Literární poklesky
Stephen Leacock
https://www.databazeknih.cz/img/books/86_/86126/literarni-poklesky-86126.peg
4
309
309
Leacockův duchaplný a trefný humor, beroucí si na mušku s větší či menší dávkou břitkosti všemožné formy lidské pošetilosti, pokrytectví, okázalosti či snobismu, je svérázným komentářem nesrovnalostí a paradoxů světa, v němž žijeme.
Literatura světová Humor Povídky
Vydáno: 2000 , Levné knihyOriginální název:
Literary Lapses, 1910
více info...
Přidat komentář
Literární poklesky kanadského autora Stephena Leacocka poprvé vyšly v roce 1910 a jen u nás měly od té doby několik vydání. Svazek postřehů povídkového formátu má stále šanci zaujmout, glosované skutečnosti jsou často platné i více než sto let po jejich prvním vydání. Některé postřehy však uvízly za hradbou času a myslím, že jen málo čtenářů ocení knihu jako celek. Kratší kapitolky popisující všední starosti a nezabrušující příliš do uměleckých statí jsou však vtipné pořád a určitě doporučuji knihu i dnes. Je však dobré ji otrocky nečíst postupně a pokud vás po několika odstavcích příspěvek nechytne, přeskočte na další. Je velká šance, že ten už bude ten pravý.
Paradoxně jsem si na tuto knížku skvělých humoristických povídek vzpomněl při četbě knihy Polní tráva Jana Čepa. Tato kniha totiž z úplně jiné úrovně zpracovává jakoby podobné téma ze zdejší povídky Život Johna Smithe. A uvědomil jsem si, že v průběhu těch let, co Leackokovy povídky znám, se mi tato dílka (spíše jako celky než glosy z nich) vybavují během nejrůznějších životních situací. Např. když uvidím děravý kýbl, vzpomenu si na chudáka C z povídky A, B a C aneb matematika z lidské stránky. Když zjistím, že někde v horách se staví hotel, vzpomenu si na Návrat k divočině, když probíhá poněkud delší návštěva (nejen někoho u mne ale i moje u někoho) - Halucinace pana Wlezleyho, když sleduji kariéry některých politiků - Hrdina z Horákova atd., atd.. Ale že dojde k takové asociaci, jakou popisuji hned ze začátku s knihou Jana Čepa, to bych opravdu nečekal. A trochu jsem se zastyděl, že tento komentář k tomuto vynikajícímu souboru Leacockových perliček píši tak pozdě, přestože se mnou tyto povídky žijí vlastně trvale.
Super čtení. Svižné, vtipné a čtivé dílko. Baví mě použitá jména a aktuálnost některých příběhů. Návod k rozhovoru, kterým je možno natrvalo vyléčit amatéra v kouzelnictví z jeho karetních triků za mě bomba. Stejně tak Síla statistiky a Úvahy o jízdě koňmo. To jsem se hodně nasmála.
"Chvíli majestátně stála, pak se majesedně posadila."
"S tepem nitkovitým, který přešel v tep nickovitý."
Jen málo knih dokáže způsobit, že se čtenář nahlas směje. Této se to daří. Humor některých textů je geniální... chrchly, chrchly, chrchly.
Oddechové čtení.Suchý humor.Některé povídky byly zábavné některé méně.Nějak jsem se po půlce nemohla prokousat do konce.
Moje oblíbená učebnice suchého humoru a také pěkná sonda do života kanadského profesora před sto lety. Na povídku Strašlivý osud Melpomena Jonese si vždycky vzpomenu na nudných návštěvách a dává mi sílu odejít.
Knihu jsem před lety objevila zastrčenou v šuplíku stolu v kavárně. Nicméně jsem tam tehdy pracovala, tak jsem měla čas přečíst jen první stránku a zase ji vrátit. Po letech jsem si na ni vzpomněla, když jsem listovala zdejšími inzeráty a pořídila ji. První stránky mě bavily, ihned se mi vybavilo, čím mě kniha dostala. A zaujmout hned první stranou je velký úspěch! Krátké povídky či spíš črty jsem nakonec četla asi dva roky, protože postupné nadšení opadlo a měla jsem v mezidobí chuť číst něco jiného. Následovalo několik kapitol, které jsem četla se sebezapřením. Je to mnou? Je to mnou! Kniha mi ukázala, že se mi obrušují hrany. Debata o korektnosti humoru (a tuším, že tomu nebude jinak ani do budoucna) by se u Poklesků často vířila. Ale protože neodkládám rozečtenou knihu, dospěla jsem k závěrečným kapitolkám, které mě opět bavily, tedy... Když už mě začaly bavit, tak došlo k rozporuplnému zvratu nebo rozuzlení, u kterého jsem se zas nebavila. Každopádně knize nelze upřít skvělý překlad, velké množství slovních hříček a dovednost hrocení všedních či zevšednělých událostí.
Ve zkratce jsem měla při čtení obdobné pocity, jako když jsme si nedávno pouštěli doma na YT Country estrádu. Tehdy jsem se bavila, dnes kroutila hlavou nad tím, co tenkrát byla televize ochotna odvysílat (při vší úctě k Ivanu Mládkovi).
