Listy zo Zeme
Mark Twain (p)
Americký spisovateľ a novinár Mark Twain (1835 – 1910), vlastným menom Samuel Clemens, je známy svojím neuveriteľným vtipom, šarmom, ale aj sarkazmom a kritickými názormi na ľudskú civilizáciu. Preslávil sa najmä dielami Dobrodružstvá Toma Sawyera a Dobrodružstvá Huckleberryho Finna. Nemenej brilantná je však aj jeho posledná kniha Listy zo Zeme. Keď roku 1902 zomrela jeho milovaná manželka (dve z ich detí zomreli ešte predtým), Twain sa cítil nesmierne osamelý. Posledné roky života strávil na cestách a práve v tomto období napísal množstvo esejí, cestovateľských čŕt a dokonca fragment mysticko-dobrodružnej novely. V týchto svojich textoch sa naplno prejavil ako silný kritik spoločnosti, náboženských dogiem a Biblie. V Listoch zo Zeme nám, okrem iného, ponúka predstavu, že Satan navštívil Zem, aby skontroloval život pozemšťanov a píše svojim anjelským bratom do neba, s akým bláznovstvom sa tu stretáva. Kniha patrí ku klasickým hlasom „voľnomyšlienkarstva“. Spisovateľova dcéra Clara Clemensová preto dlho namietala proti jej publikovaniu. Svoj postoj zmenila, až keď sa verejná mienka začala voči podobným názorom stavať tolerantnejšie. Roku 1939 poverila literárneho vedca a veľkého znalca Twainovho diela Bernarda DeVota, aby pozostalosť doplnil poznámkami a pripravil na vydanie.... celý text
Literatura světová Povídky Historie
Vydáno: 2013 , EurópaOriginální název:
Letters from the Earth, 1962
více info...
Přidat komentář
Dopisy z planety Země a Proklaté lidské plemeno se mi líbilo moc. Mark Twain se zamýšlí nad Biblí a božími zákony a poukazuje na to, že tady něco dost nehraje. Také shledává lidstvo jako nejnižží druh, postižený nějakým permanentním a nezničitelným defektem. Neboť : na lovu zabije 72 bizonů a část jednoho sní, bohatý bez skurpulí okrádá bezmocné o jejich ubohý majeteček, muž si drží harém, ačkoli není schopen tolik žen uspokojit, zahaluje se - tak snadno se v něm probouzí neslušné myšlenky, jediný krutý tvor, který působí bolest pro potěšení, bojuje v organizovaných masách, ukrutných válkách,
jediný živočich, který za žold mašíruje, jediný loupí bezmocnému jeho zemi, jediný je otrokem a jediný zotročuje, opovrhuje jinými národy, drží si zástupy uniformovaných vrahů a uchvacuje cizí zemi, jediný zbožný živočich, miluje bližního a podřízne mu krk...
Jedna z mých nejoblíbenějších bibliček atheismu. A nadto skvěle napsaná. Děkuji pane Twaine. :-)
Tak to jsem nečekala. Skvělá kniha, sice pár pasáží bylo trochu zdlouhavých, ale vřele knihu doporučuji.
skvele satiricke dielo.
aj preklad je zaujimavy nie vzdy sa humorne podane dielo podri aj dobre pelozit.
Jsem moc ráda, že jsem po této knize díky čtenářské výzvě sáhla. Mark Twain si bere na mušku bibli jako takovou, některé biblické události, křesťanství, přikázání a nakonec člověka "pána tvorstva". Kniha mě pobavila a musím říct, že s velkou částí vyřčeného souhlasím. Jak by dobrá satyra měla, nabádá tento počin člověka k zamyšlení.
Dopisy kolegům andělům na nebesa. A další autorovy zápisky a ták. Až na ty dopisy se mi zdálo, že si všechno píše spíš pro sebe jako terapii proti lidské blbosti. Dílo berte s nadhledem, jde o autorův pohled na věc. Ale no jó ta slepá víra pánbíčkářů ... něco na tom je, že jo ...
Mě osobně se nejvíce líbila první polovina knihy u který jsem se opravdu hodně nasmála. Druhá polovina mě tolik nebavila, protože se tam Mark Twain obrací na tamější myšlenkové vzory a zvyky které mi do dnes nic neříkají.
Interesantné čítanie, len čo je pravda. Od Twaina som poznala len Toma Sawyera a Huckleberryho Finna, asi ako väčšina čitateľov. Pochvalnými komentármi som sa tu však inšpirovala a siahla aj po inom type textov tohto autora. Neľutujem, no zrejme som (u seba) nevystihla ten správny čas. Lewis, ktorého som čítala prednedávnom, nasadil latku s podobnou tematikou poriadne vysoko...
V každom prípade chápem autorovu potrebu vyrozprávať/vypísať sa z postrehov o svete, cirkvi a o človečenstve (a mnohokrát absurdite jeho uvažovania a konania). Oceňujem výber témy a Twainov štýl (na svoju dobu musela byť táto kombinácia nesmierne odvážna), jeho britký humor, ostrú satiru, kritiku cirkvi i ľudstva. Mal dar popísať dôležité veci trefne, bez servítky, no nie vulgárne, a zároveň vtipne. Občas vylúdil trpký smiech, skoro cez slzy. A trpké je rovnako poznanie, že sa (ním popisovaní) ľudkovia, motkajúci sa po Zemi, od jeho čias veľmi nezmenili...
