Literatura a kánon

18.09.2022

Zajímavý soubor textů vyjadřujících se k tématům kánonu, kanonicity, kontinuity, dějin a tradice. Velmi oceňuji, že prostor dostaly často protikladné názory, a tak je sborník skutečně místem dialogu, nikoliv jednostranného monologu. Co mi ze všech příspěvků vyplývá?

Vyplývá mi, že potřeba kánonu je esenciální potřebou, jednotlivé jeho prvky (knihy) jsou však neesenciální, proměnlivé. Esenciální je tedy jeho výskyt a potřeba, to, že lidé kánon vytvářejí, orientují se díky němu, navzájem komunikují. Konstruktem (neesenciálním) je selekce knih, nikoli potřeba této selekce. Kánon není souborem knih, či vzorných autorů (antický koncept), ale myšlenková a dokonce bych řekl i existencionální potřeba lidstva, kultury a ve výsledku i jednotlivce. Každý máme svůj menší kánon, který se více či méně liší od toho aktuálně platného, společensky legitimizovaného kánonu. Potřeba dát řád skutečnosti, je to, co stojí za pojmem kanonicity.