S dobrým úmyslem pročistit trochu naši rodinnou knihovnu, není totiž nafukovací a vánoce byly na knihy docela štědré, jsem se pustil do probírky starších knih. Daleko jsem nedošel, zasekl jsem u pana Leacocka se zjištěním, že ačkoliv jsem jeho povídky četl již mockrát, vždycky si mezi najdu několik, které mne dokážou opakovaně pobavit. Takže z čistky nebylo nic, ale odpoledne s četbou bylo příjemné.
Oblíbená kniha mých rodičů a dle doslovu Michaela Žantovského vlastně celé jedné generace. Současnému čtenáři už ale musí připadat notně zestárlá a styl humoru řádně fousatý. Když jsem dumal nad tím, co mi to připomíná, tak snad jen dvoustránková rozvinutí situací, které dnes zpodobňují různé internetové obrázkové memy. Ne však ty cíleně vtipné, ale spíše popisující životní momenty oním znejisťujícím absurdním trapnějším stylem. Ať už jde o banky, sběratelství, vztahy, rodinné potíže, různé typy literatury (detektivky, dobrodružství...) či otravnosti lidí. A zároveň s tím, že je na knize vidět víc než 100 let od vydání (a desítky let od překladu). Ženy až na druhém místě, sluhové a komorníci, celuloidové límečky, sv. Mikuláš místo Santy či Spojené státy severoamerické. Nezměnilo se naopak jediné, že "dnes existují jenom dvě témata schopná zaujmout široké obecenstvo, totiž vražda a sex".
Jedno z mých nejoblíbenějších humoristických děl, u kterého mě nepřestává fascinovat, že řada povídek je aktuální i po více než sto letech od jeho vydání.
Mění se kulisy, ale lidské charaktery zůstávají stejné.
Pan autor si zde, ve svých povídkách, bere na paškál v podstatě všechno a všechny. Nenapadá mne jediný literární žánr, který by zůstal ušetřen. Povídky jsou trefné, někdy více, někdy méně vtipné. A některé nečekaně aktuální, na knihu, která vyšla poprvé před více jak sto lety.
Láska z doby dospívání, teď jsem se k ní vrátil, a pořád dobré. Nepopadáte se u všeho za břicho, ani nebrečíte smíchy, ale usmíváte se (tady já), skoro pořád. U některých kousků, třeba ten o nerozlučných kamarádech a soupeřích A,B a C jsem si říkal, že si to musím přečíst anglicky, ten překlad je totiž hodně vtipný a rád bych viděl originál.
EdiT: Kdo hledá, najde, takže tady si to dám ještě jednou: http://www.gutenberg.org/files/6340/6340-h/6340-h.htm
Ne, některé knihy prostě zestárnou a jsou už mimo. A toto je jedna z nich. Příběhy jsou rádoby moderní, nevtipné a s pointou, která je často velmi brzy znát. Bohužel, toto už je pryč...
Jedna z knih, které jsem znala, ještě než jsem se naučila číst. A když jsem ji začala číst, už jsem nikdy nepřestala. Vtipné, trefné a velmi kanadské.
Dostalo sa mi do ruky vydanie z roku 1986 a keďže som už o tejto knihe počul (chválospevy), rozhodol som sa si ju prečítať. Chyba lávky. Chválospevy sa postupným odkrývaním jednotlivých poviedok ukázali ako (silno) neopodstatnené. Až na pár vynikajúcich poviedok, ako je A,B,C alebo Ako sme slávili svátek matek alebo Šestapadesátka je mi Leacockov humor vzdialený a už zajtra zabudnem o čom zvyšné poviedky boli. Vlastne už teraz si niektoré nepamätám, niekam sa vytratili v priebehu čítania a to je len pár dní. Na to, že je kniha pomerne krátka, tak mi trvalo nepomerne dlho ju prečítať - jednoducho ma nezaujala. Naopak, Leacock mi pohladil (čitateľskú) dušu svojím (literárnym) štýlom a určite aj prekladateľ si dal záležať.
Štítky knihy
prvotina humor kanadská literatura pokrytectví humoristické povídky maloměšťáctví anglický humorČást díla
A, B a C aneb matematika z lidské stránky
Dolar, o který jsem přišel
Experiment se strážníkem Hoganem
Fyziologický Filip; Povídka z učebnice
Guvernantka Gertruda aneb Srdce sedmnáctileté siroty
Autorovy další knížky
| 1986 | Literární poklesky |
| 1979 | Kanadské žertíky |
| 1959 | Arkadská dobrodružství horních deseti tisíc |
| 2016 | Adventní čtení I |
| 1998 | Staré krámy za nové peníze |
V mnoha směrech mi kniha připadá, jako by byla napsána Dr. Jeckyllem a Mr. Hydem. Některé povídky jsou excelentní, humorné, rychle čtivé. U jiných jsem si říkal, kdy skončí to nezáživné, zdlouhavé vyprávění. Vzhledem ke vzniku tohoto díla, musím uznat, že vybrat si jen ty čtivé kapitoly, hodnotil bych mnohem kladněji.