Mark Twain v tomto diele dokázal trefnou satirou otriasť najhlbšími základmi náboženskej morálky. Úspešne paroduje biblický mýtus o vývoji ľudstva pred potopou sveta a poukazuje na absurditu a protichodnosť Biblie. Kniha je zároveň alegorickou satirou na vývoj Spojených štátov, jej demokracie a tiež dezilúzia spoločnosti, v ktorej sa terčom posmechu autora stala morálka priemerného amerického meštiaka.
Adam a Eva skvělí, Satanovy dopisy jakbysmet, plus ještě modlitby srdce a nejvyšší/nejnižší živočich, za to bych dal i pět z pěti. I proto, že text vyznívá hodně současně. Zbytek útlé knížky je spíše doplněn drobnostmi, které neurazí, ale já jsem se už moc nebavil. Takže tak tři a půl. Každopádně je škoda, že je Twain u nás trochu opomíjen, on to opravdu není jen Tom a Huck...
Druhá ekniha, kterou jsem přečetla. Nechápu, že mě na ní dříve nikdo neupozornil. Tolik pravdy na tak málo stránkách, doporučeno celé lidské rase, aby se nad sebou rozesmála na začátku a zamyslela na konci. V době napsání to musela být velká odvaha.
Rok prvního vydání 1909, nemýlím-li se. Mnohé již bylo mnohokrát, opakovaně řečeno, ale bez výsledku. Uplynula příliš krátká doba na to, aby se něco změnilo:
"Kdyby teď Eiffelova věž znázorňovala stáří světa, pak by vrstvička nátěru o rozloze špendlíkové hlavičky na samém jejím vrcholku představovala podíl člověka na celém tom stáří, a každý by si myslel, že tu věž vystavěli kvůli téhle vrstvičce. Předpokládám, že ano, ale nevím." (Byl svět stvořen pro člověka?)
"Člověk je jediný patriot. Uzavře se ve své vlastní zemi, pod svou vlastní vlajkou a opovrhuje ostatními národy a drží si s velkými náklady zástupy uniformovaných vrahů, aby uchvátili kusy země jiných národů a zabránili jim v uchvácení kusů své vlastní země. A v přestávkách mezi vojenskými kampaněmi si smývá krev ze svých rukou a propaguje bratrství lidí celého světa - hubou." (Nejnižší živočich.)
Naštěstí jsou tu i Satanovy dopisy, takže máme spoustu příležitostí k smíchu. Vyzkoušejte sami!
Satanovy dopisy i deníky prarodičů jsou velmi zábavným příkladem toho, že ne všechno se má brát vážně a doslova. Anglický zápisník spíše zaujme ty, kteří popisovaná místa dobře znají.
Prý úsměvné eseje. Prý satira. Miluju eufemismy. Katolickou církev a Boha Twain podrobuje ďábelské, pardon ďáblově sžíravé kritice. Boží dogmata a zákony cupuje na titěrné kousky a snaží se prokázat jejich absurditu. A jde mu to docela dobře. Sarkasmus, ironie, cynismus... ani nevím, čeho je v knize víc. Twain má na Boha fakt pifku a ať dle Bible udělal, co udělal, bylo to špatně, a to od samého počátku stvoření světa. Fakt dost špatně. Vlastně je to hodně vtipné. Pasáž, kde popisuje rozdílnou potenci mužů a žen stojí rozhodně za čtení. I když ne moc bohulibé. Na Bohu jednoduše nenechá nit suchou coby původce všech neřestí, nemocí a válek aj. aj. Bůh je prostě padouch, zlořád, pokrytec a vrah. A mnoho jiného. Noeho patálie jsou popsány brilantně. A Adamův deník? Dokonalá taškařice. Kapitola Nejnižší živočich je snad ještě lepší. Twain kritikou homo sapiens kritizuje právě a jedině Boha. No ano, jsou zde hluchá místa. Celkově nejde o právě sourodý počin. Ale vybrané kapitoly/dopisy to vyvažují.
"Ano, Noemova rodina byla zachráněna, ale nebyla na tom nijak slavně, protože každý její člen byl plný mikrobů. Plný až po kořínky vlasů, tlustý mikroby, obézní mikroby, nafouklý mikroby jako balón."
"Mezi živočichy je člověk jediný, který si pamatuje urážky a křivdy, úporně na ně myslí, čeká, až se mu naskytne příležitost a pak se za ně mstí."
"Podívejme se na člověka - na toho ubožáka. Je to živočich s parukou, s trepanovanou lebkou, s naslouchátkem, se skleněným okem, s lepenkovým nosem, s porcelánovými zuby, se stříbrnou průduškou a s dřevěnou nohou - kreatura pospravovaná a záplatovaná od hlavy až k patě."
