To a schopnost udržet si lásku k životu bez ohledu na to, co všechno se může stát, co všechno člověku postaví do cesty vlastní osud. I dnes miluju, když můžu jen tak sedět v zahradě. Jenom na chvíli se těšit ze sluníčka. Tehdy mě naplňuje nová síla a já mám pocit, že jsem opět kreativní a můžu dělat to, co mám ráda – navzdory všem obtížím.
Člověk se nesmí ztratit v temnotě. Budu bojovat o každou světlou a krásnou chvíli – po zbytek svých dnů!“
Odpočívej v pokoji.
Tahle zpěvačka je originál, který nemá obdoby, její hlas se pozná bezpečně v první vteřině a jako bonus jedinečný zjev. Byla jsem na jejich koncertě krátce před propuknutím nemoci, ale neužila si ho tak, jak jsem chtěla, protože v té chvíli mi někdo blízký odcházel. Napadá mě, jak je to rakovině fuk, chudák nebo pán, sáhne a rozdrtí si, koho chce. Marie měla štěstí v tom zázemí, hudebním i rodinném. V knize jde občas na dřeň, většinou ale jakoby si nechtěla příliš zadat a nechává si největší bolest a krize pro sebe, i detaily. Za nemoc se tu nekaje, ale taky jí nepoužívá, jak je dnes zvykem, ke zviditelnění. Jen shrnuje. Odpočívej v pokoji, krásná ženo s krásným hlasem.
Na to, že jde o životopis, je to vážně čtivá kniha. Nejprve jsem si přečetla od začátku do konce jen kapitoly o Mariině nemoci, protože zejména proto jsem si knihu pořídila. A teprve následně jsem si přečetla zbytek. Je strašné, co si musela vytrpět a přesto boj s nemocí nevzdala a bojovala s ní. Je obdivuhodné, že se vůbec ještě postavila na podium. Nikdy jsem neslyšela o tom, že prodělala 3 operace. Přesto, že o těch operacích nic podrobného nepsala, kromě toho, jaké zanechaly následky, člověk z knihy cítil její fyzické i psychické utrpení. Obzvlášť, kdy psala o "trnové koruně". Opravdu nezapomenutelá kniha.
Hudbu Roxette miluji a provází mě od mládí až do současnosti. Marie byla skvělá zpěvačka, krásná a velmi statečná žena. Viděla jsem ji na posledním koncertu. V knížce jsem se dozvěděla spoustu věcí, které jsem o ni a o Perovi nevěděla.
Moc často životopisy nečtu, ale v tomhle případě jsem ráda, že jsem si jej přečetla. Hudbu Roxete jsem poslouchala a o nemoci Marie jsem slyšela, ale až nyní jsem se dozvěděla, nejen jak se k Roxette dostala, kolik toho zažila, ale především, jak blízko byla smrti a jak veliká je to bojovnice. Obdivuhodné.
Nejsem skalní fanoušek Roxette,ale v 90.letech jsem je moc ráda poslouchala a patří mezi mé oblíbené kapely. Kniha je vyváženým povídáním jak o osobním životě Marie,tak o její profesní dráze a může proto zaujmout i ty,co Roxette příliš neznají. Marii se dle mého názoru podařilo to,co chtěla - upřímně sdílet svou zkušenost s nemocí a jejími následky a dát naději a snad i inspiraci nejen podobně zkoušeným, ale nám všem k tomu, abychom si i přes životní úskalí nepřestávali vážit svého života. Závěr knihy je velmi osobní a za to dávám 5*.
Silný životní příběh skvělé zpěvačky. Její odhodlání a vůle jsou opravdu obdivuhodné. Velmi smutné, ale zároveň inspirující čtení.