Listy z môjho mlyna
Alphonse Daudet
Výnimočne úspešná kniha. Komorné čítanie s nevšedným príbehom.
Literatura světová Povídky
Vydáno: 1997 , TranosciusOriginální název:
Lettres de mon moulin, 1869
více info...
Přidat komentář
Jak obsahem, tak kvalitou, dosahem i zaujetím pestrá povídková sbírka. Některé povídky jsou poetické, jiné smutné, další veselé, ironické, komické, dramatické, někdy jde v podstatě jen o jakýsi rozmáchlý popis. Jako celek to však vcelku sedí.
Neuvěřitelně milé počtení ze slunné Francie, které inspirovalo pana Horníčka k napsání jeho "Listů z Provence". Hezky se mi to četlo. :-)
Klasika s vůní tymiánu, prozářena provencálským sluncem. Z přívětivých historek Alphonse Daudeta se line teplo a aroma onoho kraje, i zvláštní světlo, jež dohnalo Van Gogha k šílenství. Důrazné varování pro všechny štvance akčního vidění světa: nic pro vás!
Část díla
Aktovka pana Bixiou
Arlesanka / Arelatka
Balady v próze
Balady v próze: I. Smrt korunního prince
Balady v próze: II. Pan podprefekt v přírodě
Autorovy další knížky
1950 | Tartarin z Tarasconu |
1985 | Listy z mého mlýna |
1974 | Listy z mého mlýna / Pondělní povídky |
1959 | Krásná Niverňanka |
1916 | Přístav Tarascon |
To je skvělý, pořídit si větrnej mlejn a v cimře nahoře si pěstovat vejra a díru ve střeše. To prostě chceš.
Akorát místo toho, aby Alfons mlel obilí, tak mele leda tak pantem. A já jsem i rád, že mele zrovna takhle a ne jinak.
Ty jeho příběhy jsou takový klidný. Mám pocit, že se toho v nich moc neděje, ale to je fuk. Je to takový uklidňující a hlavu čistící.
Vylez bych nejradši někam na terasu, sed si do proutěnýho křesla pod slunečník, otevřel si víno, nebo nějakej likér a čuměl někam na moře, nebo aspoň do zahrady na to, jak tam vosy naďobávaj jabka. Klidně by ta zahrada mohla bejt u větrnýho mlejna.
Bohužel nemám mlejn, ani terasu, ani zahradu, ani víno. Takže si můžu vlejzt leda tak na gauč a otevřít si lahváče. To by mi myslim šlo. Nebylo to úplně špatný, ale úplně dobrý taky ne. Tě pic.