Listy z mého mlýna
Alphonse Daudet
https://www.databazeknih.cz/img/books/76_/76460/bmid_listy-z-meho-mlyna.jpg
4
27
27
Pěkné provensálské povídky z 19. století. Drobné povídky, jejichž náměty čerpal Daudet ze vzpomínek na rodný kraj, vycházely v denním tisku až do roku 1869 a první vydání souboru bylo nazváno „Provencalské kroniky“. Opěvují patriarchální mravy a způsob života tamních venkovanů, vyprávějí o jejich drobných i velkých radostech a starostech, o jejich láskách a o tragických osudech námořníků. Mnohé jsou laděny lyricky, často s přídechem humoru; v několika mistrovských dílkách cítíme skrytý satirický posměšek církvi a jejím představitelům. Lyrická sentimentalita maloměšťáckého romantika, jakým byl autor podivuhodných dobrodružství Tartarina ve své prvotině, je vlastně jakýmsi druhem protestu proti expansi kapitalistické skutečnosti do idyly milované Provence. „Listy“ jsou napsány prostým, přitom však čistým jazykem, tak jako by Daudet se čtenářem přímo vyprávěl. 33-691-85... celý text
Literatura světová Povídky
Vydáno: 1985 , VyšehradOriginální název:
Lettres de mon moulin, 1869
více info...
Přidat komentář
Jak obsahem, tak kvalitou, dosahem i zaujetím pestrá povídková sbírka. Některé povídky jsou poetické, jiné smutné, další veselé, ironické, komické, dramatické, někdy jde v podstatě jen o jakýsi rozmáchlý popis. Jako celek to však vcelku sedí.
Neuvěřitelně milé počtení ze slunné Francie, které inspirovalo pana Horníčka k napsání jeho "Listů z Provence". Hezky se mi to četlo. :-)
Klasika s vůní tymiánu, prozářena provencálským sluncem. Z přívětivých historek Alphonse Daudeta se line teplo a aroma onoho kraje, i zvláštní světlo, jež dohnalo Van Gogha k šílenství. Důrazné varování pro všechny štvance akčního vidění světa: nic pro vás!
Část díla
Aktovka pana Bixiou
Arlesanka / Arelatka
Balady v próze
Balady v próze: I. Smrt korunního prince
Balady v próze: II. Pan podprefekt v přírodě
Autorovy další knížky
| 1950 |  Tartarin z Tarasconu |
| 1985 | Listy z mého mlýna |
| 1974 | Listy z mého mlýna / Pondělní povídky |
| 1959 | Krásná Niverňanka |
| 1916 | Přístav Tarascon |
To je skvělý, pořídit si větrnej mlejn a v cimře nahoře si pěstovat vejra a díru ve střeše. To prostě chceš.
Akorát místo toho, aby Alfons mlel obilí, tak mele leda tak pantem. A já jsem i rád, že mele zrovna takhle a ne jinak.
Ty jeho příběhy jsou takový klidný. Mám pocit, že se toho v nich moc neděje, ale to je fuk. Je to takový uklidňující a hlavu čistící.
Vylez bych nejradši někam na terasu, sed si do proutěnýho křesla pod slunečník, otevřel si víno, nebo nějakej likér a čuměl někam na moře, nebo aspoň do zahrady na to, jak tam vosy naďobávaj jabka. Klidně by ta zahrada mohla bejt u větrnýho mlejna.
Bohužel nemám mlejn, ani terasu, ani zahradu, ani víno. Takže si můžu vlejzt leda tak na gauč a otevřít si lahváče. To by mi myslim šlo. Nebylo to úplně špatný, ale úplně dobrý taky ne. Tě pic.