Naprosto skvělé! Úvodní povídka se stejnojmenným názvem nasadila knize laťku hodně vysoko. Satanovy dopisy jsou ze Země jsou sžíravou satirou pranýřující náboženství a jeho dogmata. Bible pohledem Twaina vychází jako neoriginální slepenec jen stěží uvěřitelných skazek.
Další povídky si také zachovávají vysoký standard. Deníky Adama a Evy (publikované i v jiných Twainových sbírkách povídek) nemají chybu. Považuji je za velmi osobité a zábavné.
Humor, satira, parodie - to jsou hlavní autorovy v boji proti nabubřelému povýšenectví, dogmatismu a falešné morálce.
Doporučuji všemi deseti!
Ošemetná věc! Napsat, jak jsem se nahlas smála u sarkastických Satanových dopisů či se usmívala u velmi laskavého až něžného popisu soužití Adama a Evy, aniž bych se dotkla citů věřících? Jenže mě to opravdu zajímalo i bavilo, stejně jako mě bavil Monty Pythonův Život Briana a Lister-Cloister ("Hle, zavedu vás na Fušál…") v Červeném trpaslíkovi nebo mě zajímalo Poslední pokušení Krista. Už jsem dost stará na to, abych si mohla dovolit být nedůvěřivá vůči tabu v čemkoliv, takže i v uchopení bible, říkám si. Zkrátka: Twainova knížka je "proklatě lidsky" humorná (vypůjčila jsem si z doslovu), mile i ostře - obojí ve vztahu k výkladu bible i k člověku, což vlastně těsně souvisí. Myslím, že Stvořitel to unese :-).
Smích v první části vystřídalo lehké mrazení (Twain se s nikým nepáře) a skončila jsem s vážnou tváří, neb "člověk je jediný krutý, hrabivý, pomstychtivý tvor bez rozumu...", což bylo experimenty v kapitole poslední dokázáno:)...no, moudrý nadhled a sžíravá satira...
„...ľudstvo sa rozrastalo a rozrastalo a dosiahlo počet niekoľkých miliónov. No Boh sa v ľuďoch sklamal. Znepokojovala ho ich morálka, v niektorých ohľadoch nebola o nič lepšia ako jeho. Ba ľudia napodobňovali jeho mravy až nelichotivo verne. Boli to veľmi zlí ľudia, a keďže nevedel, ako ich napraviť, múdro sa rozhodol, že ich zničí. Toto je jediná naozaj osvietená a znamenitá myšlienka, ktorú mu Biblia pripisuje.“
Listy zo Zeme, to je vlastne iba prvá kapitola tejto knihy, nemá viac ako 49 strán. Čítala sa mi dobre, je to o tom, ako kedysi bol Satan za svoje poznámky na nejaký čas vyhnaný z nebeských kruhov a keďže vo vesmíre nemal čo robiť, išiel sa pozrieť na Zem, kde práve Stvoriteľ vytváral život. Čudoval sa, ako ľudia ponímajú pojem „Boh“ a preto zaznamenával ich činy do svojich listov, ktoré posielal hore. Alternatívny (svojvoľný) preklad tejto kapitoly vyšiel v samostatnej knihe „Satanove listy“ vydavateľstva Eko-konzult.
Ďalších asi 100 strán knihy (v slovenskom vydaní) so Satanovymi listami nesúvisí, tieto kapitoly som skôr prelistoval, nebavili ma. Prakticky, s jeho listami už nesúvisí celý zbytok knihy, no predposledná kapitola „Prekliate ľudské pokolenie“ stála za to rovnako ako tá prvá.
„Mnohí ľudia vedia rozmýšľať, ale v náboženských otázkach túto schopnosť nikto neuplatňuje.“
Netuším, jak mi mohl ujít tak skvělý spisovatel, jakým byl Mark Twain. Náhodou jsem sáhl po téhle jeho knížce povídek a už jsem polapený a nedám si pokoj, dokud nepřečtu celé jeho dílo. Styl mi připomíná nejvíc mého oblíbeného Stephena Leacocka. Úžasný britský humor bez chvilky nudy. První Část je víceméně parodií na biblické příběhy, druhá na evoluční teorii. Autor vše převrátil naruby a je to velmi vtipné, ale po zamyšlení i VELMI PRAVDIVÉ. Vrcholně uspokojivé.
Část díla
Dopis na svět
Dopisy z planety Země
1987
Písemnosti Adamovy rodiny
1987
Proklaté lidské plemeno
1987
Proklatě lidský humor Marka Twaina
1987
Autorovy další knížky
1964 | Dobrodružství Toma Sawyera |
1961 | Tajemný cizinec |
1999 | Princ a chuďas |
1965 | Dobrodružství Huckleberryho Finna |
1970 | Dobrodružství Toma Sawyera / Dobrodružství Huckleberryho Finna |
Tím spíš, že je kniha staršího data výroby, se jedná o vynikající dílo inteligentního osvíceného člověka, byť je poněkud hořkosladké a bolavé po smrti jeho rodiny. Přes všechnu bolest nepropadl bludům, které náboženství nabízí a člověk se neubrání myšlence, když to šlo tehdy, proč to nejde mnohým dnes?